V Česku podle expertů chybí krizový plán pro případ sucha
Jak žít se suchem. To je otázka, na kterou v těchto měsících hledá odpověď nejen vláda, kraje a obce. Řešili ji i experti na společné debatě v Senátu. Zatím se shodli na jednom: Česku chybí pro případ sucha krizový plán.
Řeky se po suchém létě postupně plní. Letošní podzim se ale zatím – co se srážek týká – moc nepředvedl. Teď všichni čekají, jak bude vypadat zima.
„Chceme věřit, že to atmosférické srážky během podzimní části jakž takž doplní. Horší bude, nebude-li dostatek sněhu. Pokud by bylo sněhu opravdu málo, tak můžeme počítat s tím, že během dvou let bude zásoba podzemních vod velmi pokleslá,“ říká Pavel Punčochář z ministerstva zemědělství.
V Česku podle expertů chybí krizový plán pro případ sucha. Jejich debatu v Senátu zaznamenala redaktorka Věra Masopustová
Nedostatku vody se obává i Svaz měst a obcí. Podle Barbory Tomčalové by měl v době sucha platit podobný systém, jaký už funguje při povodních.
„Máme tady možnosti třeba v povolení k odběru pitné vody – v extrémním případě i to, které podniky budou omezeny na svých dodávkách vody a které naopak omezeny být nemohou,“ uvádí.
„Nechci říkat jednotlivé kroky, co by mělo nastat, ale je prostě nezbytné, aby skutečně byla jasně daná kompetence úředníkům nebo úřadům, co mají v jednotlivých krocích dělat a co má nastat,“ vysvětluje Tomčalová.
Přehrady i zvýšení poplatků
Svá řešení nedostatku vody nabízí i Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky. „To hlavní spatřuji ve vybudování přehradních nádrží k zadržení vody v oblastech, odkud bude snadný přístup k vodním přivaděčům a vodárenským systémům – k zařízením, která dovedou vodu ke spotřebiteli. Propojením těchto soustav lze v případě lokálního sucha řešit dodávku pitné vody dodávkami ze sousedních oblastí,“ míní šéf předsednictva sdružení František Barák.
Nový portál Intersucho ode dneška předpovídá zemědělské sucho na deset dní. Mluvil o něm jeden vedoucí výzkumného týmu z Centra výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka
Ubývání podzemní vody chce ministerstvo životního prostředí řešit mimo jiné zvýšením poplatku za její čerpání. Zatím se platí 2 koruny za kubický metr, od roku 2017 by to mělo být 5 korun a do roku 2022 až 8 korun za kubický metr.
„Povrchových vod je zhruba pětinásobné množství než podzemních vod. Přitom čerpané množství je v současné době 1:1. Tento poměr se neustále zvyšuje ve prospěch odběru podzemních vod, tzn. v neprospěch ochrany podzemních vod před vyčerpáním stávající omezené kapacity,“ vysvětluje Evžen Zavadil z ministerstva životního prostředí.
Resort doufá, že pokud nedojde přímo k poklesu čerpání podzemních vod, tak se alespoň kvůli vyššímu poplatku zpomalí.