Pojištění, výměny pozemků a překážející vrak. Jeseník chce kromě oprav i opatření na další povodňové hrozby
Jeseník se stal jedním ze symbolů loňských povodní. Přesně před rokem na náměstí, které není u řeky, stálo půl metru vody. Po roce od ničivé katastrofy se město snaží nejen opravit to, co bylo rozbité, ale také připravit na další podobnou povodeň, která může opět přijít. Ne vše ale jde snadno nebo levně.
„To bláto je tady pořád vidět, v těch spárách,“ říká přímo na náměstí místostarosta Václav Urban z hnutí PRO Jeseník. On si ho tam možná všimne, pro turisty ale už náměstí vypadá jako loni v létě. Podniky jsou otevřené, z kašny stříká voda. I když ne všechny podniky znovu otevřely, město na první pohled žije. O trochu hůř to vypadá ale na jiných místech.
Loňské povodně připravily malou farmu o úrodu, zachránila ji veřejná sbírka. Letos měla rekordní rok
Číst článek
Jedno z nejhůře postižených míst je na příjezdu do města, proti proudu na řece Bělá. „Tady stály tři domy, teď už tu prostě nejsou,“ komentuje Urban. Byl dokonce jedním z těch, kteří obcházeli se statiky a sledovali, jak o likvidaci budov rozhodují.
Tady už přitom nejspíš nové domy stát nebudou. Město vyhodnotilo, že lokalita je hodně postižená, a chce tu mít takzvaný povodňový park. V něm by v první řadě nebylo nic, čemu hrozí velké poničení. Voda by se tam mohla rozlít, aby nepoškodila majetek jinde.
Výměny pozemků
K takovým změnám slouží systém výměny pozemků za pomoci státu. Cílem je nejvíc ohrožené pozemky předat městu a jejich majitelům nabídnout jiné, které povodně neohrožují. Systém ale není dokonalý.
Obce nabízely pozemky na nové bydlení po povodních. Lidé místo toho využívají realitky a mění územní plán
Číst článek
„Stát to (pozemky mimo záplavové území) převádí bezplatně na město a město je pak směňuje s lidmi,“ vysvětluje místostarosta, podle kterého jednání nejsou vždy jednoduchá. Nové pozemky navíc často nemají například inženýrské sítě, takže pokud na nich budou chtít lidé stavět, budou si muset připlatit.
Ne vše navíc lze přesunout. Město například zvažovalo přesunutí základní školy Nábřežní, kterou povodeň hodně poškodila. Přesun by ale byl složitý pro řadu rodin i pro město jako takové. Součástí velké rekonstrukce za 180 milionů tak jsou raději úpravy, které mají v případě, že by se povodně opakovaly, škody alespoň snížit.
Předcházet povodním přitom není příliš v rukou města. Správa samotného toku totiž spadá pod Povodí Odry a vliv na ni mají také okolní lesy, které patří zejména Lesům ČR a Arcibiskupským lesům. Ani na jednu z těchto organizací přitom město nemá přímý vliv a může s nimi jednat jen z dobré vůle. Právě v okolí povodňového parku ale Povodí Odry chystá zásah, který má městu pomoci.
Vyšší pojištění
Pomoci by městu teoreticky mohlo i pojištění. Jenže vyšší pojistka možná není. Před třemi lety, tedy dva roky před samotnou povodní, chtěl Jeseník navýšit limit plnění pro městský majetek. Jenže žádná z pojišťoven neměla chuť ho zvednout a tak město mohlo za poškození svých budov dostat maximálně 50 milionů korun. Jak se přitom teď ukazuje, celkové škody na městské majetku byly násobně vyšší, 750 milionů.
Rozbouřená Opavice mu vzala most i narozeniny. Teď slaví znovu se svou dcerou
Číst článek
Pojištění se po povodni dostalo na hranu ekonomické výhodnosti. Původní pojistné 900 tisíc korun se znásobilo a Jeseník teď podle místostarosty platí za onen limit 50 milionů celkem čtyři miliony korun ročně. A pojistit město byla ochotná jediná pojišťovna.
Stát by se podle Urbana mohl z povodní poučit tak, že lépe podpoří starosty, které povodeň zasáhne, mohl by zřídit „nějaký krizový tým, ze strany vlády, který by vždy přijel na postižené místo“.
Tým by podle něj mohl asistovat například s plánováním rekonstrukcí tak, aby byly efektivní. Jinak se může například stát, že město bude opakovaně vykopávat a pokládat silnice a chodníky.
Kolegům starostům také doporučuje, aby maximálně využili vyhlášeného stavu nouze. Bez něj je totiž možné mnohem rychleji řešit některé kroky, bez nutností vypisovat výběrová řízení nebo dodržovat zdlouhavé postupy.
Konkrétním příkladem je vrak auta, který stojí na místě budoucího povodňového parku. Karoserii, na které kvůli míře poškození nejde poznat, o jaký vůz jde, totiž už mimo stav nouze nejde jen tak odvézt do šrotu. Úřad musel najít VIN kód (unikátní identifikátor), vyzvat majitele k jeho odklizení, vyčkat zákonné lhůty a pak teprve může začít jednat. A vrak tak dál stojí na místě, jako memento loňské katastrofy a trochu také byrokracie.
