Střelba na fakultě: Policejní dokument ukázal, kdo odvolal hlídku z hlavní budovy
Radiožurnál získal od policie kompletní závěrečnou zprávu Úřadu vnitřní kontroly policejního prezidia o vyšetřování střelby na filozofické fakultě. Policisté v dokumentu popisují, kdo rozhodl, že první dvě hlídky opustí budovu fakulty ještě před zahájením střelby, nebo kdy vyšetřovatelé zjistili, že pátrají po extrémně nebezpečném vrahovi.
Proč policie neprohledala hlavní budovu filozofické fakulty, do které první hlídky vstoupily už hodinu a půl před střelbou? Kdo rozhodl o odvolání policistů do Celetné ulice ve chvíli, kdy se střelec připravoval na masovou střelbu na toaletách ve čtvrtém patře budovy na náměstí Jana Palacha? Tyto otázky zaznívají už více než půl roku.
Provedli jsme 130 výslechů a vyžádali si 32 posudků, říká policie o vyšetřování střelby na FF UK
Číst článek
Policie nyní Radiožurnálu zpřístupnila dokument, který přináší jejich vysvětlení. Zprávu s názvem „Mimořádná událost 21. prosince 2023 – střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy“ sestavil policejní Úřad vnitřní kontroly letos 8. ledna. Jde o první souhrn a analýzu, která na toto téma vznikla.
Zpráva vychází z pohledu policistů, kteří se na pátrání a zásahu proti střelci podíleli. „Vyhodnocení vycházelo převážně z informací, kterými policie disponovala dne 21. prosince, případně z informací, kterými disponovat mohla a měla,“ píše se v ní.
Padesátistránkový dokument mimo jiné uvádí přesnou časovou osu od chvíle, kdy na linku zdravotníků zavolala kamarádka střelce (12.26), přes pátrání v Hostouni, v Praze i jiných místech v republice, první oznámení o střelbě na filozofické fakultě (14.57) a okamžik smrti střelce (15.18), až po ukončení zásahu v budově fakulty (18.44). A obsahuje i další, dosud nezveřejněné, detaily.
Kdy vyšetřovatelé zjistili, že hledají vraha?
Pro odpověď je nutné se vrátit na samý začátek policejní akce. 21. prosince 2023 ve 12.19 volá známá střelce na záchrannou službu, že její kamarád plánuje spáchat sebevraždu. Policisté se to dozvěděli ve 12.26 a spustili pátrací akci po možném sebevrahovi.
Jak vyplývá z dokumentu, policistům po příjezdu na jeho adresu ve středočeské Hostouni chvilku trvalo, než se jim podařilo otočit zlomeným klíčem ve vchodových dveřích a vstoupit do domu. Okamžitě ucítili zápach benzínu a lihu. Ve 12:46 našli v přízemí mužské tělo bez známek života, na stole ležela sekera a vedle pravé ruky byla louže krve.
Záchranáři, kteří na místo přijeli s policisty, konstatovali smrt. Víc ale tělo nezkoumali, aby nepoškodili případné stopy pro vyšetřovatele.
Na začátku si policisté mysleli, že se jedná o tělo muže, který vyhrožoval sebevraždou. Zavolali proto znovu dívce, která vše oznámila, a zeptali se jí na věk jejího kamaráda. Tak zjistili, že mrtvým mužem v přízemí je nejspíš jeho otec.
Půl roku od střelby. ‚Pomohl květinový rituál i zvířata na fakultě. Potřebuji o tom mluvit,‘ říká studentka
Číst článek
Ani poté ale nebylo jasné, co se v domě stalo. Záchranáři, kteří tělo nemohli prohlédnout zblízka, totiž uvedli, že muž je po smrti už několik dní. Policistům se pak podařilo zkontaktovat matku střelce, která jim řekla, že manžela viděla naposledy ten den ráno a byl zcela v pořádku.
Ohledání místa činu se navíc začalo komplikovat, protože policisté ve sklepě našli zbraně, střelivo, dvě plynové láhve a nástražný výbušný systém. Přivolali hasiče (a s delším časovým odstupem i pyrotechniky) a dům opustili.
Informace získané na místě se podařilo poměrně rychle poskládat. Když se ve 13.15 do pátrání po podezřelém zapojila středočeská kriminálka, pracovala už s informací, že se hledaný „mohl podílet na smrti svého otce“.
Ve stejný čas bylo v policejních vysílačkách vyhlášeno pátrání po osobě „v souvislosti s násilným trestným činem“. Ve 13.22 jsou vyslány dvě hlídky, aby se na hledaného zeptaly na Filozofické fakultě UK v Praze. Operační důstojník policisty nabádal k opatrnosti, protože „u hledaného doma byl nalezen mrtvý otec a podezření je právě na hledaného“.
Ve zprávě Úřadu vnitřní kontroly se také uvádí, že si ve 13.28 policejní operační střediska v Praze a středních Čechách předala informaci, že mezi zbraněmi mladíka je „mimo jiné i glock, který je spojován s klánovickou vraždou“. Informace, že hledaný je legálním držitelem zbraně stejné značky a typu, kterou pár dní předtím kdosi zastřelil novorozeně a jeho otce v Klánovickém lese v Praze, pak několikrát zazněla i v policejních vysílačkách.
Policisté si tedy poměrně brzy předávali informaci, že mladík není nebezpečný jen tím, že vyhrožuje sebevraždou, ale že je také hlavním podezřelým z vraždy svého otce. Vážně brali také informaci, že má stejný typ zbraně, kterou byla spáchána dvojnásobná vražda v Klánovicích.
Ze zaznamenané komunikace vyplývá, že policejní hlášení byla v tomto směru stále přesnější a vybízela k větší a větší opatrnosti. Například ve 14.04 v policejních vysílačkách zaznělo: „Pro všechny hlídky zvýšená opatrnost v případě toho K… Je to opravdu nebezpečný, velmi nebezpečný pachatel, podezřelý a je velká obava, že může použít kdykoli a kdekoli zbraň.“
Kdo rozhodl o odvolání prvních hlídek z hlavní budovy fakulty?
Odpověď je podle policejního dokumentu jednoduchá: nikdo. Policisté se na místě sami rozhodli, že nejlepší bude jít po horké stopě a pátrat po podezřelém studentovi jinde. Důstojník na operačním středisku s jejich návrhem souhlasil. Policie totiž v tu chvíli neměla silné indicie, že by mladík mohl být v budově školy na náměstí Jana Palacha.
5:46
O střelci by se mluvit nemělo, ale bílé místo zůstává, říká pedagog z filozofické fakulty
Číst článek
Pátrání vyhlásili policisté v hlavním městě už ve 13.13. A to na základě prvních informací od kamarádky, že se chce mladík zabít a že jede do Prahy. Nebylo ale jasné, kam přesně míří.
Ve 13.15 hlídka z obvodního oddělení, která v tu chvíli pracovala v Hostouni, informovala operační středisko, že hledaný podle matky chodí na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. A že kolem poledne měl odjíždět do Prahy na výuku.
Kromě toho ve 13.24 hlídka v Hostouni přidala další informaci, že podle sestry navštěvuje konkrétní pražskou střelnici. Policisté z Kladna zároveň vyrazili k rodinné chatě u Orlické přehrady. K tomu vyšetřovatelé pracovali i s informací, že podezřelý mladík je zaměstnaný na Letišti Václava Havla.
Ve 13.19 jde na otevřeném kanálu obvodního ředitelství Praha I tato relace: „Aroma 1000, Aroma 1000. Od Středočechů, konkrétně z Kladna, přišla žádost o spolupráci. Pátráme po osobě. Uvedený měl napsat SMS s tím, že si chce ublížit. Další poznatek by měl být ten, že směřuje zřejmě do Prahy na náměstí Jana Palacha nebo okolí náměstí Jana Palacha či okolí filozofické fakulty. Jak jsem říkal, osoba je držitelem zbrojního průkazu a má registrované zbraně na svoji osobu, takže zvýšená opatrnost. Osoba bude zřejmě podezřelá na násilný trestný čin.“
Ve 13.22 operační důstojník Obvodního ředitelství Praha I posílá dvě tříčlenné hlídky – Alka 726 a Alka 712 – do hlavní budovy na Palachově náměstí. Policisté do ní vstoupili už ve 13.25.
„Důvodem, proč byly hlídky vyslány zrovna na tuto adresu, je skutečnost, že se jedná o první kontaktní adresu a sídlo filozofické fakulty. Ze strany příbuzných mladíka nebylo nikdy specifikováno, ve které konkrétní budově by se měl nacházet,“ uvádí poznámka ve zprávě Úřadu vnitřní kontroly.
Policisté přišli do budovy pouhé dvě minuty po hledaném, to v té chvíli ale nevěděli. Pracovník ostrahy podle fotografie, kterou mu ukázali, studenta nepoznal. Jak se později ukázalo, fotografie neodpovídala jeho aktuální podobě.
Uvnitř školy policisté potkali proděkana, který je odkázal na studijní oddělení. Zkontrolovali přízemí – včetně kantýny a knihovny – a chodbu v prvním patře. A zamířili na studijní oddělení. Policisté díky tomu získali aktuálnější fotografii mladíka, kterou nahráli do systému. Ale především se dozvěděli, že hledaný má od 14.00 přednášku v budově v Celetné ulici.
„O zjištěných poznatcích bylo v 13.50 informováno operační středisko ORP I, které souhlasilo s přesunem hlídek Alka 726 a 712 do Celetné, a to bez zapnutého výstražného zvukového zařízení,“ píše se v dokumentu.
23:45
Rakušan: Vyšetřovací komise ke střelbě na fakultě může mít smysl. Obávám se ale politikaření
Číst článek
Policisté se tedy rozhodli okamžitě přesunout do Celetné, aby podezřelého co nejdřív dopadli. Operační důstojník, který má za úkol práci policistů v terénu koordinovat, jim tento postup pouze odkýval, uvádí zpráva vnitřní kontroly.
„Všichni policisté, kteří byli v tu chvíli v terénu, udělali naprosté maximum pro to, aby ho našli. Jediná indicie, která vedla do budovy na náměstí Jana Palacha, bylo to, že jeho matka řekla, že má výuku na filozofické fakultě. První kontaktní adresa je skutečně na náměstí Jana Palacha, ale tam ti policisté zjistili, že výuka je úplně někde jinde. Že ten den má výuku jenom v Celetné. Automaticky jdete na místo, kam vás ta indicie vede,“ říká k tomu náměstkyně z Úřadu vnitřní kontroly Kateřina Hlaváčová, která zprávu zpracovala.
Požádali policisté o kamerové záznamy, nebo nepožádali?
Spor o vyžádání kamerových záznamů, které zachycují příchod střelce do budovy, se stal jedním z horkých témat několikaměsíční debaty o zákroku policie. Děkanka fakulty Eva Lehečková a šéf pražských policistů Petr Matějček si přes média vyjasňovali, jestli je možné kamerové záznamy v reálném čase získat a přehrát a jestli o to policisté požádali.
Samotná zpráva policie, která vznikla dva týdny po střelbě, se této otázce přímo nevěnuje.
„My jsme kamery neřešili proto, že když pátráte po horké stopě, tak vás ani nenapadne se zabývat kamerami. Když hlídka neví, jak ten člověk vypadá – máte jenom fotku z registru obyvatel – nevíte, co má na sobě, jaké jsou markanty, nevíte, v kolik hodin do budovy mohl přijít a jestli tam vůbec přišel, tak najít někoho na kamerovém záznamu, i kdyby byl kvalitní, hlídce zabere třeba hodinu, dvě hodiny času,“ řekla Radiožurnálu Hlaváčová.
Místo toho se policisté – podle Hlaváčové správně – pustili po čerstvé stopě.
Dokument nicméně popisuje, že o několik desítek minut později si kamerové záběry vyžádal jiný policista. V tu chvíli už jeho kolegové zasahovali v Celetné ulici. Na místě, kde měl mít mladík výuku, už byli policisté nejméně ze tří různých oddělení včetně Speciální pořádkové jednotky. A tak se krátce po druhé hodině vydal pátrat zpátky do hlavní budovy.
Policista podle dokumentu sháněl informace o přihlášení do systému univerzity, e-mailu, wi-fi a pohybu ISIC karty. Podle mluvčího pražské policie Ondřeje Moravčíka zároveň požádal o kamerové záznamy. Jeden ze zaměstnanců fakulty mu předal kontakt na správce systému filozofické fakulty, který ale sídlí v přibližně jeden kilometr vzdálené Voršilské ulici.
„Při odchodu z kanceláře byl telefonicky upozorněn, že se objevil první údaj o monitoringu telefonního čísla hledané osoby, a to v ulici Pařížská, kam sám vyrazil po podezřelém pátrat,“ dodává policejní zpráva.
Hledáte ohledně střelby na FF UK viníka? Je jenom jeden, pachatel, odráží policejní šéf kritiku
Číst článek
Právě fakt, že o kamerový záznam nežádala první hlídka, ale až o něco později jiný policista, ovlivnil podle mluvčího Moravčíka pozdější vyostřenou debatu o kamerových záznamech. Fakticky by ale podle něj ani okamžité přehrání záznamu policistům v tu chvíli nepomohlo. Na záběrech ho dohledali až po střelbě, kdy už znali jeho podobu a věděli, že měl u sebe objemný kufr se zbraněmi.
Mluvčí to dokládá několika fotografiemi mladíka, které Radiožurnálu předložil. První je z registru obyvatel a je to ta, kterou měli policisté při příchodu na fakultu. Druhou získali policisté z univerzitní databáze, když dorazili na studijní oddělení. A třetí fotografie vznikla ve chvíli, kdy přišel skutečně ten den do školy.
„Ve skutečnosti měl obarvené vlasy, vůbec není k poznání. Když vstupoval do budovy, tak navíc vstupoval zády. Věděl, že tam kamerový systém je, a byl vidět jen krátké vteřiny,“ říká mluvčí.
Proč policisté nedokázali vraha lokalizovat podle telefonu?
Policie se pokusila najít vraha podle jeho telefonu celkem třikrát. Důstojník středočeského operačního střediska řešil lokalizaci s národním operačním centrem. Poprvé požádal o údaje ve 12.51, pět minut po nálezu těla otce. Dozvěděl se, že naposledy byl telefon aktivní ve 12.17 v Hostouni.
Podruhé žádali policisté z operačního střediska o lokalizaci ve 13.20. Za osm minut dostali informaci, že stav se nezměnil – telefon byl naposledy aktivní ve 12.17 v Hostouni. Krátce na to (13.32) hlídka informovala o nástražném výbušném zařízení ve sklepě domu s časovačem nařízeným na 14.00. „Dále hlídka uvedla, že mezi plynovými lahvemi leží mobilní telefon, přičemž netuší, zdali se jedná o telefon syna či jeho otce,“ píše se ve zprávě.
Policisté na místo zavolali pyrotechnika, který ve 14.15 konstatoval, že podle první prohlídky není nástražné zařízení akceschopné. Ve 14.22 se na základě této informace pokusil mladíkovi zavolat vedoucí směny národního operačního centra. Telefon vyzváněl. podezřelý byl v tu chvíli ve čtvrtém patře budovy filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha a chystal se k masové vraždě. Ve 14.38 přišel výsledek třetí lokalizace – okolí ulice Pařížská, místo obklopené židovskými památkami. Policisté napnuli síly tím směrem.
O chvíli dříve přitom bylo možné telefon lokalizovat na náměstí Jana Palacha. To ale policisté v tu chvíli nevěděli. Lokalizací telefonu se podrobně zabývá páteční podcast Vinohradská 12.
Vyhodnocení: nešlo to předvídat
Úřad kontroly ve vyhodnocení uvádí, že v postupu policistů lze sice nalézt slabá místa. „Absence těchto slabých míst ale neměla potenciál aktivnímu střelci v jeho činu zabránit,“ píše se v závěru dokumentu.
Pečlivá příprava, úkryt na záchodech a nejasný motiv. Policie uzavírá nejtragičtější střelbu v Česku
Číst článek
Policisté podle něj správně a včas vyhodnotili, že hledaný člověk je velmi nebezpečný. Podle toho nasadili adekvátní počet sil do míst, kde by ho s největší pravděpodobností mohli zadržet. Žádná z indicií, které během necelých dvou hodin pátrání po mladíkovi v centru Prahy získali, podle uvedené zprávy nenaznačovala, že chce spáchat čin inspirovaný aktivními střelci ve školách.
Kontroloři připouští, že policie například v otázce případné evakuace dalších budov filozofické fakulty učinila rozhodnutí, které se zpětně ukázalo jako chybné. „Nicméně v dané situaci se jednalo o volbu, která se na základě dostupných informací a historických zkušeností z praxe jevila jako nejlepší možná.“
