Šéf pardubických záchranářů: Řidiči záchranek jsou nezastupitelní. Vozy se dezinfikují suchou mlhou
Problém by mohl nastat, pokud by se koronavirem nakazili řidiči záchranné služby, protože nejsou kýmkoliv zastupitelní. „Taková situace ale ještě nenastala,“ ujistil v rozhovoru pro iROZHLAS.cz ředitel Záchranné služby Pardubického kraje Igor Paar. „Na jaře jsem aktualizovali pandemické plány, máme několik stupňů reakcí na situaci,“ přibližil šéf záchranářů, který i nadále vyjíždí k případům jako lékař.
Jak je vytížená Záchranná služba Pardubického kraje? Na některých místech Česka se objevují informace, že lidé linky zneužívají i pro velmi lehké průběhy. Jak to vnímáte?
Oproti loňskému roku zaznamenáváme v Pardubickém kraji mírný nárůst v počtu výjezdů. Jsme vytížení asi o deset procent více než loni.
Situace na Pardubicku
V Pardubickém kraji za 24 hodin stoupl počet nakažených novým typem koronaviru o 540. V předchozích dnech nárůsty činily 426 a 470 případů. Od počátku epidemie testy potvrdily koronavirus u 10.808 lidí. Vyplývá to z dat Krajské hygienické stanice v Pardubicích, které zveřejnila v sobotu.
Dokážete vyčíslit, kolik lidí máte mezi nakaženými, případně kolik jich je v karanténě?
K dnešnímu (rozhovor se odehrál ve čtvrtek, pozn. red.) dni máme v izolaci kvůli covidu-19 osm zaměstnanců, v karanténě jich je devět a dalších deset jich je v pracovní neschopnosti z jiného důvodu.
Jaký je to problém pro chod záchranné služby?
Zatím to velký problém není, udělali jsme určitá opatření. Nakažení zaměstnanci, kteří naštěstí nejsou jen z jedné stanice, jsou tak zastupováni kolegy nebo dohodáři.
Liší se nějak čištění vozidla záchranné služby, když veze nakaženého pacienta covidem-19?
Když se posádka vrátí z výjezdu, během kterého převážela pozitivního pacienta nebo u něj mají na covid podezření, tak sanitní vůz musí projít důkladnou očistou. Ta spočívá jednak v mechanické očistě a poté aplikací speciální suché mlhy, která má dobu expozice jednu hodinu. Po tuto dobu je sanitní vůz vyřazen z provozu, nicméně máme na každé výjezdové základně plně vybavené záložní vozidlo.
Máte nějaký plán pro situaci, že by se nakazili řidiči sanitních vozů? Třeba, že byste se je pokusili nahradit například taxikáři či jinými profesionálními řidiči?
Na jaře jsme aktualizovali krizové scénáře, kdy jsme tomuto riziku čelili poprvé. V interním pandemickém plánu máme stanoveno několik stupňů a reakcí na to, jakým způsobem nám budou zaměstnanci ubývat. Práce u nás je ale tak specifická a náročná na vzdělání, že zastupitelnost jinými pracovníky není možná.
Dokážete říct, kam v Pardubickém kraji nejčastěji odvážíte covid pozitivní pacienty? Pardubická nemocnice musela otevřít již osmé covidové oddělení.
Všechny nemocnice v Pardubickém kraji mají svá covidová oddělení všech úrovní – standardní i intenzivní péči. S nemocnicemi informačně spolupracujeme. Pokud má nemocnice plnou kapacitu, přesměruje nás do jiné nejbližší, kam ho odvezeme. V tom zatím velký problém nevidím. S takovými případy se ale setkáváme běžně i v necovidové době.
Před pár dny se objevil na facebooku příspěvek Vojtěcha Bořila, z něhož vyplývá, že je to váš zaměstnanec.
Ano, je to zaměstnanec na vedlejší pracovní poměr na dohodu o pracovní činnosti.
A v tom příspěvku, který má už tisíce sdílení, autor píše, že podle jeho zkušeností si plno lidí volá záchrannou službu zbytečně, ale stejně tam záchranáři vyjíždí. Jak se tedy rozlišuje, kam pojedou a kam ne?
Zaprvé bych chtěl říct, že je to jeho soukromý názor a my jako organizace bychom to takto neformulovali. A k faktickým věcem. Na záchrannou linku volají lidé s různými problémy – chtějí poradit, pomoci nebo se jen nějakým způsobem informovat. Dovolají se na operační středisko a tam operátor zjistí, co mají na srdci.
Už v této fázi je schopen vyhodnotit, jestli je nutné, aby k němu dojížděla záchranná služba. Zdravotnická záchranná služba je určena pro stavy ohrožení života a zdraví, nicméně za mnoho let působnosti se poptávka rozšířila i na méně závažné problémy. Nemyslím si tedy, že by to bylo nyní více vyčnívající. To, že někdy někam jedeme zbytečně, se samozřejmě dozvíme až na místě, protože někdy to z toho telefonního hovoru nelze zjistit.
Dovolte mi citovat z onoho příspěvku: „Kdo jsou naši pacienti? 1. Pacient covid +, který naši pomoc opravdu potřebuje. Naštěstí jsou to výjimky. 2. Pacient covid +, minimální příznaky. 3. Pacient covid +, žádné nebo minimální příznaky, dožaduje se hospitalizace, protože v televizi neustále slyší, že na něj nezbude lůžko. 4. Pacient, který má mírně zvýšenou teplotu či lehký kašel, ale i v tomto případě k němu musíme přistupovat, jako potencionální covid +.“ Ty tři skupiny méně závažných průběhů jsou podle autora dominantní, tak mě zajímá, jak se to střetává s realitou. Zda jsou informace vytržené z kontextu, nebo je covid pozitivních pacientů, kteří potřebují lékařskou péči je minimum?
Nemůžu se k tomu vyjádřit čísly, protože nemám data z nemocnic. Nevím, kolik pacientů, které spadají do skupiny 2, 3, 4, je poté v nemocnicích hospitalizovaných. O tom nerozhoduje záchranná služba ale přijímací lékař.
Otázka by spíš měla být směřována na nemocnice, aby vám sdělily počet, kolik pacientů, které jim přiveze záchranná služba, pošlou domů. Můžeme mít nějaký pocit nebo vlastní názor. Kolega ho vyjádřil na facebooku. Já se s ním neztotožňuji na sto procent, byť ve většině ano.
Pan Bořil také píše, že v nemocnicích je pouze několik vážných případů a zbytek jsou pacienti s lehkým průběhem, protože je nemůžou nemocnice odmítnout. Zajímá mě k tomu vaše stanovisko, protože ten příspěvek převzaly i nějaké dezinformační weby.
Je to jeho názor, nevyjadřuje názor naší organizace. Osobně nevím, jaký počet v nemocnicích má lehký a těžký průběh, protože tuhle zpětnou vazbu od nemocnic nevyžadujeme. Nemohu se k tomu vyjádřit. Rozhodně si ale nemyslím, že by většina pacientů v nemocnicích ležela zbytečně.
