Ten muž, který se vrací do pozice nejmocnějšího muže světové supervelmoci, Donald Trump,je výrazně jiný, než byl ten Donald Trump před osmi lety?
Je po klinické smrti, ještě před dvěma roky by nikdo nebyl očekával, že se mu podaří takový politický comeback. I když mu demokratická strana v roce 2024 nesmírně pomohla svým taktizováním a svojí neomaleností, tak i přesto je úspěch Donalda Trumpa neuvěřitelný, bezprecedentní a představuje zlom v mnoha ohledech.

Donald Trump už na včerejším mítinku se svými příznivci přislíbil celou smršť prezidentských výnosů. Řekl, že jich ještě dnes podepíše kolem stovky. Který z nich očekáváte, že by mohl být nejzásadnější? Nejdůležitější?
Víceméně jde o signalizační kampaň. Ne všechny výnosy jsou si rovny. Některé potřebují být schváleny kongresem a 80 % z jeho výnosů při první inauguraci narazila u soudů. Jeho výnosy, které uslyšíme během příštích 24 hodin, nemusíme nutně brát jako hotovou věc.

Předně se bude soustředit na hranice, tedy na migraci, protože to je věc, která jeho voliče nejvíc pálí. Možná uslyšíme něco o Číně, ale obecně se soudí, že s tarify bude postupovat pomalu a nesmírně opatrně. Dokonce opatrněji, než by se zdálo z jeho výroků během kampaně.

Na co především by se měli unijní politici a evropští partneři Spojených států připravit pro ty příští týdny?
Měli bychom se snažit odečíst nějakou metodu v šílenství Trumpových výroků, které nás pozvedly ze židlí během posledních dní. Když zvážíte to, co řekl o Kanadě, o Panamském průplavu a o Grónsku, tak je vidět, že myslí v rámci sféry zájmů. Vše se týká Ameriky a je to takový „Trumpovský update Monroeovi doktríny.“

Nebezpečí pro nás a pro Evropu je ochota uznat stejným dílem, že Rusové a Číňané mají svoji sféru vlivu, kterou si budou chtít hlídat podobným způsobem. Jestliže tito tři velikáni budou ochotni se dohodnout, můžeme mluvit o Jaltské dohodě 2.0. To samozřejmě představuje obrovské nebezpečí pro Evropu. Znamená to, že můžeme skončit ve sféře vlivu, kde jsme skončili po konci druhé světové války.

Pro Evropu je to výzva, jestli je schopná společné bezpečnostní a zahraniční politiky ve stavu nekompletní federace, ve kterém se nachází a se všemi problémy, které vidíme. Nebude to jen o NATO a dvou nebo více procentech na obranu. Bude to také o jeho konkrétních schopnostech.

Představte si, že na ČR bude uvalena povinnost zajistit sestřelit 100 střel během jedné noci podobně, jak dnes létají na Kyjev. Jak bychom se bránili? To budou otázky, kterými bychom se měli zabývat - základní otázka státu, povinnosti státu a bezpečnost vůči svým občanům. Jako občan cítím nedostatečnost a otázku, která nad námi visí.

Tomáš Pancíř Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít