Vláda schválila zavedení referenda, k vyhlášení bude třeba 250 tisíc podpisů

O důležitých otázkách české domácí i zahraniční politiky by mohli rozhodovat sami občané. Pro vypsání referenda bude nutné sehnat 250 tisíc podpisů nebo rozhodnutí kabinetu. Vláda schválila zákon o referendu, ten nyní zamíří do sněmovny.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Zprava ministr financí Miroslav Kalousek, ministr vnitra Jan Kubice, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ministr zemědělství Petr Bendl na schůzi vlády

Zprava ministr financí Miroslav Kalousek, ministr vnitra Jan Kubice, ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba, ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek a ministr zemědělství Petr Bendl na schůzi vlády | Zdroj: ČTK

Návrh připravila vicepremiérka za Věci veřejné a šéfka vládní legislativní rady Karolína Peake. Referendum by bylo platné a závazné, kdyby se ho účastnilo alespoň 50 procent voličů. Původně vláda počítala s minimálně 35procentní účastí.

K vypsání referenda by bylo nutné sesbírat formou petice alespoň 250 tisíc podpisů občanů. Vyhlásit hlasování by mohla také vláda. Dřívější neúspěšné návrhy přitom předpokládaly, že o vypsání referenda bude moci požádat také skupina senátorů či poslanců.

Přehrát

00:00 / 00:00

O zákonu o obecném referendu diskutovali v Ozvěnách dne členové ústavněprávního výboru sněmovny Viktor Paggio z VV a senátu Jiří Dienstbier z ČSSD

V referendu by měli lidé rozhodovat především o důležitých otázkách domácí i zahraniční politiky státu. Hlasovat se však nebude moci o jmenování nebo odvolávání konkrétních lidí, o daních, soudech, bezpečnostních otázkách nebo pokud by návrh byl v rozporu s mezinárodními smlouvami a závazky, ke kterým se Česko přihlásilo.

Pořádání referenda by státní kasu mohlo podle odhadů vyjít asi na půl miliardy korun.

Ten, kdo bude usilovat o referendum, musí sehnat nejen dostatek podpisů, ale předložit i jasnou otázku, na kterou budou lidé odpovídat. „Tento návrh potom musí projít vládou, která ovšem bude mít povinnost předložit návrh na referendum parlamentu,“ upozorňuje autorka předlohy Karolína Peake.

„Kromě pojistky parlamentní je tam i pojistka ústavní. K otázce se bude vyjadřovat na žádost vlády, sněmovny nebo senátu Ústavní soud. Návrh zákona přesně odpovídá programovému prohlášení vlády. To, co předkládáme, je výsledek vládního kompromisu,“ upozorňuje místopředseda poslaneckého klubu Věcí veřejných a člen ústavněprávního výboru Viktor Paggio.

Návrh kritizuje ČSSD i ODS

Stoupenci přímé demokracie se ale zatím příliš radovat nemohou. Normu budou nyní projednávat poslanci a kritika zaznívá z řad ODS, ale i ČSSD, kteří jsou tradičními zastánci referenda.

Místopředseda ČSSD Jiří Dienstbier prý například nechápe, proč po sehnání potřebného počtu podpisů pod petici za referendum bude následovat ještě vyjádření vlády a souhlas parlamentu. „To je spíše zákon o zabránění referendu než zákon o umožnění referenda,“ zlobí se Dienstbier.

Podle něj by se mělo referendum vyhlašovat automaticky jen na základě podpisů lidí. Současný návrh zákona o obecném referendu prý sociální demokracie nepodpoří.

Přehrát

00:00 / 00:00

Komentář Petra Nováčka k vládnímu návrhu zákona o obecném referendu

„My máme zájem na tom, aby bylo schváleno obecné referendum. Ale skutečné referendum, ne tato zmrzačená podoba, jakou navrhuje vláda. Ve sněmovně o tom budeme jednat, budeme podávat pozměňovací návrhy tak, aby vypadla libovůle vládní většiny, jestli vyhoví petici, nebo nikoli,“ říká Dienstbier.

Podle analytika Českého rozhlasu Petra Nováčka šlo vládě hlavně o to, aby si odškrtla jako splněný další bod ze svého programového prohlášení.

„V návrhu se odráží především to, že významná část vládní koalice, tedy zejména ODS, si obecné referendum v podstatě nepřeje. Když už se nakonec k němu zavázala, protože například Věci veřejné to měly ve svém programu, tak činí vše pro to, aby uskutečnění takového referenda bylo velmi komplikované,“ podotkl Nováček.

Příliš vysoké kvórum

Podle vedoucího katedry politologie na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně Stanislava Balíka je zákon dalším zásahem do parlamentní demokracie:

Přehrát

00:00 / 00:00

Podle vedoucího katedry politologie na Masarykově univerzitě Stanislava Balíka bude těžké dosáhnout 50procentní účast, aby bylo referendum platné a závazné

„Bude to znamenat další znejasnění typu demokracie. Naše je typem zastupitelské demokracie a do ní vnášíme prvek, který je vlastní demokraciím přímým, byť ho nevnášíme v nějaké radikální míře a formě.“

Podmínky, které vláda pro vyhlášení referend nastavila, však podle něj dokazují, že si jsou možných rizik vědomi. Vláda například zvýšila podíl voličské účasti nutné k tomu, aby byly výsledky referenda uznány za platné a závazné, z původních 35 na 50 procent.

„Pokud chceme, aby skoro žádné referendum nebylo závazné ani platné, tak pak je nejlepší nastavit těch 50 procent,“ naznačuje politolog a pokračuje:

„Pokud chceme, abychom referendům naslouchali víc, tak se budeme snažit kvórum snížit. Dobře víme i z okolních zemí, že účast u referend, pokud nejsou nějakého naprosto zásadního významu typu členství v EU, je nízká a nedosahuje 50 procent.“

ČRo 1 - Radiožurnál, Veronika Sedláčková, Martina Spěváčková, Mirko Kašpar Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme