Exkomunista, jehož zásluhy nedosahují Řádu bílého lva, vysvětlují senátoři odmítnutí nominace Remka
Nejvyšší státní vyznamenání si Vladimír Remek nezaslouží, shodli se ve čtvrtek večer senátoři. Některým vadí, že má příliš blízko ke komunistické straně. Podle jiných jeho zásluhy nedosahují Řádu bílého lva. Remek byl jedním ze dvou kandidátů, kterého senátoři odmítli na vyznamenání navrhnout. Sestra protikomunistických odbojářů Zdena Mašínová ale předem oznámila, že by medaili Za zásluhy od prezidenta Miloše Zemana nepřijala.
Senátoři věnovali ve čtvrtek večer dvěma případným kandidátům na nejvyšší státní vyznamenání - Řád bílého lva - zvláštní péči. Plukovníka Vladimíra Košana a kosmonauta Vladimíra Remka oddělili od ostatních možných nominantů a hlasovali o nich jednotlivě.
Podívejte se, jak hlasovali jednotliví senátoři. Přítomných jich bylo 45, Vladimíra Remka by jich muselo podpořit 23. Nakonec pro něj zvedlo ruku 16, proti jich bylo 5.
Plukovník Košan, který byl za komunistického režimu propuštěn z armády a perzekvován, nominaci získal. Pro bylo 44 senátorů, proti nikdo.
Hned poté horní komora rozhodovala o Vladimíru Remkovi, jediném československém i českém kosmonautovi, který nakonec podporu nezískal. Většina členů horní komory se hlasování zdržela, pro Remka zvedlo ruku jen 16 senátorů, proti jich bylo pět.
Úmyslně kvůli Remkovi
Oddělené hlasování navrhl předseda senátorského klubu ODS Miloš Vystrčil. A podle jeho stranického kolegy Tomáše Grulicha to bylo úmyslně kvůli Remkovi.
„Bývalý komunista a absolvent komunistické školy je spíš nebezpečím pro český stát, než aby dostal vyznamenání. Měli by ho dostávat hrdinové, vojáci, kteří byli v odboji, ale ne ti, co se podíleli na normalizaci,“ vysvětluje pro iROZHLAS.cz Grulich, proč svůj hlas Remkovi nedal.
Senát vyřadil z návrhů na vyznamenání Mašínovou a Remka. Na Hrad pošle seznam 25 jmen
Číst článek
Proti Remkovi hlasoval také Václav Hampl za KDU-ČSL. „Řád bílého lva je nejvyšší vyznamenání. Dává se lidem, kteří zásadním hrdinstvím nebo celoživotní prací se podstatně zasloužili o Českou republiku. A to mi u pana Remka nepřijde,“ podotýká.
Remka nepodpořila ani Jitka Seitlová z KDU-ČSL, měla k tomu prý dva důvody. „Je stále politicky aktivní. Nic proti němu nemám, ale v tuto chvíli si nemyslím, že by bylo na místě návrh na státní vyznamenání podávat,“ říká. „Nemyslím si, že jeho zásluhy odpovídají tomu, aby skutečně dostal vyznamenání Řád bílého lva,“ doplňuje.
Proti byl i Tomáš Goláň (Senátor 21). „Aktivně vystupuji proti komunistické straně, takže jsem musel aktivně vystoupit také proti panu Remkovi,“ vysvětluje.
Nižší státní vyznamenání pro Remka?
Ani podle senátora Lumíra Kantora za KDU-ČSL nejsou Remkovy zásluhy takové, aby si zasloužil Řád bílého lva. Nižší státní vyznamenání by mu ale nevadilo.
„Státní vyznamenání Řád bílého lva je pro mě jako aktivního skauta za zvlášť vynikající zásluhy. Pokud by panu Remkovi příslušelo jiné vyznamenání, tak by to mohlo být vyznamenání jiného stupně, ale nemusí to být zrovna vyznamenání Řád bílého lva,“ dodává Kantor.
Státní vyznamenání nižšího stupně by nevadilo ani Václavu Hamplovi, který zmínil Medaili Za zásluhy.
Server iROZHLAS.cz se snažil získat také vyjádření Vladimíra Remka, ten ale celou situaci odmítl komentovat. „Rozhovory ani odpovědi na otázky po telefonu neposkytuji,“ reagoval Remek.
Let do vesmíru, narozeniny i Československo
Jediný komunistický senátor Václav Homolka patřil mezi 16 zákonodárců, kteří Remkovu nominaci na Řád bílého lva podpořili.
‚Něčí sestra,‘ prohlásil Zeman o Mašínové. ‚Trpěla ve vězení, komunisté ji perzekvovali,‘ zdůraznil historik
Číst článek
„Naši zemi reprezentoval jako člověk třetí země, která vstoupila do vesmíru. Letos to bylo 40. výročí Remkova letu do vesmíru, a když by měl na podzim dostávat státní vyznamenání, tak má koncem září 70. narozeniny,“ vyjmenovává Homolka důvody, proč pro Remka hlasoval.
„Navíc je výročí 100 let Československa a on je československý občan, protože jeho otec je Slovák a maminka Češka. Reprezentuje to, že by měl dostat takové vyznamenání. Navíc byl europoslanec a vychovává mladou generaci k rozvoji vědy a techniky,“ shrnuje.
Podle svých slov byl naštvaný a zklamaný, když český kosmonaut neuspěl. „Je to zvláštní hrdinství lidí, kteří se domluvili, že ho vyřadí. Jsem zklamaný, takový Senát jsem málokdy zažil. Nechápu to,“ dodává.
Rozhodoval by prezident
Největší podporu ale Remek našel u ČSSD, kde ho podpořilo devět z celkem čtyřiadvaceti sociálnědemokratických senátorů. Ruku pro něj zvedl i předseda Senátu Milan Štěch.
„Pan Remek byl jediný československý kosmonaut. Nakonec získal i určitou důvěru v tom, že byl velvyslancem a zastupoval Českou republiku. A v konečné fázi o tom stejně rozhoduje pan prezident. Já nechci lidi kádrovat, pan prezident by si to rozhodl podle svého,“ poznamenává pro iROZHLAS.cz Štěch.
Dodává také, že oddělené hlasování po jménech pro něj nebylo překvapením. „Nebylo to poprvé. V minulosti se, myslím, jednotlivě hlasovalo i o bratrech Mašínových, takže to nebylo až tak překvapivé. Je to právo senátorů,“ doplňuje.
A rozhodne se prezident Miloš Zeman udělit Vladimíru Remkovi státní vyznamenání, i přestože ho senátoři nenavrhli? „Otázky týkající se státních vyznamenání až do řádového dne nikdy nekomentuji,“ reaguje hradní mluvčí Jiří Ovčáček.
Vladimír Remek: kosmonaut, europoslanec i velvyslanec
Československo bylo 2. března 1978 po Sovětském svazu a USA teprve třetí zemí, jejíž občan se vypravil do vesmíru. Stal se jím vojenský pilot Vladimír Remek, který doplnil velitele Alexeje Gubareva na palubě kosmické lodi Sojuz 28. Remek byl 87. člověkem ve vesmíru, kde strávil téměř osm dní.
Remek se narodil 26. září 1948 v Českých Budějovicích v rodině generála letectva. Jeho otec byl Slovák, matka Češka. Od roku 1967 do roku 1990 byl členem KSČ. S armádou se rozloučil v hodnosti plukovníka v roce 1995.
V roce 2001 přežil pád vojenského vrtulníku, na jehož palubě cestoval společně s americkým astronautem Eugenem Cernanem, který byl v roce 1972 posledním člověkem na Měsíci. Po otci byl tento astronaut slovenského a po matce českého původu.
V roce 2004 byl zvolen na komunistické kandidátce poslancem Evropského parlamentu, mandát obhájil v roce 2009. V roce 2013 ho prezident Miloš Zeman prosadil za velvyslance v Rusku, pověřovací listiny předal v lednu 2014, čímž se oficiálně ujal funkce. Ve funkci skončil letos v lednu a odešel do důchodu.
