Takzvané trafiky nejsou na české politické scéně ničím novým
V médiích se teď často objevuje termín politická trafika, tedy lukrativní post získaný výměnou za vstřícný postoj. Lze ho chápat jako protislužbu nebo jako odměnu za věrnost. Právě ona protislužba je trnem v oku vyšetřovatelům kauzy údajného uplácení tří bývalých poslanců ODS.
Jedním z obviněných je někdejší ministr zemědělství Ivan Fuksa.
Poté, co se vzdal poslaneckého mandátu, aby prošel kritizovaný daňový balíček a vydržela vláda stávající koalice, stal se jedním z vrchních ředitelů státního podniku Český aeroholding. Policie v tom vidí přímou spojitost, podle žalobce jde tedy o jasnou korupci.
Redaktor Nikola Bojčev zjišťoval podrobnosti o takzvaných politických trafikách
Podobně exministr Alexandr Vondra z ODS rezignoval údajně kvůli neúspěchu v senátních volbách.
Za nějakou dobu se pak stal členem dozorčí rady Českého aeroholdingu. V tomto případě ale nešlo o výměnný obchod, ale o odměnu za věrnost a vykonanou práci.
Výhodné trafiky pro vysloužilé nebo třeba nepohodlné politiky ovšem nejsou jen záležitostí poslední doby. Také vlády sociální demokracie jich mají na kontě celou řadu.
Nejkřiklavějším případem byl někdejší ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Odešel z resortu a stanul v čele Českých aerolinií, přestože s vedením takového podniku neměl žádné zkušenosti.
Za jeho působení se prý měli zaměstnanci firmy dobře, podle některých názorů je ale neúměrný růst platů jedním z důvodů, proč ČSA nakonec skončily v tak velké ztrátě.
Snaha zavést pravidla pro obsazování míst v radách
Udělování trafik nemá žádná pravidla, současná vláda v demisi ovšem jistá omezení podobného jednání plánovala. Náměstek ministra financí Ladislav Minčič loni v létě potvrdil, že se připravuje jednoduchý zákon.
„Měl by svěřovat povinnost stanovit příslušná pravidla pro výběr nebo pro jmenování zástupců státu nebo samospráv do příslušných orgánů společností na ministerstva, respektive kraje, respektive obce, které budou povinny vypracovat relativně velmi podrobná pravidla, jak pro splnění příslušných kvalifikačních a osobnostních předpokladů, tak i zásady pro odměňování těchto osob,“ vysvětlil.
Stanovení jasných pravidel tehdy přivítal třeba Radim Bureš z Transparency International. „Minimálně to umožní – ať už odborné veřejnosti nebo neziskovým organizacím, médiím – konfrontovat pravidla s konkrétní personální politikou u jednotlivých firem,“ uvedl.
Je otázkou, zda vejdou pravidla pro obsazování míst ve správních a dozorčích radách státních podniků skutečně v platnost. Odborníci se obávají, aby zákon nebyl až moc obecný.
