Vládní zmocněnec pro jádro: přes odpor opozice nemá smysl tendr na Dukovany spouštět
Pro vypsání tendru na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany je zásadní domluva vlády a opozice na tom, které dodavatele Česko osloví a jestli mezi nimi bude i ruský Rosatom. V pořadu 20 minut Radiožurnálu to uvedl vládní zmocněnec pro jadernou energetiku Jaroslav Míl. „Pokud shoda nebude, tak nemá smysl tendr vypisovat, protože nebude věrohodný,“ řekl Míl. Vláda podle něho má myslet i na záložní varianty pro případ selhání projektu.
Příprava tendru už běží minimálně rok, v létě vláda oznámila, že bude spuštěný do konce roku 2020. Teď máme březen – výběrové řízení stále neběží a není jasno v celé řadě zásadních otázek. Kde se stala chyba?
Každý takto velký infrastrukturní projekt potřebuje jednu základní věc, aby byl úspěšný a měl smysl, a to je široká politická shoda nad samotným projektem, nad jeho organizací a nad financováním. My jsme poslední dva roky odvedli velký kus práce. Na straně státu se podařilo splnit veškeré závazky, investorovi garantujeme stabilní legislativní regulatorní prostředí, financování, výkup elektřiny.
Poslechněte si celý rozhovor s vládním zmocněncem pro jadernou energetiku Jaroslavem Mílem
Ta dohoda ale pochopitelně trvá nějakou dobu. Já jsem nikdy netvrdil, že výběrové řízení je možno vyhlásit v prosinci. Vždycky jsem říkal, že výběrové řízení je možno vyhlásit, až bude připraveno, protože samotné výběrové řízení přece není cílem.
Rozumím, že konkrétní kroky musí činit politici, nicméně vnímáte vy jako vládní zmocněnec pro jádro nějaké pochybení na své straně? Udělal byste z dnešního pohledu něco v uplynulých měsících jinak?
Od počátku jsme se snažili držet širokou politickou shodu, ten rozdíl se projevil teprve v otázce uplatňování bezpečnostních zájmů České republiky. Nicméně my jsme měli počítat s tím, že k tomu může dojít. A měli jsme taky víc tlačit na to, aby se Česká republika angažovala v rozvoji malých modulárních reaktorů, protože to je záložní varianta, která má větší šanci na úspěch v rámci Evropské unie.
Nebyla by to ale příliš nejistá cesta? Modulární reaktory zatím nikde na světě nefungují.
To je takový částečně pravdivý argument. Jeden z amerických projektů už dostal licenci. Japonsko-americký projekt je ve fázi jednání s americkou RNC (americký úřad pro jadernou bezpečnost, pozn. red.). Je to projekt, který ve větší verzi funguje po celém světě přes třicet let. A kdyby nedošlo k brexitu, tak tu byl velmi nadějný projekt z Velké Británie. Ty malé modulární reaktory do konce desetiletí v komerčním prostoru určitě budou a jejich výhody jsou extrémní - zvlášť pro Českou republiku a teplárenství.
25:15
Drábová o dostavbě Dukovan: Je velmi záhodno pracovat s informacemi od zpravodajských služeb
Číst článek
A to se dostávám k druhé oblasti, na kterou jsme měli víc tlačit. Česká republika vzhledem k tomu že odchází od uhlí, bude muset výrazným způsobem zvýšit spotřebu plynu - dvakrát až třikrát. A bez severojižního propojení naší plynárenské soustavy - to znamená bez propojení ze Severního moře přes Polsko, Moravu na jih do Rakouska - se neobejdeme. Je to v životním zájmu České republiky, je to v zájmu zajištění energetické bezpečnosti a je to i záložní plán pro případ, že by docházelo ke zpoždění jaderné elektrárny.
„Není jiná možnost než dospět ke shodě“
Podle ministra průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karla Havlíčka by měl být tendr spuštěný v rámci týdnů. Je to realistické, když stále není dohoda na způsobu financování ani na počtu přizvaných uchazečů?
Je to realistické, jde jen o to dopracovat příslušnou dokumentaci a nalézt politickou shodu, protože bez politické shody není možné pokračovat.
Politickou shodu teď ale rozhodně nemáme.
Politická shoda není. Ale to neznamená, že nemůže být. Je to o jednání a hledání východiska.
Porušení spravedlivé obchodní soutěže, reaguje Čína na vyloučení z tendru na dostavbu Dukovan
Číst článek
Pět opozičních stran zcela jednoznačně odmítá, aby se tendru účastnil ruský Rosatom. A zdá se, že názor nezmění. Naopak ministerstvo průmyslu zatím vyřazení Ruska odmítá. Pokud by ministr Havlíček chtěl přes odpor opozice ministr tendr spustit a přizvat ruský Rosatom, vy byste tento jeho krok tedy nepodpořil?
Přizvání společnosti Rosatom s tím, že je velká část politické scény proti, by v podstatě vedlo k tomu, že ten projekt zastavíme o rok později. Česká republika tuto chybu už udělala jednou, když rozjela tendr na třetí a čtvrtý blok jaderné elektrárny Temelín a nebylo zajištěno financování. Tendr byl zastaven. Výsledkem bylo, že investor proinvestoval miliardy korun, které šly mírně řečeno „do pryč“. Každý ze tří dodavatelů ztratil částku okolo tři čtvrtě miliardy korun na zpracování nabídky.
Podruhé si Česká republika takové selhání dovolit nemůže, pokud nechce odepsat jadernou energetiku jako celek na příští desítky let. Tady není jiná možnost než dospět ke shodě. Eventualita, že když to nejde silou, tak to půjde větší silou, je odsouzena ke krachu.
Mimochodem skupina opozičních stran vás a premiéra v úterý vyzvala dopisem, abyste svolal další jednání vládního výboru pro jádro. Už máte termín?
Termín nemám, dopis jsem obdržel dnes ráno. Bude to na možnostech všech zúčastněných. Určitě bychom v tomto směru pokračovat měli.
Možnost vyřadit Rosatom zpětně Míl odmítá
Jak hodnotíte možný scénář, se kterým operuje ministerstvo průmyslu, že by bylo možné Rosatom vyřadit z bezpečnostních důvodů až v průběhu tendru, případně po podání nabídek?
Já jsem s Ruskou federací, respektive ruskými společnostmi, dělal mnoho desítek let řadu obchodů v řádu desítek miliard. Rusové jsou velmi hrdý národ. Představa, že uděláme soutěž, ve které jim říkáme: „Dejte nabídku a my vás pak stejně vyřadíme,“ je cesta, která nevede k úspěchu. Takto se nejedná v civilním životě, v obchodu a už vůbec ne v mezinárodních vztazích s tak velkými zeměmi.
O možnosti zpětného vyloučení Ruska z bezpečnostních důvodů hovořil v rozhovoru pro Český rozhlas ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. S vládním zmocněncem pro jádro Jaroslavem Mílem se rozchází i v dalších názorech. Podle Havlíčka například není nutné, aby byl před vypsáním tendru schválen takzvaný nízkouhlíkový zákon. Havlíček taky připustil, že výslednou podobu tendru už možná nebude schvalovat celá vláda.
Základem úspěchu pro všechna moje jednání s Ruskem vždycky bylo jasně sdělit, co chci, proč to chci, trvat na tom a nekličkovat. Je naprosto legitimní teď říct, že s nimi do toho byznysu nepůjdeme. Ale pokud řekneme, že s nimi do toho půjdeme, tak potom s tím, že pochopitelně budou-li nejlepší, tak tu zakázku dostanou. A ne, že budeme vymýšlet nějaké důvody, proč to nejde.
Šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová v rozhovoru pro Respekt uvedla, že "by to raději celé zastavila", i když ji to netěší. Tendr je podle ní uspěchaný. Souhlasíte s touto kritikou?
Já bych neřekl, že je tendr uspěchaný, pokud tedy bude poptávková dokumentace upravená tak, jak požadujeme. To znamená, že nabízející budou mít 12 měsíců na zpracování nabídek. Ty původní termíny byly kratší a zcela vylučovaly uplatnění českého průmyslu. V tak krátké době není možné, aby si české firmy zvládly dojednat smlouvy s potenciálními dodavateli. Pokud se tedy doba na podání nabídek prodlouží, tak se nedá říct, že by byl projekt uspěchán.
Nešťastné je, že se ta diskuse vede už v předvolebním období. A každá diskuse v předvolebním období se dříve či později stane iracionální a výsledkem iracionality bude poškození jaderné energetiky jako celku. To měla pravděpodobně paní předsedkyně Drábová na mysli.
Mělo by se tedy vypsání tendru odložit až do období po volbách, kdy bude situace klidnější, a to i s ohledem na současnou pandemii koronaviru? Mimochodem odklad už dřív připustil i premiér Babiš.
Pokud budeme schopni dojednat oblast financování, tak není problém zahájit výběrové řízení už nyní. Opět - za podmínky, že bude shoda nad těmi, kteří budou přizváni. Pokud shoda nebude, tak nemá smysl tendr vypisovat, protože nebude věrohodný. To zaznívá i ze strany dalších nabízejících.
Havlíček: Čínu jako dodavatele Dukovan vylučují všechny strany. Klíčová budou jednání s ČEZ
Číst článek
Zaznívají taky pochybnosti, jestli jednotliví uchazeči sami vůbec dokážou nový blok jaderné elektrárny postavit. Zeptám se tedy konkrétně – o zakázku předběžně projevily zájem kromě Ruska a Číny taky firmy z USA, Francie a Jižní Korey. Dokáže každý z těchto dodavatelů sám postavit jadernou elektrárnu včetně stěžejního jaderného ostrova?
S výjimkou Rosatomu, který v zahraničí funguje především v rámci konsorcií, žádný z těch dodavatelů ve formě konsorcií v zahraničí nefunguje. Všichni fungují buď v rámci svého dodavatelského řetězce, nebo v případě Američanů v rámci joint venture.
Klíčový dodavatel je ten, kdo dodává jaderný ostrov, protože bez něj tu elektrárnu nikdy nepostavíte a nezprovozníte. To je naprosto klíčová kompetence. A v tom je všech pět dodavatelů z hlediska technologie špičkových. Zásadní rozdíly jsou potom v oblasti organizace výstavby.
Měla by výslednou podobu tendru schvalovat celá vláda, jak prosazuje ministr zahraničí Tomáš Petříček, nebo by mohlo stačit jen rozhodnutí ministra průmyslu a obchodu, jak připustil sám ministr Havlíček?
To je velmi přesně popsáno v první prováděcí smlouvě. A je to asi věc výkladu. Nevím, co vrcholoví představitelé ministerstva průmyslu doporučují panu vicepremiérovi. Ale já jsem to celé četl tak, že základní v oblasti bezpečnostních aspektů je vyjádření ministerstva vnitra.
Tedy minimálně ministerstvo vnitra by mělo dát to pomyslné razítko?
V tomto případě ministerstvo průmyslu funguje jako pomyslný nárazník mezi bezpečnostními složkami a soukromou společností ČEZ. Ministr průmyslu je tím, kdo podepisuje smlouvu, a je garantem. Je tedy partnerem vůči bezpečnostním složkám, vnitru a definuje požadavky vlády jako celku.
Z mého laického pohledu je pro bezpečnostní otázky základ stanovisko ministerstva vnitra. A pokud bude docházet ke změnám proti již schváleným dokumentům, tak by o tom měla jednat celá vláda.
Rozhodující slovo nejspíš bude mít nakonec premiér Andrej Babiš. Ten se ale v poslední době k tendru vůbec nevyjadřuje. Komunikuje s vámi o této záležitosti?
Otázka bezpečnostních aspektů je otázkou politickou. Já jsem odborník…
Vy jste ale jako vládní zmocněnec pro jadernou energetiku za tendr včetně bezpečnostních aspektů spoluzodpovědný.
Částečně ano. Ale to, co s panem premiérem projednáváme, je především financování. Nevím, jestli premiér komunikuje s dalšími členy vlády. Předpokládám, že ano.
Stát by stavbu Dukovan mohl financovat sám, pokud by zapojení ČEZ bylo drahé, řekl Havlíček
Číst článek
„Budu prosazovat stoprocentní financování státem“
V létě vláda schválila model financování nového bloku, podle kterého měl ČEZ ze svého zaplatit 30 procent ceny a zbytek si půjčit výhodně od státu. V lednu ministr průmyslu oznámil, že půjčka státu mohla být stoprocentní. Rozumíte důvodům, proč vláda náhle změnila názor?
Tomu rozumím velmi. ČEZ by si svých třicet procent oceňoval, on ty peníze do své dceřiné společnosti (EDU II) vložil za nějaký úrok. Diskuse s ČEZem o těchto procentních sazbách nevedla k úspěchu. Proto v lednu na setkání předsedy vlády s předsedy politických stran bylo jasně deklarováno, že to stát zaplatí ze sta procent. Následně se na základě požadavku investora znovu hledala cesta, aby se ČEZ na financování podílel zhruba čtrnácti, patnácti procenty. Nicméně ten rozpor na procentních sazbách přetrvával. Ani jednání, která jsme vedli ještě předevčírem, nevedla k úspěchu. Já budu proto zcela jednoznačně doporučovat, aby se stát vrátil k variantě, že bude projekt financovat sám ze sta procent. Ten kdo financuje, bere i největší výhody z toho projektu.
ČEZ tedy nechce, aby celý projekt financoval stát? Chce se na tom podílet?
ČEZ měl maximální snahu, aby se na tom podílel. Na druhou stranu při takovémto ocenění ten podíl ztrácí svůj ekonomický efekt a s ohledem na probíhající notifikační řízení, na zjednodušení celého procesu a větší transparentnost pro veřejnost i politické strany je to stoprocentní financování zcela určitě lepším krokem a budu navrhovat vrátit se k této variantě.
Poslanci dnes (ve středu) znovu debatovali o takzvaném nízkouhlíkovém zákonu, který zakotvuje model, jak bude stát elektřinu z nového bloku vykupovat od společnosti ČEZ. K finálnímu rozhodnutí dnes sněmovna kvůli odporu opozice znovu nedospěla. Je možné spustit výběrové řízení i bez přijetí tohoto zákona, což připustil ministr Havlíček?
Od počátku jsme říkali, že pro zahájení výběrového řízení je potřeba splnit některé věci. Mezi ně patřila i platnost tohoto zákona, protože ten vám určuje rámec pro financování. A ve chvíli, kdy dodavatelé už jednou zbytečně vynaložili tři čtvrtě miliardy za temelínský tendr, který skončil, se budou velmi rozmýšlet, jestli se mají nového tendru účastnit, pokud bude politická shoda chybět.
Tomu vypsání tendru by tedy podle vás mělo předcházet schválení zákona.
Já si myslím, že zákon by měl být schválen sněmovnou a teprve poté by mělo být vypsáno výběrové řízení. To zcela jednoznačně.
