V Praze vyvrcholí mší upomínka na Anežku Českou
V kostele sv. Františka z Assisi v Praze věřící na mši uctí památku sv. Anežky České. Osmisté výročí jejího narození jsme si připomněli právě tento týden.
V klášteře, který v Praze založila a dodnes nese její jméno, sloužil čtvrteční mši pražský arcibiskup Dominik Duka. Na další bohoslužbě k uctění jejího odkazu se věřící sejdou dnes dopoledne v kostele sv. Františka z Assisi v Praze. Symbolicky, neboť Anežka byla františkánkou.
Naše nejznámější světice byla dcerou krále Přemysla Otakara I. a mohla se výhodně provdat. Dala ale přednost askezi františkánského řádu a celoživotní péči o nemocné a chudé. Podle religionisty Ivana Štampacha se úspěšně angažovala i ve věcech veřejných.
Anežka nebyla éterická bytost odtržená od světské reality, ale energická žena, která lásku k bližním projevovala účinnými skutky. Naše nejslavnější světice byla průkopnicí v organizování chudinské a nemocniční péče na české půdě. V pouhých jednadvaceti letech založila v Praze špitál sv. Františka,podle tohoto vzoru pak vznikaly další. Službu trpícím brala jako své celoživotní poslání, ale angažovala se i v politice, smiřovala například rozvaděné panovnické rody.
„Když už dcera z panovnického rodu šla do kláštera, šla do bohatého benediktýnského kláštera, hned se stala abatyší. Anežka vedla život skromný, chudý, tak, jak si představujeme u františkánů,“ popsal Štampach.
Nedlouho po její smrti v roce 1282 začal národ Anežku spontánně uctívat jako světici. V průběhu staletí pak mnoho osobností usilovalo o její kanonizaci, mezi nimi i Eliška Přemyslovna nebo Karel IV. Teprve v roce 1874 ale byla Anežka česká prohlášena za blahoslavenou a mezi světce ji povýšil papež Jan Pavel II. Jak připomíná prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík, bylo to v památném listopadu roku 1989 několik dnů před začátkem sametové revoluce.
„Promítlo se to do kultivované nenásilné atmosféry převratu,“ myslí si Halík. Tehdejší chvíle měla prozářit právě kultivovaná mírná osoba světice a její odkaz.
