Stravenky mění za peníze. Část dávek pro lidi v hmotné nouzi končí u překupníků
Někteří lidé v hmotné nouzi dostávají od prosince část dávek ve formě stravenek. Poukázky ale mnohdy končí u překupníků. Za peníze je u nich vyměňují lidé, kteří nemají tyto stravenky od státu kde utratit. Dostávají za ně ale většinou jen část hodnoty. Informovala o tom ve čtvrtek Platforma pro sociální bydlení a senátorka Renata Chmelová za KDU-ČSL.
„Stravenky často berou jen dražší obchody a lze jich najednou utratit jen omezené množství, takže nelze udělat jednou za čas větší nákup,“ vysvětluje senátorka Renata Chmelová.
„Některé základní potřeby za ně navíc nelze koupit vůbec, takže jsou lidé nuceni je pod cenou prodávat u překupníků," dodává.
Chce proto změnu legislativy, která by vydávání dávek v poukázkách zrušila. Do novely o hmotné nouzi plošné vyplácení části dávek v poukázkách prosadili poslanci minulý rok. Od prosince tak dostávají 35 až 65 procent příspěvku na živobytí lidé, kteří tuto dávku pobírají přes půl roku.
Opatření mělo bránit zneužívání pomoci od státu. Za stravenky se dají koupit potraviny nebo drogerie, ale ne alkohol a cigarety.
Případ matky čtyř dětí
Národní rada osob se zdravotním postižených úpravu od počátku kritizuje. Podle ní nepříznivě dopadla na lidi s handicapem či na seniory. Příjemci dávky si stěžují na to, že nemají stravenky kde utratit a že placení jimi je pro ně ponižující.
Mluvčí platformy Martin Špaček popsal případ matky čtyř dětí, která z 8000 korun dostává v hotovosti 5000 korun. Většinu peněz dá za nájem. Za stravenky ve svém bydlišti ale vše potřebné nekoupí a na cestu do města jí nezbývá.
Poukázky proto mění u překupníka, který jí obvykle za ně dá 60 procent jejich hodnoty, uvedl Špaček. „Měsíčně tak matka s dětmi musí z už tak skromného rodinného rozpočtu škrtnout víc než tisíc korun," dodal.
Připravuje se změna
Ve sněmovně už vznikly dvě poslanecké novely o hmotné nouzi. S jednou přišli zákonodárci ANO, s druhou poslanci KDU-ČSL, ČSSD, Pirátů a TOP 09. Podle obou návrhů by poukázky už neměli dostávat obyvatelé ústavů a domovů pro seniory.
Podle opozičních stran by stravenky neměli mít ani lidé s plným invalidním důchodem, senioři nad 68 let, osoby s příspěvkem na péči ve třetím a čtvrtém stupni, pečovatelé o postižené a ti, co mají opatrovníka. Podle ANO by měl být okruh ale užší.
Vedle obyvatel ústavů a domovů pro seniory by do něj měli spadat jen lidé s příspěvkem na živobytí do 500 korun měsíčně, dlouhodobě hospitalizovaní a osoby s omezenou svéprávností. U ostatních by úřady mohly v případech „hodných zvláštního zřetele" rozhodnout, zda poskytnou peníze, nebo ponechají.
