Když se řekne kouzlo vánoc, nemusí se tím myslet pouze svátečně prostřený stůl, koledy znějící z rádia, hořící svíčky, anebo pohledy dětí pod vánoční stromek. To skutečné kouzlo, magická moc okamžiku, kdy do našich příbytků přichází láska, se vyjeví, když si představíme, jak ve stejnou hodinu se stejným svátečním pocitem sedí v kruhu nejbližších nad štědrovečerní polévkou či rybou lidé, kteří se k sobě jinak mají jako oheň a voda.

Po celý rok je společnost mnoha způsoby nesmiřitelně rozdělena na příznivce různých fotbalových klubů, různých hudebních skupin anebo různých politických veličin, abychom pak v jedné chvíli všichni otevřeli svá srdce světlu z Betléma. „Šťastné a veselé," zní ve vile bankéře, který daňové poplatníky připravil o miliardy, a stejně tak v bytě důchodce, kterému v tunelu nějaké kampeličky zmizely životní úspory. „Šťastné a veselé," popřejí si v Temelíně inženýři, hlídající štěpnou reakci, stejně jako protitemelínští aktivisté z hraničních přechodů. Na „šťastné a veselé" se bude připíjet u televizních radních a jejich ředitele, ale i u televizních hlasatelek, novinářů a herců, kteří tyto radní i s jejich ředitelem vybízejí k odstoupení.

Co k tomu říct? „Šťastné a veselé" všem stejně, protože jinak ani nelze. Vánoce jsou vzkazem odjinud, není to nápad z tohoto světa, ve kterém si lidé často škodolibě přejí věci škaredé a smutné. Vánoce samozřejmě naše spory nevyřeší, pouze je přeruší. Sportovní terminologií představují oddechový čas, který se počítá na dobu, kdy budeme štědrovečerně držet v rukou příbory. Dobrý důvod nespěchat, svátečně vychutnat každé sousto. Mimochodem - naposledy v tomto století a tisíciletí vánočně.

Ivan Hoffman Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít