Stopka pro firmy ministrů ve veřejných tendrech v Senátu prošla. Piráty čeká boj ve Sněmovně
Zákon o veřejných zakázkách by měl podle Senátu kvůli zpřehlednění obsahovat pravidla o střetu zájmů veřejných funkcionářů, která ve Sněmovně původně prosazovali Piráti. Horní komora tak ve středu na návrh Lukáše Wagenknechta (Piráti) a výboru pro veřejnou správu doplnila novelu, kterou bude muset Poslanecká sněmovna znovu posoudit. Podle Wagenknechta by tak z veřejných zakázek měly vypadnout firmy členů vlády či dalších správních úřadů.
Doplnění podpořil nejen ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti), ale například i předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Pirátští poslanci obdobnou úpravu ve Sněmovně stáhli v zájmu hladkého schválení novely, bez jejíhož přijetí by Česku hrozily sankce od Evropské komise. Proti doplnění brojili poslanci ANO.
Stopka pro ministry ve veřejných tendrech opět na stole. Piráti chtějí změnu protlačit návrhem v Senátu
Číst článek
Aktuálně sice nesmí státní úřady, kraje či obce podle zákona o střetu zájmů veřejnou zakázku zadat členovi vlády nebo jeho společnostem, zákon ale pracuje s právně komplikovaným pojmem „ovládání“.
Novela má podle senátní úpravy umožnit zadavatelům vyloučit z řízení mimo jiné firmy, jejichž skutečným majitelem je člen vlády nebo vedoucí centrálního správního úřadu. Platit to má i v případech, že jsou tyto firmy subdodavatelem.
Zadavatel musí podle nynějšího znění zákona o střetu zájmů vyloučit z veřejných tendrů společnost, v níž má člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu přímo nebo prostřednictvím ovládaných osob více než čtvrtinový podíl.
Zákon o zakázkách výslovně umožňuje vyloučit účastníka zadávacího řízení jen z důvodů v tomto zákoně uvedených. Pokud zadavatelé omezení dané zákonem o střetu zájmů nevyužívali, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže takový postup podle Pirátů odmítal postihovat.
Druhý pokus
Tuto změnu navrhl už před pár týdny šéf poslaneckého klubu Pirátu Jakub Michálek ve Sněmovně před třetím čtením novely. Jenže nakonec svůj návrh stáhl, a tak se o něm vůbec nehlasovalo.
Důvod? Poslankyně a bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) totiž k jeho návrhu načetla svoji vlastní úpravu, která by omezení zmírnila a firmám členů vlády by dala velmi zjednodušeně řečeno možnost se ze střetu zájmů a tedy i vyloučení z případných tendrů vyvinit.
Piráti stáhli úpravu ohledně střetu zájmů u veřejných zakázek. O návrhu Dostálové tak poslanci nehlasovali
Číst článek
Ve svém pozměňovacím návrhu napsala, že „výjimku“ by dostaly ty firmy, které prokážou, „že ke střetu zájmů podle předpisů upravujících střet zájmů spočívající v přímém ovládání ze strany konkrétní osoby zapsané jako skutečný majitel nedošlo nebo dojít nemohlo“.
Jak přesně by ale toto firmy dokládaly, už bývalá ministryně nevysvětlila. Michálek proto svůj návrh nakonec stáhl a tím smetl ze stolu i tuto výjimku navrhovanou Dostálovou.
Oproti Michálkovu návrhu obsahoval ten Wagenknechtův jednu změnu. Zákon nedopadne na územní samosprávy, tedy obce a kraje. „Pravidlo se bude nově vztahovat pouze na veřejné zadavatele, kterým je Česká republika, Česká národní banka, státní příspěvkové organizace a jiné právnické osoby, které Česká republika, Česká národní banka nebo státní příspěvková organizace převážně financuje,“ stojí v důvodové zprávě.
Zvýšení limitů
Senátem ve středu odpoledne prošel ještě další pozměňovací návrh. Senátor Michael Canov (SLK) navrhl u zakázek malého rozsahu zvýšit limity. Konkrétně aby hranice v případě služeb a dodávek zboží vzrostla ze dvou na tři miliony korun a v případě stavebních prací ze šesti na devět milionů.
Zvýšení limitů vložili senátoři do vládní novely, podle níž firmy odsouzené za pojistný podvod nebudou mít přístup k veřejným zakázkám. Norma navíc zpřísní přístup k zakázkám pro firmy odsouzené za korupci.
‚Záležitost je složitá.‘ Tři roky čekal kraj na verdikt, že kvůli Babišově střetu nedostane dotaci na traktor
Číst článek
Vybraní dodavatelé podlimitních zakázek také budou muset prokazovat čestným prohlášením, že jsou způsobilí a že nebyli odsouzeni za zákonem stanovené trestné činy. Pokud bude společnost v koncernu odsouzena k zákazu účasti na veřejném tendru, nebude se moci na zakázce podílet, i když ji získá její sesterská společnost.
Změnu, se kterou nesouhlasil ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš a ani protikorupční organizace, nyní posoudí Sněmovna.
„Odhadujeme, že až čtvrtina zakázek malého rozsahu se přesune mimo režim zákona. V pásmu mezi dvěma až čtyřmi miliony se téměř nezadává. Již nyní je běžná praxe, že zakázky ‚nad limit‘ se nějak stlačí či rozkouskují,“ uvedl k tomu Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu.
Zastánci zvýšení, které podpořily senátní výbory hospodářský a pro územní rozvoj, jej zdůvodňují inflací spolu s tím, že se limity devět let nezměnily.
