Fiala a Morawiecki podepsali dohodu o Turówu. Polsko zaplatí 45 milionů eur, Česko stáhne žalobu
- Premiéři Petr Fiala (ODS) a Mateusz Morawiecki podepsali ve čtvrtek dohodu o těžbě v hnědouhelném dole Turów u českých hranic. Tu nejprve ve středu schválily vlády obou zemí.
- Česko s Polskem se domluvily na náhradě 45 milionů eur, tedy přes miliardu korun, za škody způsobené těžbou v dole a na pětileté délce soudního dohledu. Varšava náhradu převedla hned po podpisu dohody.
- Až Česko obdrží domluvené finanční prostředky, stáhne žalobu u Soudního dvora EU kvůli Turówu. Podle Fialy by to mělo být v řádu hodin.
- Ekologická organizace Greenpeace označila postup českého kabinetu za skandální. Podle ní schválil dohodu tajně a není jasné, jakou verzi nakonec zvolil.
„Myslím, že je to velký úspěch. Podařilo se nám odvalit balvan, který poslední léta zatěžoval česko-polské vztahy,“ řekl po podpisu dohody krátce po jedné hodině odpolední premiér Petr Fiala. Kvůli dolu vedly Česko s Polskem spory už šest let.
Advokát Soudního dvora EU dal za pravdu Česku. Polsko prodloužením těžby v Turówu porušilo unijní právo
Číst článek
Částka 45 milionů eur, tedy zhruba 1,08 miliardy korun, půjde podle Fialy v rámci kompenzací za těžbu v dole Turów do Libereckého kraje. Deset milionů, tedy 243 milionů korun, pak bude náležet českému státu, dodal premiér.
Polsko převedlo finanční náhradu hned po podpisu dohody a poskytlo potvrzení o převodu, uvedla ministryně klimatu a životního prostředí Anna Moskwová pro televizi Polsat News ve čtvrtek večer.
Varšava se také podle Fialy v dohodě zavázala k několika opatřením: „Polsko se zavázalo k dostavbě a funkčnosti podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu odtoku podzemních vod z českého území. Zavázalo se k postavení zemního valu, který má chránit obyvatele nejbližších obcí před hlukem, prachem a světelným znečištěním. Zavázalo se k přijetí opatření ke zlepšení ovzduší v dotčeném regionu. Zavázalo se k řadě dalších věcí ve prospěch Libereckého kraje.“
Do dokončení těžební činnosti bude podle dohody zajišťován monitoring hlukové zátěže z dolu, kvality ovzduší, terénních pohybů a hladin podzemních vod. Bude též fungovat fond malých projektů k financování místních a regionálních projektů v oblasti životního prostředí.
Pro Česko je podle Fialy také důležité, že dohodou získá přístup ke všem relevantním datům týkajícím se těžební činnosti a budeme moci dříve a lépe reagovat na případné problémy. Česká republika by toho všeho nedosáhla jinou cestou než cestou dohody, řekl premiér.
Liberecký kraj je podle hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) s dohodou spokojen. Peníze podle něj použije Liberecký kraj na konkrétní projekty v nejbližším okolí dolu Turów na českém území – na výstavbu náhradních vodovodů a sítí.
„Budou ale určeny také na sledování stavu budov, které jsou především nejblíže dolu v obci Uhelná, Oldřichov na Hranicích,“ řekl hejtman.
Dohodu uvítal i Josef Horinka (Starostové pro Liberecký kraj), starosta příhraničního Hrádku nad Nisou, jehož části Uhelná a Václavice jsou těžbou na polské straně postiženy nejvíce.
O Turówu
Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, je v oblasti dominantním zaměstnavatelem, těžit tam chce do roku 2044. Obyvatelé z příhraničí se obávají zvýšeného hluku, prašnosti a především ztráty zdrojů pitné vody. Už dnes voda ze studní u hranic mizí, dokládá to i monitoring České geologické služby.
Polská tisková agentura PAP napsala, že vyjednávači obou zemí se dohodli a ve středu večer smlouvu schválila polská vláda. Česká vláda ji schválila na svém středečním jednání.
Greenpeace označila postup české vlády za skandální. „Dohodu schválila česká vláda tajně včera a dnes ji narychlo jede podepsat polský premiér. To samo o sobě je skandální,“ uvedla za Greenpeace Nikol Krejčová. „Není dokonce ani jasné, co ve smlouvě nakonec je. Právo na informace, které je jedním ze základních práv veřejnosti, nyní premiér Fiala a všichni ministři jeho vlády pošlapali,“ dodala.
Spory kolem dolu Turów
Česko původně za škody způsobené těžbou požadovalo náhradu ve výši 50 milionů eur, tedy zhruba 1,22 miliardy korun. Polsko nabídlo 40 milionů eur, tedy zhruba 980 milionů korun. Spor trval také u požadavku na desetiletou délku soudního dohledu. Varšava byla jen pro dvouletý dohled.
Rozšíření těžby Polsko předloni povolilo bez ohledu na námitky české strany. Česko se kvůli tomu obrátilo na Soudní dvůr EU, který loni v květnu nařídil Polsku předběžným opatřením zastavit práce. Poláci to odmítli a zpochybnili i dopady na české území.
Generální advokát Soudního dvora EU ve čtvrtek dal za pravdu české žalobě. Polsko podle něj porušilo unijní právo, když neposoudilo vliv dolu na životní prostředí. Samotný verdikt unijní justice se očekává na jaře. Polsku se mezitím načítá pokuta za neuposlechnutí předběžného příkazu soudu zastavit těžbu, kterou se mu Evropská komise chystá strhnout z unijních dotací.
