Vláda zakázala používání DeepSeek ve státní správě. Na rizika s čínskou AI ji upozornil kybernetický úřad
Vláda zakázala používat ve státní správě jakékoli produkty čínské společnosti DeepSeek. Rozhodla tak na základě doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB), podle kterého existuje riziko při ochraně dat uživatelů produktů této společnosti. Po jednání kabinetu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). V roce 2018 NÚKIB vydal varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE.
Fiala upozornil na to, že na DeepSeek se jako na čínskou společnost vztahuje povinnost poskytovat součinnost orgánům čínského státu. Mohlo by to vést k neoprávněnému přístupu k datům uživatelů. Zároveň varoval před tím, že data jsou ukládána na serverech v Číně a v Rusku a nejsou dostatečně zabezpečena.
Chatbot R1
DeepSeek začal v poslední době začal poutat pozornost díky svému pokročilému a údajně energeticky i cenově dostupnému chatbotu R1. Na konci ledna se stal nejvíce stahovanou bezplatnou aplikací v obchodě AppStore ve Spojených státech a předstihl konkurenční ChatGPT americké společnosti OpenAI.
„Na základě těchto zjištění a analýzy NÚKIB vláda rozhodla o zákazu používání všech produktů, aplikací, řešení, webových služeb poskytovaných společností DeepSeek v české státní správě,“ řekl premiér.
Před činností DeepSeek varovaly v červnu i zástupci americké administrativy. Činitel amerického ministerstva zahraničí agentuře Reuters řekl, že DeepSeek sdílí informace a statistiky o uživatelích s pekingským sledovacím aparátem a snažil se využívat krycí společnosti z jihovýchodní Asie k získání přístupu k pokročilým polovodičům, které podle amerických pravidel nelze z USA dovážet do Číny.
‚Kvůli umělé inteligenci přestáváme myslet.‘ Výsledky nové studie jsou znepokojující
Číst článek
Čínský start-up DeepSeek se zabývá vývojem umělé inteligence (AI). Na počátku roku představil velký jazykový model, který je podle firmy výrazně lacinější než americké modely AI.
DeepSeek kvůli informacím o cenzuře vyvolává nejistotu z toho, jaké morální nebo etické hodnoty bude reprezentovat, a může také znamenat riziko pro uživatelská data. Západní média například upozornila, že čínský chatbot na rozdíl od svých amerických konkurentů nereaguje na některé otázky týkajících se čínské politiky.
Například na dotaz o masakru na náměstí Tchien-an-men (náměstí Brány nebeského klidu) z roku 1989, kdy čínská armáda brutálně zasáhla proti demonstrujícím studentům požadujících demokratizaci země odpoví větou: „Omlouvám se, toto je mimo můj současný rozsah. Bavme se o něčem jiném.“
