Společně s dalšími spolupracovníky jste vyjeli pomáhat na Hodonínsko, jen co to bylo možné. Proč jste na místo vyrazili? Měl jste už dříve zkušenost s podobnou dobrovolnickou pomocí?
Přímo takovou zkušenost jsme neměli, ale tím, že jsme z oboru, tak máme zkušenost s rekonstrukcemi, se zabezpečováním a z toho jsme čerpali. Vyrazili jsme proto, že je to oblast, kterou dobře známe a kde i pracovně působíme. Já osobně tam navíc velmi často trávím volný čas, jezdím těmito oblastmi na kole a nedalo mi to, abych se pomoci nějak nezúčastnil. Máme tam i známé, takže jsme je zkontaktovali, jak jsou na tom, a začali pomáhat. 

Mohl byste přiblížit, jak to na místě v první chvíli, kdy jste přijeli, vypadalo?
Děsivě. Když vidíte nějaký katastrofický film, tak přesně takové to bylo. Fotkám, které jsem viděl ve čtvrtek večer, jsem vůbec nemohl uvěřit. Až potom, když jsem v médiích zhlédl i videa, tak jsem si říkal, že je to pravda. Na místě je to pak ještě o to horší, jako po válce nebo po výbuchu.

Kolik střech už se vám podařilo zabezpečit? 
Za dva dny se nám podařilo zabezpečit čtyři střechy. Jsou to takové dílčí pomoci. Záleží to na rozsahu poškození a členitosti domů.

Na facebookovém profilu jste se zmiňoval o velké solidaritě, která mezi lidmi panuje. Jaká je na místě nálada?
Popsal bych to jako velmi pracovitou a příjemnou atmosféru. Přes to, jaké se tam stalo neštěstí, tak všichni jsou plní elánu a chtějí pomáhat. Někdy to možná může být až moc na ty, kteří potřebují pomoct, protože tam chodí davy lidí. Ale z tohoto pohledu je tam velmi dobrá atmosféra.

Je na místě nějaká koordinace pomoci? Dostáváte pokyny, kde je pomoc potřeba? 
První den jsme jeli vyloženě k našim známým. Potom jsme spíš chodili kolem a ptali se, kdo s čím chce pomoct. Přes různé lidi jsme zjišťovali, jestli někdo něco nepotřebuje. Zatím to úplně koordinované není. Ptali jsme se i v jedné vesnici na obci a u hasičů, ale je to spíš tak, že nás zatím odkážou na chození od domu k domu a ptaní se, kdo potřebuje pomoct. Koordinace je zatím dost složitá, je to obtížné zmapovat. Už mi ale volali lidé z krizového štábu a dávali mi kontakt na jednu paní. Začíná to fungovat.

Co pokud by se k vám lidé chtěli připojit?
V tuto chvíli mě kontaktují desítky lidí, kamarádů. Spustila se obrovská lavina pomoci od známých, sociální sítě dělají své. Všechny jsem ale zatím brzdil, protože podle mého názoru už je většina střech momentálně zabezpečená. Teď jde spíš o úklidové práce a vyčištění obcí. Bude se čekat na materiál, protože ho doteď byl nedostatek a nyní to bude ještě horší. Ta odborná práce pro nás teprve nastane, ale určitě to není otázka dnů. Nevíme, jak rychle budou fungovat dodávky materiálu, ale v tuto chvíli je to spíš už o nějakém vyklízení, vyčištění sutí a nepořádku, který tam je. Podle mě už jsou domy proti zatečení vcelku zabezpečené. Otázka je, jestli přijdou zase nějaké deště.

Dobrovolníkům byste tedy nedoporučil v tuto chvíli jet na místo, ale spíše počkat, co se bude dít dál v řádu několika dní?
Přesně tak. Lidé často říkají, že je brzdí, ale myslím, že je to oprávněné. Je tam těžká technika, která vyváží věci a potřebuje mít volný průjezd, který se ale blokuje, protože na místo jezdí hodně aut. De facto už tam auta ani nepouštějí, ale i přesto je na místě velký pohyb. Myslím si, že ti, co budou chtít pomáhat, tak se pro ně možnost určitě ještě naskytne a bude potřeba v průběhu následujících dnů, týdnů. Nyní je na místě podle mě dostatek lidí.

Na sociální síti jste psal o lidech, se kterými jste se na místě setkal a o jejich příbězích. Přidával jste fotografii poničeného autobusu u trosek domu. Mohl byste přiblížit, co se přesně stalo?
Kousek od toho zbořeného domečku, kde byl i srolovaný autobus, jsme prováděli zabezpečení střechy. O pauze jsem se tam šel podívat a zrovna tam byli i majitelé domu a vyklízeli věci, protože se dům bude bourat. Popisovali, jak seděli za stolem ještě se dvěma kamarády a v podstatě během deseti sekund, které pro ně trvaly dlouhé minuty, se stala obrovská spoušť. Sebralo jim to přední stěnu a z boku do nich vletěl autobus. Byli zavalení pod troskami. Naštěstí se z toho dostali sami a nic se jim nestalo, jen nějaké pohmožděniny po těle. Stejně tak to ale muselo být děsivé pro lidi v autobusu. Podle mého odhadu je to přibližně 50 metrů od silnice, odkud autobus „přeskočil“ mez a v podstatě dopadl na tuto chalupu.

Kdy se podle vás budou lidé moci nejdříve vrátit do svých domovů? Jak dlouho budou trvat opravy?
Těžko odhadnout. Záleží na dodávce materiálu, konkrétně krovů. Jsou ale domy, které nebyly až tak poničené. Tam se dají jen nové latě a počká se na krytinu, takže si myslím, že klidně do týdne by se tam lidé mohli vrátit. Je spíš ale problém, že stále nefunguje dodávka elektrické energie. To si myslím, že bude na delší dobu než nějaký týden. Aby se oblast dostala do nějaké podoby, tak to ale bude trvat měsíce, nechci říct i roky. Poničených domů je tam spousta, ale uvidí se, jaká bude dodávka materiálu a jak to bude s kapacitami stavebních firem a řemeslníků. Myslím ale, že solidarita bude pokračovat a bude zájem všech, aby se to zvládlo co nejdřív. Určitě to ale není otázka týdnů.

Co lidé na místě momentálně nejvíce potřebují?
Byl jsem ve třech obcích a co jsem měl možnost vidět, tak zásob potravin a dezinfekčních prostředků je aktuálně přebytek. Myslím, že v tuto chvíli bude důležitější spíš pomoc materiální, co se týče rekonstrukce domů, různý stavební materiál, střešní krytina apod. To bude pro lidi největší pomoc a samozřejmě i finanční podpora.

Ernestina Černá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít