Údaje od operátorů dostane policie jen u závažných trestných činů
Citlivá data od mobilních operátorů bude moci policie i tajné služby žádat jen v případě závažné trestné činnosti. Novelizaci několika zákonů, které upravují přístup k provozním a lokalizačním údajům, dnes schválila vláda.
Novely jsou reakcí na loňské nálezy Ústavního soudu, který části některých zákonů zrušil a tím se přístup k datům zkomplikoval. Kriminalisté a další instituce ale budou mít i teď přístup k datům omezený. Budou je moci vyžadovat jen u trestných činů se sazbou od tří let odnětí svobody. Návrh počítá i s tím, že o nařízeném sledování se dotyčný dozví.
„Což je velmi důležitý nepřímý regulační prvek, protože soudce, který povoluje získávání informací o záznamu, kam kdo telefonoval, si musí být vědom, že jednou se to ten dotyčný dozví a bude si moci zkontrolovat, zda opravdu byly důvody pro to, aby byl takto monitorován, aby takto došlo k průlomu do jeho soukromí,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Návrh, který upravuje uchovávání našich citlivých údajů u telefonních operátorů, rozebrala v Odpoledním Radiožurnálu Alžběta Havlová
Než Ústavní soud sporné části zákonů zrušil, chtěly bezpečnostní složky znát nejen údaje o tom, kdo komu volal, ale také údaje lokalizační, tedy kde se kdo pohyboval. A protože internet dnes máme i v mobilu, sledovaly třeba i to, kdy si občané četli emaily, jaké stránky navštívili, s kým chatovali nebo skypovali.
Operátoři kvůli tomu data půl roku archivovali. Údajně se to dělo i v bagatelních případech, za cenu významných zásahů do soukromí a práv občanů.
Operátoři jsou rádi, že budou mít jasno. Loni totiž docházelo k situacím, kdy policie data žádala, ale operátoři je dočasně nevydávali. Podle nich je dobře, že se bude důstojněji přistupovat k osobním údajům klientů.
Policie nadšená není
Policie si po rozhodnutí Ústavního soudu stěžovala, že se jejich práce zkomplikovala. To, že teď musí sledované zpětně informovat, bude podle policejního prezidenta Petra Lessyho odčerpávat administrativní síly. Představit si to ale dokáže.
Dodal, že pokud by byl přístup k údajům podmíněn vyšší trestní sazbou, musel by se sestavit taxativní výčet trestných činů, na které by opatření také dopadalo, přestože mají trestní sazbu nižší, což by bylo nepraktické:
„Protože by to byly trestné činy, které pokud by tady nebylo to oprávnění, tak Policie České republiky by ztratila možnost je jakkoliv vyšetřovat, a tm pádem dohled státu a vlastně vymáhání práva by se stalo zcela bezzubým.“
Předseda Úřadu pro ochranu osobních údajů Igor Němec tvrdí, že je zpřísnění na místě. „Aby se neděly takové excesy, kdy si policisté zjišťovali tyto údaje i v případech, kdy to nebylo nutné pro vyšetřování.“
Dodal ale, že speciální zákony podle něj nejsou potřeba: „Vždycky policie, pokud se jednalo o vyšetřování závažné trestné činnosti, měla a má přístup téměř ke všemu.“
„Je dobré si uvědomit, že právě tento zákon jde v podstatě proti dohodě ACTA, proti které se teď všude ve světě protestuje. Asi nelze jedním parlamentem přijmout dohodu ACTA a zároveň tento zákon,“ řekl ještě Igor Němec.
Ústavní soud při zrušení původního ustanovení argumentoval tím, že v něm není implementována směrnice EU. Z tohoto pohledu považuje šéf Úřadu pro ochranu osobních údajů nynější zákon za správný a vyhovující.
