Zkušební potápěč Tomáš Brunclík zahajuje sestup do sedmimetrové hloubky potápěčské věže. „Toto je základní zkouška, která se dělá ještě před provedením zkoušky na bazéně a potom hloubkovým ponorem někde přírodě,“ vysvětluje jeho kolega Pavel Hrda.

Přehrát

00:00 / 00:00

V reportáži vám představíme i unikátní vybavení zkušebny potápěčské techniky. Poslechněte si!

Zkušební ponor trvá asi tři minuty. Testování suchého potápěčského obleku pak pokračuje v hyperbarické komoře, která jako jediná v Česku simuluje hloubku až 60 metrů. „Tato zkouška simuluje tlak sedmi barů v reálných podmínkách,“ říká Brunclík.

Poslední test je zaměřený na pracovní oblek, který používají například dělníci na ropných plošinách v Severním moři. „Vevnitř má nadnášecí výplň, pak je tady ještě záchranná vesta, která se automaticky nebo ručně nafukuje. Oblek má splnit ještě kritérium, že má udržet uživatele ústy nad hladinou, pokud je v bezvědomí,“ popisuje Hrda.

Vesty až pět měsíců

„Obleky pro potápěče se zkoušejí přibližně tři týdny, záchranné vesty přibližně měsíc až pět týdnů a šnorchly jsou vyzkoušené zhruba do týdne,“ říká vedoucí akreditované zkušební laboratoře Milan Bezděk.

V současné době podle něj mají zakázky zhruba na tři až čtyři měsíce dopředu, z 90 % jde o zákazníky ze zahraničí. Testují se zde vybavení pro rekreační sportovce, profesionální i vojenské potápěče. Zkoušeli tu i vesty pro českou reprezentaci ve vodním slalomu.

Ve Vojenském technickém ústavu je kromě zkušebny potápěčského vybavení ještě dalších pět zkušeben, třeba elektrické bezpečnosti, vozidel nebo padákové techniky.

Vlasta Gajdošíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít