Sto dní hájení. Někdy na ně není čas, jindy se 100 dní protáhne na roky
Je nepsaným pravidlem, že nastupující vláda disponuje u hlídacích psů demokracie 100 dny hájení. Někdy, pravda, od kritiků nedostane ani den s odůvodněním, že by to bylo k ničemu, neboť voliči zvolili špatně, anebo se poukazuje na situaci tak svízelnou, že na toleranci chyb prostě není čas.
Nastat ovšem může i situace, kdy hlídací psi uštvou kořist a také si potřebují 100 dní odpočinout, než se pustí po nové stopě.
A někdy se těch 100 dní protáhne na celé roky. To když se hlídá demokracie křehká, anebo když hrozí, že pes pokouše ruku, která ho krmí.
Není ale na škodu, když po volební vřavě nastane ticho, ve kterém si politici i novináři srovnají priority, a 100 dní by na to mělo stačit. Aby psi nevyšli ze cviku, mohou tu dobu ještě lovit kořist již ulovenou, tedy vládu končící, respektive minulou. Tím se nic nepokazí.
Fiala představil rozložení budoucí vlády. Spolu bude mít deset postů, koalice STAN s Piráty sedm
Číst článek
Karty jsou rozdané. Poražení již nemají co prohrát a vítězové bývají s výmluvami na minulou vládu zajímaví právě zhruba těch 100 dní.
Coby komentátor jsem dobu hájení míval rád. Zatímco netrpělivci, škarohlídi a realisté už nad novou vládou předem lámali hůl, představoval jsem si, jak pěkné by bylo, kdyby se stal zázrak a ta nová parta u moci by stát řídila jinak, lépe než ta, kterou naše spílání vykázalo do opozice.
I vyhlížení zázraku ale nemá být delší než oněch 100 dní.
Kdy zahájit odpočítávání
Po 100 dnech hájení vždy přichází čas smířit se s tím, že od nové vlády se ničeho konkrétního, co by nám zlepšilo život, nedočkáme. V lepším případě vše zůstane při starém.
V tom horším nám ti noví vysvětlí, že dobře nám už bylo v době, kdy ještě coby opozičníci lamentovali, že je nám špatně jako nikdy předtím. V každém případě je 100 dní hájení rozumný institut zajišťující, že volbami vykolejená společnost se zvolna, bez větších škod vrátí do starých kolejí.
Zbývá technická otázka: kdy zahájit odpočítávání. Určitě ne dříve než 8. listopadu, kdy se chystají vítězové podepisovat koaliční smlouvu a programové prohlášení. Kdo si ale počká s odpočítáváním na jmenování vlády, také neudělá chybu.
Všechny cesty beztak vedou do Říma a nic nám neuteče, neboť nás s pravděpodobností blížící se jistotě nic extra nečeká.
Autor je komentátor Deníku
Matka nutila syna, žena muže, aby zemřeli ve válce na Ukrajině
Alexandr Mitrofanov
Zlomový rozsudek v boji s terorismem. Nejznámější britský islamista dostal doživotí
Tereza Engelová
Orbán se rozhádal už i s Varšavou. Babiš ho ale dál slepě následuje
Luboš Palata
Olympiáda v luxusu, žárlivost i kritika
Tereza Zavadilová