Reformu antimonopolního úřadu vládě předložím, i když ji resorty ODS nechtějí, říká ministr Kulhánek
Na podzim nastoupil do čela ministerstva pro místní rozvoj, kde se odehrávaly největší souboje tehdy vládních Pirátů a ODS. S odporem občanských demokratů se musí vyrovnávat i on. V rozhovoru pro iROZHLAS.cz a Radiožurnál mluví ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN) o tom, že chce do voleb stihnout předložit vládě reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže i protlačit Sněmovnou zákon o dostupném bydlení.
Ministerstvo pro místní rozvoj vedete od podzimu, kdy jste resort přebral po Ivanu Bartošovi (Piráti). Ten kromě digitálního stavebního řízení, které jej stálo ministerské křeslo, prosazoval i reformu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zákon o dostupném bydlení či registr eTurista. To vše jste zdědil a zároveň se musíte potýkat s tím, že ve většině agendy se střetával hlavně s ODS, takže původní Bartošovy verze musíte přepracovávat, aby prošly. Jak je na tom z tohoto pohledu reforma mocného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS)?
Diskuse nad reformou antimonopolního úřadu se vede už z minulého volebního období. Ivan Bartoš poslal návrh reformy do Legislativní rady vlády 30. září a já na ministerstvo nastoupil 8. října a na konci října se reforma vrátila s řadou zásadních připomínek.
Vzniká registr nevěrníků? ‚To jsou konspirační teorie. Systém eTurista bude zabezpečený,‘ tvrdí ministr
Číst článek
Celkem jich bylo 110. Přičemž 40 jich bylo přímo od antimonopolního úřadu, 36 od ministerstva financí, 13 od České národní banky a třeba tři od ministerstva dopravy…
Ano, ale celkově k tomu zákonu bylo asi 600 připomínek. S řadou resortů do té doby nikdo nemluvil, Bartoš reformu nekomunikoval s antimonopolním úřadem, ministerstvem financí, dopravy či spravedlností. Od těch všech se nám vrátila řada zásadních připomínek. Proto jsme si dali tu práci, setkali jsme se se všemi vedeními resortů, kde jsou rozpory, abychom si řekli, jestli jsme schopni je vypořádat, nebo ne.
V řadě věcí se to povedlo, ale někde ne, protože třeba ministerstvo financí má problém už jen s podstatou té reformy, protože říká, proč bychom reformovali, když to funguje relativně dobře. Obdobný názor má i ministerstvo dopravy.
Ať se ukáže na vládě
Co jste tedy na Bartošově původní verzi změnili?
Chtěli jsme jít cestou, kdy to celé nezahodíme, ale zároveň nebudeme předkládat vykostěný, bezzubý zákon, který ve výsledku nic neřeší. Proto jsme zpracovali to, co neohrožovalo podstatu zákona, a to se týká zejména kolektivního rozhodování, jednoinstančního rozhodování, předvídatelnosti toho, kdy se má rozhodnout v daných případech, i posílení procesní odpovědnosti účastníků, aby antimonopolní úřad nebyl vyšetřovatelem, ale aby posuzoval, co je mu předloženo.
Vypořádali jsme ty připomínky a do Legislativní rady vlády jsme šli znovu, což proběhlo na začátku ledna. Dnes se vypořádávají poslední připomínky, aby zákon mohl být předložen na konci února do vlády. Potom je otázka rozhodnutí vlády, ideová a politická, zda tu reformu chce, anebo z nějakého důvodu ne. Chtěl jsem, aby byl naplněn závazek z programového prohlášení vlády, aby byla připravena reforma antimonopolního úřadu. S tímto jdu do vlády.
Reforma antimonopolního úřadu se zasekla na vládě, je k ní 110 připomínek. Resort ji plánuje upravit
Číst článek
A počítáte, že to vláda podpoří? Přece jen pokud ji ze zásady odmítají ministerstva financí a dopravy, které vedou Zbyněk Stanjura a Martin Kupka, oba místopředsedové nejsilnější vládní strany ODS, tak to nemá příliš naděje na úspěch.
Ale to ještě nepředjímá to, jak to bude vyhodnoceno na vládě.
Vám tedy stačí i to, že se poté při hlasování na vládě ukáže, kdo chce antimonopolní úřad reformovat, a kdo ne?
Na vládě se ne vždy rozhoduje konsenzuálně. Na řadu věcí jsou různé názory. Mě zajímá, jestli tato navržená reforma získá nadpoloviční většinu a bude to předmětem projednání v Poslanecké sněmovně, anebo z nějakého důvodu ne.
Proto si připravuji zcela věcnou argumentaci, proč je reforma třeba. Dnes trvají řízení neúměrně dlouho, jejich proces a postup je těžko předvídatelný i kvůli tomu, jaké jsou obstrukční možnosti těch, kteří můžou přezkum napadnout. Nefunguje to tak, aby veřejné zadávání bylo rychlejší a jednodušší. Proto tu reformu chceme.
Byť to není příliš pravděpodobné, předpokládejme, že vládou reforma projde. Pak se dostane do Sněmovny a bude mít asi čtyři měsíce na to, aby tam prošla třemi čteními, pak i Senátem a ještě by ji musel stihnout podepsat prezident. To už je dost šibeniční termín…
Je to šibeniční, to uznávám.
Jakou tedy má reforma antimonopolního úřadu z těch věcí z portfolia ministerstva pro místní rozvoj prioritu?
Je to úplně stejná úroveň priority, jakou má zákon o podpoře bydlení nebo eTurista. I reforma antimonopolního úřadu má pořád reálnou šanci na prostup Sněmovnou. Záleží na tom, jaká k tomu bude vůle.
Dostupné bydlení
Zmínil jste zákon o podpoře bydlení, který by měl pomoci statisícům lidí zlepšit dostupnost bydlení. Ten má ve Sněmovně náskok už proto, že loni prošel prvním čtením. Šlo tehdy ale ještě o Bartošovu verzi a už tehdy se zejména ODS stavěla hodně na zadní. Už jste deklaroval, že jej chcete dotáhnout, zároveň jste musel udělat v jeho znění ústupky, aby měl vůbec šanci. V čem je teď jiný?
V zásadě příliš odlišný není. Rozdíl je v hustotě sítě kontaktních míst pro bydlení. V původním návrhu bylo plošné pokrytí všech obcí s rozšířenou působností, s čímž měl zejména klub ODS problém jako s neefektivním vynakládáním státních prostředků.
K diskusi jsme přistoupili racionálně a od plošného pokrytí jsme šli pro ustanovení sítě dle tzv. mapy incidence. To znamená, kde je jev bytové nouze natolik zásadní, aby byl pokryt kontaktním místem pro bydlení. Touto společnou diskusí jsme se dostali k číslu 115 z původních více než 200.
Pak jsme ještě jednali s ministerstvem práce a sociálních věcí, které předkládá reformu dávek. Chtěli jsme dosáhnout toho, aby spolu tyto dvě normy komunikovaly, aby byly provázané a fungovaly synergicky a nekonkurovaly si. Dnes jsme ve věcné shodě a zákon o dostupném bydlení půjde do druhého čtení.
A tam opět, pokud bychom se měli bavit o nějakém časovém rozvrhu, kdy zhruba máte informaci, že by se to mohlo dostat na pořad schůze?
Dohoda už je pevná, druhé čtení proběhne 4. března a třetí čtení proběhne také v březnu společně s dávkovou reformou. Taková je koaliční dohoda, takže na konci března bychom měli být venku ze Sněmovny.
26:04
Demograf Kučera: Politická rozhodnutí nezvýší počet narozených dětí. Hlavní roli hraje bydlení
Číst článek
Když srovnáme šance zákona o bydlení s reformou antimonopolního úřadu, tak to zní, že jsou ty šance daleko vyšší.
Ano, zákon o bydlení má náskok a s jeho šancemi to vypadá velmi dobře.
Jak se vyrovnáváte s kritikou vašeho předchůdce Ivana Bartoše, který o tomto zákonu říká, že je vykostěný a že jste až moc ustoupil ODS?
Odmítám, že je vykostěný. I podle odborné veřejnosti se ten zákon drží svého původního ducha. Je lepší mít tento formát než nemít nic. To, co nám zanechal Ivan Bartoš, přes Sněmovnu prostě průchozí nebylo.
Jak na zaostávající kraj?
Osm let jste byl primátorem Karlových Varů, poté čtyři roky hejtmanem, před nedávnem jste se rozhodl na podzim kandidovat do Sněmovny, jste zároveň prvním ministrem pocházejícím z Karlovarského kraje, v souvislosti se kterým se čas od času objevují návrhy na jeho zrušení, protože je příliš malý…
Odmítám jakékoliv diskuse nad zrušením Karlovarského kraje, protože za 25 let jeho existence si místní k tomu regionu vytvořili vztah a teď by nastala jen velká deziluze. Žádný jiný přínos bych v tom neviděl.
Zároveň to ale je kraj s velkými problémy, který se v různých žebříčcích rozvoje či socioekonomických ukazatelích ukazuje jako ten nejhorší. Nůžky v porovnání s ostatními českými regiony se přitom dál rozevírají.
To je něco, co můžu jako ministr zrovna na resortu místního rozvoje ovlivnit. Ve své DNA má resort napsáno, že by se měl věnovat právě tomu, aby byl rozvoj regionů pokud možno rovnoměrný. Aby se ty nůžky svíraly. Že z jednoho strukturálně postiženého regionu pocházím, tomu může jen pomoci.
Když se na konci volebního období podíváte zpět, co současná vládní garnitura pro strukturálně postižené kraje (Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský) udělala? Volební výsledky jsou jasné, současné vládní strany tam dosahují stále horších čísel a dominují tam opoziční strany v čele s hnutím ANO.
Transformace strukturálně postižených regionů začala v roce 2020 a byla připravována pár let předtím. V těsné koordinaci s Evropskou unií vznikly programy Spravedlivé transformace, což jsou operační programy speciálně šité na míru těmto regionům s poměrně výraznou finanční alokací.
Karlovarsko a Ústecko jsou dál nejhorší, nepomohly ani eurodotace. ‚Selhání státu,‘ kritizují experti
Číst článek
Udělalo se hodně práce i ve spolupráci vlády a krajů, které daly dohromady své priority, přepsaly je do strategických projektů i do tematických výzev, kde je tlačí bota. To je věc, která než se propíše do ekonomických ukazatelů, tak musí nějakou dobu probíhat a do daného území se propíšou až následně.
Pro tyto regiony je zároveň zásadní výrazné zlepšení dopravní infrastruktury, na což se naše vláda hodně zaměřuje. Podepisuje se to i na našem kraji, každý nový úsek dálnice D6 zlepšuje jeho dostupnost. Když jsem byl hejtman a přicházeli za námi investoři se svými záměry, jeden z prvních dotazů vždy byl: „A jak se tam dostaneme?“
Dnes máme reálný horizont roku 2028, kdy by měla být D6 dostavěna a dokončilo by se tak spojení i s Bavorskem. To by mělo rozvoj v regionu akcelerovat.
Jedna věc je doprava, druhá je třeba chybějící veřejná vysoká škola. V týdnu byl na jednání zastupitelstva Karlovarského kraje i ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Je realistické, že do pár let bude mít nejmenší český kraj svou vysokou školu? Ostatně i prezident Pavel při návštěvě kraje řekl, že „bez veřejné vysoké školy nelze problémy regionu vyřešit“.
Je to velmi reálné, záleží ale na zvolené variantě, ministr Bek je prezentoval. První je úprava zákona, která by zřídila veřejnou vysokou školu, což mělo dosud velkou finanční bariéru, teď u ale k tomu vůle je. Zároveň je to pomalejší scénář, do dvou let od účinnosti zákona musí univerzita vytvořit vnitřní strukturu, akreditovat obory, zajistit odborné garanty atd.
V Karlovarském kraji by mohla vzniknout vysoká škola. Mladí často odchází za vzděláním a nevrací se
Číst článek
Pak je tu i druhá možnost – zřízení vysokoškolského ústavu, který by garantovala některá ze stávajících univerzit, nejspíš Západočeská univerzita. Nešlo by o její pobočku, ale o instituci s vlastním vedením, která by rozhodovala do velké míry autonomně. Šlo by o výrazně rychlejší variantu, kdy bychom se bavili o začátku studia v akademickém roce 2026/2027.
Může to ale být i kombinace obou variant. Po několika letech může být vysokoškolský ústav přetavený v plnohodnotnou univerzitu.
Spolupráce se Západočeskou univerzitou je funkční, už v Karlovarském kraji otevřela obor digitální technologie a management studovaný v anglickém jazyce ve spolupráci s německou vysokou školou. Otevřela se i kinantropologie, nauka o pohybu, jejíž absolventi najdou umístění v lázeňských a zdravotních zařízeních.
Když to shrneme, tak má Karlovarský kraj reálnou vidinu dálničního propojení Praha - Karlovy Vary - Norimberk, v dohledné době i nějakou formu veřejné vysoké školy, zároveň běží dlouhé transformační projekty. Čekáte, že se tamní život v porovnání s jinými českými regiony zlepší?
Je to kraj příležitostí, tak ho nazýváme. Má obrovský potenciál být atraktivním místem pro lidi, kteří tam vyrostli a nebudou odcházet, a zároveň se může stát atraktivním i pro ty, kteří hledají zajímavé pracovní uplatnění a příjemné místo pro život. To vše v sobě nese.
