V žebříčku otevřenosti veřejné správy se Česko posunulo na 12. místo na světě
Česko si výrazně polepšilo v mezinárodním hodnocení Open Data Index, které se týká otevřenosti dat veřejné správy. Zatímco vloni skončilo na 30. místě, tento rok se posunulo na 12. příčku. Dobrých výsledků Česko dosahuje především v oblasti geografických a statistických dat. Naopak problematický je třeba přístup k jízdním řádům.
„Otevřená data znamenají zpřístupňování informací určitým způsobem. A to tím, který neklade žádné překážky – ať už technické nebo právní – pro jejich další využití,“ vysvětluje Michaela Rybičková z Fondu Otakara Motejla, který se na průzkumu podílel.
O otevřených datech a jejich využití mluvila koordinátorka Fondu Otakara Motejla Michaela Rybičková
„Když úřad třeba zveřejní výsledky svého hospodaření v PDF, tak si to člověk může stáhnout a něco se dozví, ale nemůže data dál využít. Zatímco když je úřad otevře ve formátu excelové tabulky, tak třeba analytik může s těmi daty dál pracovat, může je propojit s daty z jiných úřadů,“ popisuje využití Rybičková.
Podle Fondu Otakara Motejla výsledky dokládají, že principy otevřených dat získávají v Česku stále silnější pozici. Zatím ale velkým politickým tématem nejsou.
Otevřená data využívá i Český rozhlas, výsledky práce datových novinářů si můžete prohlédnout na zpravy.rozhlas.cz/zpravy/data.
„Zatímco třeba v Británii, která je dneska už ‚datovou velmocí‘ a která v Open Data Indexu zaujala první místo, začal téma před pár lety prosazovat sám premiér David Cameron, u nás takový lídr pořád chybí,“ upozorňuje Michaela Rybičková.
Open Data Index hodnotí země podle dostupnosti a kvality přístupu k informacím v deseti klíčových oblastech jako státní rozpočet, výsledky voleb, jízdní řády nebo data o životním prostředí. Průzkum připravuje nevládní organizace Open Knowledge ve spolupráci s odborníky z celého světa – letos se do něj zapojilo 97 zemí.
