Ústavní soud vrátil Alžbětu Pezoldovou do hry o majetek hlubocké větve Schwarzenbergů
Ústavní soud vyhověl stížnosti hraběnky Alžběty Pezoldové, za svobodna Schwarzenbergové, která už roky marně bojuje o majetek v jižních Čechách. České soudy dosud považovaly za jediného dědice jejího nevlastního bratra Karla Schwarzenberga. Ústavní soud teď zrušil všechny předchozí rozsudky a justice bude znovu řešit, kdo se smí o majetek hlubocké větve rodu ucházet.
Pezoldová je vnučkou posledního držitele hlubockého panství Adolfa Schwarzenberga. Karel Schwarzenberg sice pochází z orlické větve rodu, byl ale adoptován synem Adolfa Schwarzenberga Jindřichem.
Ten ho pak v závěti vzhledem k rodovým zvyklostem upřednostnil před svou jedinou dcerou Alžbětou a ustanovil ho univerzálním dědicem. Pezoldová přesto trvá na tom, že se smí dědického řízení také účastnit. Mimo jiné proto, že majetek z hlubockého panství nikdy nebyl fakticky předán.
Redaktorka Zuzana Kopuletá přibližuje pozadí sporu o majetek hlubocké větve Schwarzenbergů
Nejvyšší soud v roce 2009 potvrdil stanovisko českobudějovického okresního soudu, že ve věcech dědictví bude jednat pouze s Karlem Schwarzenbergem. Podle dnešního rozhodnutí Ústavního soudu ale došlo k porušení práva Alžběty Pezoldové na soudní ochranu.
V novém řízení tak justice bude muset více zohlednit její argumentaci a oprostit se od výsledku podobného řízení v Rakousku, kde za dědičku uznána nebyla.
„Rozsudek, kterým bylo argumentováno ze strany Karla Schwarzenberga, v podstatě řeší trošku něco jiného, než je majetek, který se nachází v České republice a který, poněvadž Adolf Schwarzenberg byl československý občan, musí být řešen podle československého práva platného v té době,“ vysvětlila soudkyně Ivana Janů.
Dnešním verdiktem Ústavního soudu nebylo řečeno, že Pezoldová je oprávněnou dědičkou, pouze se otevřela cesta k novému posouzení komplikovaného případu. Případný vstup do dědického řízení by pro ni ale mohl znamenat přelom i v dalších sporech o schwarzenbergské jmění.
Předmětem dědického řízení je především rodinná hrobka v Domaníně u Třeboně. Nárok na ni Schwarzenbergům v minulosti přiřkl Ústavní soud. Vydání dalšího majetku v hodnotě mnoha miliard totiž brání zvláštní zákon o zestátnění, takzvaný lex Schwarzenberg z roku 1947.
Převod na stát byl zdůvodněn obrovskou rozlohou panství a jeho vybudováním za dob monarchie. Roli sehrál i německý původ rodu Schwarzenbergů. O zrušení zákona usilovala v 90. letech právě Alžběta Pezoldová.
Orlické větve rodu se zvláštní zákon netýkal, Karlu Schwarzenbergovi proto mohl být majetek v restitucích vrácen. Do snah o znovunabytí majetku hlubocké větve se ale odmítl zapojit.
Pezoldová před několika lety Českému rozhlasu přiznala, že spor o dědictví je hluboký a narušuje dříve dobré vztahy mezi sourozenci.
