Týdeník iROZHLASu: jak se odměňovalo na resortech a čtyři scénáře konce války na Ukrajině
Předposlednímu únorovému týdnu dominovalo téma americko-ruských jednání ohledně války na Ukrajině. Sledovali jsme nejen zpravodajské dění, ale přinesli i analýzu toho, jakými scénáři může ruská válka na Ukrajině skončit. Z domácích témat jsme se podívali třeba na to, kolik loni brali na odměnách vedoucí pracovníci na ministerstvech. A na co dalšího jsme se zaměřili? Vítejte při čtení našeho pravidelného newsletteru.
Klíčovou reformu antimonopolního úřadu provází řada kontroverzí a bouří se proti ní i ministři za ODS. Stihne vláda tuto slibovanou změnu do konce volebního období prosadit? Jak ale v rozhovoru s Jakubem Grimem ujistil ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), reformu chce předložit do konce volebního období na vládě. I přes odpor vládních kolegů.
Jak moc bychom měli spoléhat na moderní technologie? A jak moc je připustit do klíčových procesů ve státní správě? To řeší ministerstvo vnitra, když v připravovaném cizineckém zákoně připouští možnost, že by azylové řízení místo soudního tlumočníka mohl překládat azylantům stroj. Tlumočníci se ale proti tomu bouří, poukazují na nedostatky strojových překladů a důsledky, které by to mohlo pro uprchlíka mít.
Ministerstvo spravedlnosti se dorovnání platů s dalšími resorty nedočkalo. Argumenty, že v průměru tam lidé berou o deset tisíc méně a že kvůli tomu jich za tři roky půlka odešla, nezabraly. Přidávat jednomu ministerstvu nad plošný nárůst platů by bylo podle vyjádření vlády nešťastné. Jenže jak zjistila Tereza Čemusová, u jiných resortů takové přidávání nevadilo.
A u peněz na resortech ještě chvíli zůstaneme. Zjistili jsme totiž, kolik vyplatili ministři svým náměstkům a vedoucím ředitelům vloni na odměnách. Odměny se pohybovaly v řádech stovek tisíců a v některých případech dosáhly až na hranici tři čtvrtě milionu korun. A kdo byl letos premiantem a vyplatil svým náměstkům na odměnách nejvíce? Dočtete se v naší analýze.
Jak skončí ruská válka proti Ukrajině? Podle analytika Matúše Haláse a britského experta Stephena Halla se dá očekávat, že už letos nastane na Ukrajině klid zbraní. Trvalý mír to ale nepřinese. Podrobnosti v textu Elišky Orosové.
Policie znovu vyhlásila pátrání po muži, který se vloupal do domu střelce z pražské filozofické fakulty a Klánovického lesa. Už jednou ho přitom po několikaměsíčním pátrání zadržela, a to loni v dubnu při silniční kontrole. Muž se tehdy k činu přiznal, poté však opět utekl. Policie tak stále nemůže případ uzavřít, píše reportérka Kristýna Guryčová.
Co se během týdne nejvíc četlo?
- Do dětského domova jsem se dostal náhle po smrti babičky, jsem tam jen rok, říká 12letý Samuel
- Trump obrací svůj postoj k Ukrajině. Z jeho přístupu je znepokojena i část Republikánské strany
- Z dětského domova už zpět do rodiny nechci, říká 17letá Anna, která se podívala s divadlem i do USA
Pro fanoušky mluveného slova:
- Dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050? Podle Svazu chemického průmyslu je to příliš ambiciózní cíl. Chemičky tak chtějí jednat o zmírnění Green Dealu, protože už teď nejsou kvůli drahým energiím schopné konkurovat Číně a USA, upozorňuje v pořadu Peníze a vliv ředitel svazu Ivan Souček.
- „Evropa nemá zdroje, Evropa nemá energie, Evropa nemá peníze na obranu a teď ještě ztratila Afriku, ztratila relevanci ve vyjednávacím formátu na východě,“ hodnotí současnou situaci na geopolitickém kolbišti ředitel organizace Aspen Institute Central Europe a exvelvyslanec při NATO Jakub Landovský. Co tento vývoj vlastně znamená? To vám prozradí ve Vinohradské 12.
- Německo v neděli čekají klíčové volby, které rozhodnou mimo jiné o osobně nového spolkového kancléře. Velmi pravděpodobně se jím stane šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz. Novinář listu Süddeutsche Zeitung Daniel Brössler v Bruselských chlebíčcích vysvětluje, že Merz dokáže oproti dosavadnímu kancléři Olafu Scholzovi lépe komunikovat s unijními lídry. Může ale zároveň ohrozit plnění migračního paktu.
Klidný a ničím nerušený víkend přeje
