Vondrášek: Loni prakticky nebyl týden bez incidentu na škole. Pachatel chce být ale často jen zajímavý
Kriminalita v Česku podle policejních statistik za rok 2024 klesla o 4,5 procenta. Ze 173 000 trestných činů se podařilo objasnit 55 procent. Snížil se také počet vražd, mírně ale vzrostla násilná kriminalita, hlavně vyhrožování, pronásledování a vydírání. Nové jsou podle šéfa policie výhrůžky a násilí ve školách, takových incidentů řešila policie deset jen od pondělí, sdělil v rozhovoru pro Radiožurnál policejní prezident Martin Vondrášek.
Jak si vysvětlujete tak vysoký počet napadení a výhrůžek na školách v poslední době?
Je třeba říci, že současný týden od pondělka do pátku byl opravdu – nechci říct extrémní – ale byl výjimečný.
„Provedli jsme téměř tisícovku školení na ochranu měkkých cílů,“ říká policejní prezident Martin Vondrášek
Nicméně po celý rok 2024 v podstatě nebyl týden, kdy bychom nemuseli reagovat na nějaké oznámení, které směřovalo k výhrůžce, ať už podpálením, vystřílením a jiným násilím ve školách. Mnohdy to jsou projevy učiněné na sociálních sítích ze strany nezletilých.
Když zjistíme identitu dotyčného v tom kybernetickém prostředí, tak často vypovídají, že chtěli být zajímaví, nedomysleli důsledky svého příspěvku a neměli to v plánu. Na druhou stranu policisté vždycky musí počítat s nejčernějším scénářem a reagovat na to velice rychle.
Současný týden od pondělka byl opravdu výjimečný. Případů, které se týkají vyhrožování ve školách nebo nápodoby jednání, ke kterému došlo například v Rudolfově, tak bylo celkem třináct, ale v deseti případech opravdu došlo k omezení osobní svobody, odebrání střelných nebo chladných zbraní, maket revolverů, zásobníků a bohužel i k umístění některých nezletilých na psychiatrii.
Stovky škol v Česku dostaly bombové výhrůžky, policie vše prošetřuje a vyzývá ke klidu. Žáci se evakuovali
Číst článek
Funguje princip ‚nápodoby‘?
Už jste řekl, že funguje jakýsi princip nápodoby, tedy že se další pachatel inspiruje od toho před ním. Potvrzují vám toto i sami pachatelé?
Nejsem u každého výslechu pachatele, nicméně zkušenost je úplně jednoznačná a netýká se jenom vyhrožování násilím ve školách. Dám příklad: v okamžiku, kdy se zvedne počet anonymních volání a vyhrožování třeba výbuchem, a nemusí to být ve škole, může to být na autobusovém nádraží, může to být nákupní centrum, a tyto případy se začnou medializovat, tak v tu chvíli ten počet obdobných jednání, mnohdy trestněprávně relevantních, vzrůstá a naopak.
Ta nápodoba – nějaká inspirace – tady vždycky je a většinou je spojená s nějakou mimořádnější situaci, která je medializována a dostane se do povědomí občanů.
Jakým způsobem teď probíhá třeba spolupráce policie a škol, aby školy dokázaly na takové situace dobře a rychle reagovat?
Předně chci poděkovat nejenom školám, ale zejména personálu škol základních, středních i vysokých, ale chci poděkovat i občanům Česka, kteří jsou podstatně všímavější a třeba nám ohlašují situace a dávají nám informace, které by nám před tou tragickou událostí z prosince roku 2023 nedávali. Je to určitě dobře a jistě to plní ten preventivní účel.
Žák podezřelý z držení zbraně je hospitalizovaný. Pražská policie to vyšetřuje jako šíření poplašné zprávy
Číst článek
Ze strany škol je nicméně obrovský zájem o spolupráci. My máme na každém krajském ředitelství proškolené specialisty, kteří se věnují ochraně měkkých cílů. K tomu nám funguje pracovní skupina Podpora, která poskytuje metodiku provozovatelům měkkých cílů a eviduje více než 1200 nejvýznamnějších měkkých cílů, ke kterým jsou zpracovány elektronické karty pro zasahující policisty. A samozřejmě máme pro provozovatele měkkých cílů hotlinku, která je nepřetržitě k dispozici.
Pokud jde o školy v roce 2024, tak jsme provedli téměř tisícovku školení na ochranu měkkých cílů, z toho 97 na vysokých školách, 355 na základních a středních školách a zbytek na ostatních měkkých cílech. Jinak řečeno, je o to zájem.
Školy si přijímají vlastní bezpečnostní opatření, cvičí evakuace a v okamžiku, kdy dojdeme k závěru, že je v té škole bezpečnostní management pro tyto události nastaven tak, jak má být, tak samozřejmě přichází fáze cvičení.
Pakliže má škola zájem, tak naplánujeme cvičení „aktivní útočník“ nebo jiné tematické cvičení a to potom provádíme buď samostatně: policie versus škola, anebo i v součinnosti s ostatními složkami integrovaného záchranného systému. Chci jenom říct, že těchto cvičení v loňském roce bylo celkem 142.
Nadprůměrný intelekt není u útočníků nezvyklý, říká k neštěstí na slovenském gymnáziu analytik
Číst článek
Když si vzpomenete na událost na Západočeské univerzitě nebo v pondělí v Rudolfově, tak zjistíte, že na obou těchto školách to cvičení v minulosti probíhalo a bylo to poznat na reakci školy, studentů, ale bylo to poznat i na reakci policie, která už nepřijíždí do neznámého objektu.
Ještě jedna věc. Mají ta napadení, kdy šlo o něco opravdu vážného, ne o vyhrožování a vytahování se na internetu, nějaký společný motiv? Dá se tam najít, nebo ne?
Nemyslím si, že se tam dá najít společný motiv. Mnohdy výhrůžky směřují vůči učitelům nebo spolužákům. Mnohdy to jsou třeba žáci nebo studenti, kteří pociťují nějakou křivdu. Ale některých případech, byť to není naší úlohou, tak je z provedených úkonů naprosto evidentní, že to dítě volá o pomoc, volá o tu pomocnou ruku.
Když se mu té pomocné ruky dlouhodobě nedostává, ať už od rodiny, od psychologa, nebo od nějaké další instituce, tak se potom uchyluje k takovým krajním jednáním.