Rozvolňování nebude mít na nemocnice zásadní vliv. Lidé stejně opatření nedodržují, říká náměstek Černý
Podle náměstka ministra zdravotnictví Vladimíra Černého lidé v Česku opatření nedodržují. Nemocnicím sice hrozí vyčerpání, odborně není s převozy pacientů jinam problém, on sám je ale silně proti transportům do jiných nemocnic, například z Karlovarského kraje do Německa. O tom všem i o možném rozvolňování, které podle něj nebude mít na celou situaci zásadní vliv, mluvil v rozhovoru pro Deník N.
Podle Černého na šíření viru nemají opatření a utahování dramatický dopad: „To, co může fungovat stoprocentně, je zmrazení života ve společnosti. To je jediný účinný nástroj. Všechno ostatní z principu nemůže fungovat, protože nejste schopen zastavit šíření viru. Můžete to modifikovat, zpomalit,“ řekl pro Deník N s tím, že chybou ministerstva či vlády je maximálně nevydařená komunikace směrem k obyvatelstvu.
„Můj názor je, že kdyby byl u moci kdokoliv jiný, bude situace stejná. Neexistují průkazná data o trvající účinnosti lockdownů.“
‚Je třeba být v předstihu, virus se neustále vyvíjí.‘ Do mapování mutací se zapojují i české laboratoře
Číst článek
Část lidí si podle Černého myslí, že současná epidemická situace není tak závažná, další část podle něj nedodržuje opatření, protože je již unavená.
„Při existenci stejných postupů je podle mě hlavní důvod nechuť a ignorance toho, co se má dělat. Navíc se tady opatření nevymáhají tak důsledně jako třeba v Rakousku. Když se podíváte na výčet opatření v Rakousku a Česku, jsou v podstatě identická. Když odmyslíte nepravděpodobnou variantu, že by se virus choval v okolních zemích jinak, jde tu o dodržování základních věcí,“ popisuje Černý.
Hlavním rozdílem mezi Čechy a Rakušany je podle náměstka přístup k dodržování základních osobních opatření typu nošení roušek, dodržování rozestupů či osobních lockdownů.
Dalším z českých problémů je podle Černého neustálé obviňování: „Za epidemii nemůže nikdo. Je to biologický fenomén, který vznikl, protože je tady virus, a debata od začátku pandemie se nesla v duchu, kdo za to může. To je, jako kdybyste někomu vyčítal, že máte nádorové onemocnění, které se rovněž může šířit i přes veškerou léčbu, a hledal viníka.“
Rozvolňování
Vláda nyní plánuje postupné otevírání obchodů a škol, podle Černého není v klinické skupině ministerstva na rozvolňování jednotný názor. „Osobně jsem přesvědčen, že nedodržování základních opatření je tak velké, že rozvolňování nebude mít na nemocnice zásadní vliv,“ říká s tím, že ochota dodržovat opatření je ve společnosti velmi nízká.
7:36
Ochota dodržovat opatření klesá, lidé potřebují slyšet i něco pozitivního, říká ředitel kolínské nemocnice
Číst článek
Otevření škol a obchodů po etapách to tudíž podle něj významněji neovlivní. „Pokud se zajistí důsledné dodržování protiepidemických opatření, obavy z rozhodujícího dopadu na nemocnice bych neměl,“ říká Černý k otevření obchodů, ovšem za dodržování opatření.
Kapacita zdravotnictví
Podle Černého má nyní Česko volných zhruba 16 procent kapacity lůžek intenzivní péče. Pokles k deseti procentům znamená, že by se systém dostal na konec svých kapacit. „Je to jasný signál, že nám hrozí v nejbližších dnech nebo týdnech její vyčerpání, budou-li se situace a počet nemocných s nutností intenzivní péče vyvíjet stejným tempem.“
Poukazuje ovšem na velkou disproporci mezi kraji. Zatímco v Praze se pohybuje volná kapacita kolem pouhých sedmi procent, v jižních Čechách je volná více než pětina lůžek na JIP.
„Ten systém je konečný. Ať se nám to líbí, nebo ne, každý systém má své limity. Podstatné je, aby byl nachystán na to, až mu kapacita dojde. (...) Jestli z toho, co jsem řekl výše, čtete, že s tím počítám, tak ano, počítám,“ odpověděl Černý po urgenci na to, zda počítá s tím, že dříve či později systém českého zdravotnictví zkolabuje.
Transporty do Německa
V posledních týdnech se mluví o možnosti umisťování českých pacientů do Německa. Jednalo by se zejména o pacienty z Karlovarského kraje, kde kriticky ubývá kapacita. „V situaci, kdy Česko má nebo mělo dostatečnou kapacitu na umisťování svých pacientů, nepovažuji otázku transportů pacientů do Německa za odborný problém. Transporty pacientů jsou reálnou součástí medicíny,“ řekl.
On sám však z pozice garanta dispečinku transport pacientů do jiných nemocnic podle svých slov navrhovat nikdy nebude. „Považuju to za nesprávné, neférové a nečestné vůči Německu. Ti pacienti vyžadují určitý typ péče. A nežijte v iluzi, že 20 km od hranic jsou volné kapacity v rozsahu, který bychom třeba při nárůstu pacientů potřebovali,“ dodává.
