ÚS se postavil proti střídavé výchově dvou dětí v Česku a na Novém Zélandu
Ústavní soud se postavil proti střídavé výchově dvou osmiletých dětí v Česku a na Novém Zélandu. Soudci vyhověli stížnosti otce, který s předáváním dvojčat v pravidelném půlročním intervalu nesouhlasil.
Krajský soud v Praze, který střídavou péči původně nařídil, v kauze podle ústavních soudců chyboval. Proto se musí případem zabývat znovu a důkladněji.
Otec teď žije s dětmi v Česku, matka na Novém Zélandu.
Původně se rodiče v péči střídali po týdnu. Když se matka rozhodla o odchod do ciziny, požádala, aby děti byly svěřeny do její péče. Okresní soud pro Prahu-východ je ale svěřil do péče otce. Zdůvodnil to tím, aby děti dál mohly žít v místě, kde vyrostly a kde mají silné sociální vazby.
Matka se pak odvolala ke krajskému soudu v Praze, který stanovil střídavou péči s půlročním intervalem. Otec byl s verdiktem nespokojený a odvolal se k ústavnímu soudu. Ten dnes rozsudek zrušil.
Tím ale Ústavní soud neříká, s kým mají děti žít. Jen je třeba věc pečlivěji posoudit. Doplnit důkazy a znalecké posudky.
Podle Ústavního soudu nikdo neposoudil rozdílné školské systémy obou zemí. Vyslovil obavu, že mezi rodiči neexistuje řádná komunikace a předávání dětí by mohlo být problematické a mohlo by mít na děti negativní dopad.
Ústavnímu soudu dále vadilo, že krajský soud nezkoumal, jaké podmínky jsou pro jejich pobyt v nové domácnosti matky. Současně zdůraznil, že neexistuje žádný důkaz, který by opravňoval k pochybnostem, že by nebyla schopna se o děti postarat.
Stejně jako soudu i otci vadí mimo jiné to, že nezná prostředí, kam by osmiletá dvojčata odešla:
„Je to naprosto netransparentní situace, ve které se matka nachází. Není známa ani soudu, ani nám. Matka s námi nijak nekomunikuje. Je zapotřebí zdůraznit fakt, že děti jsou dlouhodobě v mé péči, kde výrazně prospívají. Čili je paradoxní, že k takové situaci, kdy daný problém musíme řešit u Ústavního soudu, vůbec dochází.“
Matka je rozhodnutím Ústavního soudu zklamaná:
„Mně přijde poměrně zarážející, že Ústavní soud zdůvodnil své rozhodnutí tím, že střídavá péče bude mít v těchto delších intervalech nějaký negativní dopad na psychiku dětí. Já se osobně domnívám, že větší negativní dopad na psychiku dětí má pobyt v péči otce, který se chová despoticky a vyvolává konflikty kde může. Je zarážející, že Ústavní soud v podstatě konstatoval, že bude mít negativní psychický dopad na děti to, co nastane, což je v podstatě hypotéza. Není to vyzkoušené, není to prokázané.“
Šance otce i matky jsou rovné
Krajský soud v Praze se musí k případu znovu vrátit a postupovat podle nálezu Ústavního soudu. To znamená, že šance otce i matky jsou rovné. Právní zástupkyně matky uvedla, že se bude snažit soud přesvědčit, že děti mají právo na oba rodiče. Navíc chce dokázat, že střídavý život ve dvou rozdílných zemí jim může být ku prospěchu a podpořit jejich rozvoj.
S otcem dětí se shodli na tom, že všechny argumenty a okolnosti by v zájmu dětí měly soudy posoudit co nejrychleji.
„Já bych v tomto případě doporučovala, aby při dalším jednání se soud soustředil na všechny důkazy, ale aby tyto důkazy byly prováděny co nejrychleji tak, aby k nezletilým dětem byly šetrné,“ řekla právní zástupkyně matky Věra Ptáčková.
Se střídavou péčí v půlročním intervalu při takové vzdálenosti obou domovů dětí nesouhlasí ani Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.