Nečasová zneužila Vojenské zpravodajství, rozhodl soud. Za sledování manželky premiéra dostala podmínku
Soud uznal v kauze údajného zneužití Vojenského zpravodajství vinnými všechny obžalované. Janu Nečasovou odsoudila soudkyně Pavla Hájková ke dvěma rokům vězení, ovšem s tříletou podmínkou. Podmíněné tresty si vyslechli i další obvinění - zpravodajci Ondrej Páleník, Milan Kovanda a Jan Pohůnek. Obvodní soud pro Prahu 1 se případem zabýval už počtvrté, středeční rozhodnutí není pravomocné. Zpravodajci se proti rozsudku odvolali.
Někdejší vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová (tehdy Nagyová) podle verdiktu nezákonně zaúkolovala zpravodajce, aby sledovali tehdejší manželku předsedy vlády Radku. Využila k tomu svůj „blízký osobní poměr“ s premiérem Petrem Nečasem.
Komentáře Jindřicha Šídla
Státní zástupce požadoval pro všechny obžalované nepodmíněné tresty. Soud nakonec uložil Nečasové dvouletý podmíněný trest a také pětiletý zákaz činnosti ve vedoucích funkcích státní správy.
Obžalovaní zpravodajci od soudu odešli rovněž s podmínkami - bývalý šéf zpravodajství Kovanda a zpravodajec Pohůnek na 20 měsíců, Kovandův předchůdce Páleník pak 18 měsíců. I jim soud uložil pětiletý zákaz působení, a to ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech.
Podle soudkyně Pavly Hájkové byla trestná činnost "nezvratně prokázána". Dřívější výpověď Nečasové u soudu soudkyně označila za účelovou a učiněnou ve snaze vyhnout se trestní odpovědnosti.
O co v případu jde?
Podle obžaloby Nečasová jako sekretářka a milenka bývalého premiéra Petra Nečase zneužila bez vědomí ministra obrany Vojenské zpravodajství k získání informací o životě tehdejší Nečasovy manželky.
„Nelze přehlédnout náhlé sjednocení výpovědi s výpovědí svědka Nečase," podotkla. Výpověď Nečase, který soudnímu senátu tvrdil, že zpravodajce požádal o sledování své rodiny sám, Hájková výslovně označila za nepravdivou.
Motivem pro Nečasovou byla podle soudu hluboká nenávist vůči tehdejší manželce Nečase, kterou častovala nejsprostějšími nadávkami. K motivu u ostatních obžalovaných je podle soud nutné zmínit vliv Nečasové.
Zpravodajci se proti rozsudku odvolali. Právník Nečasové a žalobce si pro odvolání ponechali lhůtu.
Soud se kauzou zabýval počtvrté
Obvodní soud pro Prahu 1 se kauzou zabýval už počtvrté, poprvé v případu rozhodoval v roce 2014, kdy Nečasové uložil trestním příkazem roční podmíněný trest, Pohůnkovo stíhání zastavil a případ Kovandy a Páleníka předal ministerstvu obrany. Po podání odporu musela soudkyně Helena Králová nařídit hlavní líčení, v němž nejprve v květnu 2015 a poté v červnu 2016 čtveřici osvobodila.
Oba rozsudky zrušil odvolací senát, který kauzu odebral původní soudkyni kvůli pochybám o její nestrannosti a předal ji soudkyni Pavle Hájkové.
Ministr spravedlnosti Robert Pelikán z hnutí ANO na Královou podal kárnou žalobu a navrhl i její odvolání z funkce.
Obžaloba tvrdí, že Nečasová ještě ve funkci šéfky kabinetu tehdejšího premiéra Petra Nečase nařídila nezákonné sledování jeho manželky Radky, aby uspíšila jejich rozvod. To ale všichni obžalovaní odmítají. Hájí se tím, že nařídili jen takzvané kontrasledování Nečasovy rodiny. Údajně jí totiž hrozilo nebezpečí.
Proč vzali kauzu Nečasové soudkyni Králové? Hodnotila důkazy 'v extrémním rozporu se skutečností'
Číst článek
Na veřejnost se vyšetřování dostalo 12. června 2013, kdy Útvar pro odhalování organizovaného zločinu provedl zásah na řadě míst v ČR, včetně Úřadu vlády. O možném úniku informací z Bezpečnostní informační služby (BIS) prostřednictvím Jany Nečasové informovala média v březnu 2014, policie kvůli tomu obvinila čtyři lidi.
Nečasová čelí obžalobě také v kauze krácení daně, policie ji v březnu 2015 obvinila kvůli tomu, že finančnímu úřadu nepřiznala dary, například drahé kabelky, které jako ředitelka premiérova kabinetu dostávala. Vyšetřování, které policie dokončila v říjnu 2015, se přitom netýká jen nezdaněných darů, ale také uplácení poslanců funkcemi.
