Nemocnice loni provedly nejméně transplantací od roku 2013. Nejvíce pacientů dostalo nové ledviny
Transplantovaných orgánů bylo loni v Česku nejméně od roku 2013, meziročně ubylo sto operací na 765. Nejvíce pacientů dostalo jako v předchozích letech nové ledviny a játra. Vyplývá to ze statistik Koordinačního střediska transplantací, které má od roku 2003 na starosti vedení čekacích listin a koordinací transplantací. O jedenáct méně než před rokem bylo i dárců orgánů, zemřelých bylo 249 a žijících 28.
Podle statistik Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze, který je největším transplantačním centrem v zemi, ubylo transplantovaných orgánů o desetinu proti dosud rekordnímu roku 2019. Bylo jich 495. Proti předchozímu roku 2018 to bylo ale jen o 12 méně, informoval dnes IKEM v tiskové zprávě. Naopak více lidem bylo transplantované srdce, 46 operací znamenalo nejvyšší číslo za poslední čtyři roky. Další čtyři srdce operovaná v IKEM dostaly děti v péči Fakultní nemocnice v Motole.
Chřipka letos zůstane ve stínu koronaviru. Její sezona bude mírná, výrazně pomáhají epidemická opatření
Číst článek
Vůbec nejčastějším transplantovaným orgánem jsou ledviny, darují je zemřelí i živí dárci. V roce 2019 bylo ledvin transplantovaných 510, loni 443. Ve Fakultní nemocnici v Motole transplantovali loni pětatřiceti pacientům plíce. S tímto orgánem transplantovaným žije zhruba 250 lidí. Už před koncem loňského roku začali první z nich v Motole očkovat vakcínou proti covidu-19. Podle šéfa tamního transplantačního programu Jana Havlína patří mezi nejohroženější skupiny zejména proto, že po přijetí nového orgánu musí užívat léky potlačující imunitu.
Dopad epidemie
Počty operací ovlivnil i koronavirus. „Existence transplantační medicíny je fakticky plně závislá na aktivitě lékařů oboru anesteziologie a intenzivní medicína. Jejich nasazení v době probíhající nákazy covid-19 v České republice bylo extrémní a mimořádné,“ uvedl Vladimír Černý, předseda společnosti anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně, který v době epidemie řídí kapacity nemocnic a v listopadu se stal náměstkem ministra zdravotnictví.
Transplantační centra jsou závislá na ostatních nemocnicích, jejich lékaři pracující v intenzivní péči dárce vytipovávají. Podle odborníkům z IKEM ani v koronavirové epidemii na transplantační program nezapomínali. K transplantacím v IKEM doporučili 131 dárců.
Šéf Asociace krajů, hejtman Kuba chce obnovit zákaz návštěv v nemocnicích. Obává se zátěže zdravotníků
Číst článek
„Museli jsme čelit nejen nemoci samotné, ale i novým výzvám v podobě změn v provozu jednotlivých pracovišť, výpadku personálu, ať již kvůli nákaze nebo i uzavřeným školám, školkám a nutnosti rodičů zůstat doma, nebo velmi častým změnám v opatřeních, která reagovala na měnící se situaci v České republice,“ uvedl ředitel Institutu klinické a experimentální medicíny Michal Stiborek.
Transplantacím se věnuje pražský IKEM a Fakultní nemocnice v Motole, dále fakultní nemocnice v Brně, Hradci Králové, Plzni, Ostravě a Olomouci. V každém transplantačním centru je čtyřiaadvacetihodinová pohotovost transplantačních koordinátorek, které celý proces odběrů organizačně zajišťují. Prioritou je co nejvíce zkrátit dobu přenosu orgánu k příjemci. U srdce musí být obnoven krevní oběh maximálně do čtyř hodin, u jater do 12 hodin, u ledvin do 24 hodin.
Většina zemřelých dárců je po mozkové smrti způsobené většinou spontánním krvácením do mozku, dále nedostatečným okysličením mozku, cévními mozkovými příhodami nebo poraněním mozku při nehodách. Potenciálními dárci jsou také pacienti, kterým se zastavilo srdce.
