Sociální práva v Česku se zhoršují, tvrdí Český helsinský výbor
Český helsinský výbor zveřejňuje Zprávu o stavu lidských práv v České republice za rok 2011. Podle předsedkyně výboru Anny Šabatové se Česko výrazně zhoršilo v oblasti sociálních práv. Zároveň se však prý společnost probouzí a některé věci už si nechce nechat líbit.
Zpráva o stavu lidských práv pokrývá nejrůznější oblasti, mimo jiné práva dětí, žen, diskriminaci, rasismus či svobodu slova.
„Oproti předchozím letům jsme v loňském roce zaznamenali výrazné zhoršení sociálních práv. Srovnání je třeba vést v časové přímce v rámci naší republiky. My jsme toto konstatovali už loni, letos se však trend velmi prohloubil,“ komentuje obsah zprávy předsedkyně Českého helsinského výboru Anna Šabatová.
V Česku se podle ní zvyšuje počet lidí žijících v hmotné nouzi. „Přitom naše společnost jako celek není chudá. A jsou to velké skupiny lidí, jejichž situace se dramaticky zhoršila. Takže to zasahuje nejen ekonomickou situaci, ale i lidskou důstojnost,“ říká Šabatová a pokračuje:
„Vláda bohužel nevede s občany dialog, nenaslouchá varování občanské společnosti. Stigmatizuje lidi, kteří přišli o práci. Přijímá opatření, která jsou vnímána jako šikanující a protiústavní, jako je například docházka nezaměstnaných. Nutí lidi pracovat bez řádné odměny, tím myslím takzvanou veřejnou službu.“
Šabatová poukazuje i na to, že v průběhu letošní zimy umrzlo mnoho lidí bez domova, aniž by to vzbudilo větší znepokojení vlády i společnosti.
Jedním z nejpalčivějších problémů je rasismus. Ve společnosti roste napětí a zhoršuje se postavení Romů. Přesto podle Šabatové nejsou Češi rasisté o nic víc než příslušníci jiných národů.
Šabatová: Společnost se probouzí
„Já bych takto situaci nehodnotila, to je stereotyp. Situace se dá do určité míry ovlivňovat. A to samozřejmě vhodnou politikou, jak v ekonomické a hospodářské sféře, tak tím, že se posilují práva menšin, které jsou v obtížné situaci. Žijí pak způsobem života, který je společností lépe přijímán,“ vysvětluje Šabatová.
Upozorňuje také, že obvykle se projevy rasismu objevují, když se celá společnost dostává těžké situace, a to je podle ní současná doba. Vláda prý však věnuje malou péči tomu, aby se situace zlepšovala.
Jako pozitivní vyzdvihuje předsedkyně helsinského výboru především fakt, že se občanská společnost začíná probouzet a některé věci si už nechce nechat líbit. „Příkladem je třeba odvolání pana Bátory z ministerstva školství, které si společnost vynutila. Ale je to jen jedna osoba, která něco reprezentuje,“ říká Anna Šabatová.
Šimůnková: Negativní roli sehrály i média
„Já jsem tu zprávu nečetla úplně celou, ona je poměrně obsáhlá, četla jsem jenom takové základní věci a myslím si, že s mnohými z nich se souhlasit dá, že opravdu konstatují, že situace v některých oblastech dobrá není a s tím se ztotožňuji i já,“ říká vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková.
Například situaci kolem postavení Romů v české společnosti hodnotí Šimůnková jako napjatou a vážnou, o tom prý všichni vědí. „Já si bohužel myslím, že v posledním roce sehrály poměrně negativní roli i média,“ uvádí. Podle ní by se u zpráv o trestných činech totiž vůbec neměla uvádět etnicita:
Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková byla hostem pořadu Stalo se dnes na Radiožurnálu
„Rozhodně ne, že v médiích budeme slyšet o tom, zda trestný čin spáchal Rom či Nerom. To si myslím, že je jedna z věcí, která skutečně vede ke zhoršování té situace.“
Podle zprávy ČHV jsou mimo jiné problémem i přeplněné věznice. Na to upozorňoval už bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Šimůnková souhlasí.
„Musím říci, že věznice přeplněné jsou, že především chybí i dostatek takového toho odborného personálu, který souvisí zase s tím, že naše věznice dle mého názoru nevykonávají tu základní funkci, kterou by měly mít, a to nejenom represivní - jako trest, ale především resocializační - vést lidi k tomu, aby se do věznic znovu vracet nemuseli,“ domnívá se.
