Matka dvou dětí podle verdiktu porodila doma životaschopného chlapce, uložila ho do igelitové tašky a odnesla ven, kde ho pohodila. Před porodem nechodila na lékařské prohlídky a na těhotenství se nepřipravovala. Tělo našel po měsíci traktorista na poli.

Obžalovaná u ústeckého krajského soudu uvedla, že těhotenství neřešila kvůli krizi ve vztahu a plánovala, že dítě uloží do babyboxu. Později u vrchního soudu uváděla, že usmrcení dítěte nebylo úmyslné ani plánované. „Lituju toho, co se stalo, nejsem schopná vám vysvětlit, v jakém rozrušení jsem se nacházela,“ řekla matka u vrchního soudu.

V ústavní stížnosti obhajoba vytýkala justici nesprávné hodnocení důkazů, hlavně znaleckých posudků. Také prosazovala mírnější kvalifikaci činu jako vraždy novorozeného dítěte matkou, což je takzvaná privilegovaná skutková podstata se sazbou tři až osm let.

Podle ústavních soudců však justice nechybovala, když kvalifikovala čin jako vraždu v přísnějším paragrafu, kde lze uložit 15 až 20 let, případně i výjimečný trest.

„Soud prvního stupně se v odůvodnění svého rozhodnutí celou věcí detailně zabýval a náležitě popsal, které skutečnosti vzal za prokázané, o které důkazy svá skutková zjištění opřel, jakými úvahami se řídil a na základě jakých skutečností rozhodl,“ stojí v usnesení.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít