Dnes v noci přejdeme na letní čas a hodiny se posunou ve dvě ráno o hodinu dopředu na třetí. Toto opatření u nás vzniklo v roce 1979 kvůli energetickým úsporám. V tom, jestli to skutečné úspory přineslo nebo ne, se odborníci různí.

15:41 25. března 2006 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Podle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže mělo zavádění letního času význam na spotřebu elektřiny jen zpočátku. Ale po roce 1989 se začal rozdíl mezi letní a zimní spotřebou energie vyrovnávat. "Tím postupně začal i mizet efekt letního času na úsporu elektřiny. Takže v tuto chvíli se většina odborníků kloní k tomu, že vliv je téměř nulový, naprosto zanedbatelný, pokud vůbec nějaký je."

Před pětatřiceti lety měl o hodinu delší letní den smysl. Lidé začínali svítit později, a ušetřilo se. Jenomže dnes už máme v domácnostech řadu spotřebičů, které potřebují proud stále, a tak už je z hlediska spotřeby elektřiny celkem jedno, kdy zapadá slunce.

"Mnohem významnějším faktorem, který ovlivňuje spotřebu elektřiny, je počasí. Dalším faktorem, který má na spotřebu elektřiny vliv, je v současné době realizace úsporných opatření. Jsou energeticky méně náročnější spotřebiče, za druhé je to při topení realizace zateplení," dodává analytik společnosti Atlantic finanční trhy Petr Novák.

Ondřej Kubala Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít