Zakázat žití na ulici by bylo ideální. Neberu argument, že máme přeplněná vězení, říká senátor Hraba
Je možné posuzovat bezdomovectví jako trestný čin? Kdo a podle jakých pravidel by to rozhodoval? „Pokud se všechny sankce míjí účinkem, je třeba zvolit takovou, která bude dostatečně motivující. V případě problémových bezdomovců vám jich mnoho nezbývá,“ říká pro Radiožurnál právník a senátor Zdeněk Hraba zvolený za koalici vedenou ODS, který připravuje návrh zákona, jenž by mohl bezdomovectví udělat ilegálním.
Minulý týden jste vyvolal hodně pozornosti příspěvkem na sociálních sítích o tom, že připravujete zákon, který bude řešit bezdomovectví. Následně jste pro Seznam Zprávy řekl, že problémoví bezdomovci by mohli skončit ve vězení. Jak si zákon představujete? Co konkrétně chcete v zákoně zakázat a trestat?
Máte pravdu, minulé úterý jsme se po schůzce s krajským radním z Benešova, inženýrem Pavlíkem, dohodli na tom, že je situaci třeba řešit.
Existují právní řády, které mají přímo zakázáno žití na ulici, třeba Maďarsko, ale i města jako Paříž nebo Londýn, tvrdí Hraba
Vyvolalo to obrovskou odezvu, v mainstreamových i alternativních médiích se objevovaly bulvární titulky, aniž by o tom návrhu kdokoli něco věděl, protože žádný konkrétní návrh samozřejmě po šesti dnech neexistuje. Mnozí se ale už pohoršovali nad tím, že je to špatné.
Chci, aby byla řešena otázka problémových bezdomovců, a to je samozřejmě třeba dělat komplexně. Od začátku říkám, že v první linii je potřeba maximálně pomoci těm bezdomovcům, kteří pomoc chtějí. Těch je drtivá většina, odhaduje se, že jich je v České republice asi 18 tisíc. Myslím, že to není nic, co by stát nemohl zvládnout.
Druhá věc je, že musíte vymyslet právní normu, pravidlo chování, které je potřeba, aby dotyční dodržovali. Je třeba ale vymyslet i sankci v případě, že to pravidlo chování dodržovat nebudou. U problémových bezdomovců je problém v tom, že můžete dát ve správním řízení finanční pokutu, ale oni ji nezaplatí.
7:22
‚Trestání lidí bez domova není řešením.‘ Podle experta situaci zlepší zejména poskytování bydlení
Číst článek
Když jsem se bavil s městskými i státními policisty, řekli mi, že ten problém řeší. Aby dotyčný neznečišťoval park, nepokřikoval na děti, když jdou do školy a nedožadoval se peněz. Oni vidí, že ho mohou vykázat, ale on je tam za chvíli zpátky, pokutu nezaplatí. Právo musí mít způsob řešení, jaká sankce by byla dostatečně motivační pro toho dotyčného, aby od podobného jednání upustil.
Jako v Maďarsku nebo v Paříži
Jak si představujete definici toho, co by se nemělo dělat? Psal jste na sociálních sítích, že nikomu neberete právo dělat si ve veřejném prostoru, co chce, na druhou stranu také píšete, že nikdo nemá právo na ulicích soustavně dělat nepořádek a svým chováním ohrožovat ostatní. Znamená to, že váš návrh má zakázat dělat nepořádek jen bezdomovcům? Jak si to představujete?
Možností, jak jednání zakázat, je celá řada. Existují právní řády, které mají přímo zakázáno žití na ulici, třeba Maďarsko, ale i města jako Paříž nebo Londýn.
Pokud je tento zákaz přestoupen, následuje sankce nebo vykázání z daného prostoru jako trest. Pokud dotyčný trest nerespektuje, nastávají další sankce, které musí dotyčný pocítit jako určitý diskomfort, aby se choval řádným způsobem. Tak funguje právo napříč celý právním řádem.
Říkáte, že možností je řada, na druhé straně jste před týdnem napsal, že na zákonu pracujete. Předpokládám, že jste o tom uvažoval. Chcete jít touto cestou, zakázat žití na ulici?
Myslím, že by to bylo ideální řešení, protože se v objevují problémy v Benešově, v Říčanech. Pan starosta teď pro Český rozhlas říkal, že děti odmítají jezdit autobusem do školy, protože na zastávkách pobývají a přespávají bezdomovci. Je to problém v celé republice, píší mi lidé z Ostravska, Plzeňska, severních Čech, z jižní Moravy a chtějí to nějakým způsobem řešit.
Kanadské obchodní centrum pouštělo rok dokola píseň Baby Shark. Chtělo odehnat lidi bez domova
Číst článek
Pracuji na tom, říkal jsem, že bych rád uspořádal několik kulatých stolů, protože se to nutně prolíná i se sociální oblastí. Chtěl bych to téma probrat ze strany první vlny pomoci těm, kteří chtějí pomoc, s některými neziskovými organizacemi, které se tomu věnují. Potom je tu otázka těch druhých, kteří pomoc nechtějí a nebudou se chtít chovat zákonem předpokládaným způsobem.
Novela trestního zákoníku, který schválila vláda a který míří do Parlamentu, směřuje k rozšíření možnosti alternativních trestů a k tomu, aby bylo méně lidí ve vězení. Nejdete tímto návrhem opačně?
Naopak. Novelu podporuji, protože za majetkové trestné činy by primárně nemělo hrozit vězení. Pokud se na druhou stranu všechny sankce míjí účinkem, je třeba zvolit takovou, která bude dostatečně motivující. V tomhle případě vám těch sankcí příliš mnoho nezbývá.
Nevymyslíte nic jiného, než veřejně prospěšné práce, případně odnětí svobody, protože ostatní sankce nepřichází v úvahu. Teoreticky přichází v úvahu domácí vězení, v tomto případě ale samozřejmě ne. Pokuta – v tomto případě ne. Zákaz pobytu – pokud ho nebude respektovat, stejně vám nezbude nic jiného, než hrozba odnětí svobody.
Absolutně neberu argumenty, že vězení jsou přeplněná. Ad absurdum, pokud bychom měli ve vězení samé vrahy, tak bychom řekli: vězení jsou přeplněná, za vraždu už nebudeme odsuzovat k odnětí svobody? Takhle to přece nemůže fungovat.
Stát podle mého názoru musí zajistit bezpečnost svých občanů a pokud to má znamenat peníze navíc pro vězeňskou službu, tak je musí najít. Přece nemůže rezignovat na péči o bezpečnost svých obyvatel.
Do čeho investovat?
Teď se ale bavíme o bezdomovcích, ne o vraždách. Podle loňských údajů náměstka ministra spravedlnosti jsou náklady státu na jednoho odsouzeného v mírnější věznici 1900 korun denně, v přísnější věznici 2500 korun denně. Když vezmeme nižší sazbu, dělá to 693 tisíc korun ročně na jednoho vězně. Přijdou vám to smysluplně vynaložené peníze nás všech v případě bezdomovců, kteří by končili ve vězení?
Tady si musíme položit otázku, jestli se naše děti mají bát jezdit autobusy nebo projít parkem, jestli se naše ženy mají bát projít kolem pokřikujících individuí, nebo zda se má stát postarat o bezpečnost a zaplatit peníze. To je na rozhodnutí každého z občanů, čemu dá přednost.
Přes den studuje, večer ošetřuje bezdomovce. ‚Nejtěžší je poslouchat jejich smutné příběhy,‘ říká medička
Číst článek
Můžeme si říct: nám nevadí, když budou exkrementy v parcích, znečištěné lavičky, když budu muset obcházet určitá území, protože se ušetří. Anebo stát zajistí bezpečnost a investuje tyto peníze, zbytných výdajů je pořád ve státním rozpočtu celá řada. Já jsem pro investování.
Když se bavíme o 60 tisících korun měsíčně, za to by mohl stát zaplatit bezdomovci hotel a ještě by zbylo na léčení. Nebylo by lepší investovat ty peníze jinam?
Ano, ale to říkám od začátku. Stát by se měl primárně postarat o bezdomovce, kteří chtějí svoji situaci řešit, stavět azylové domy. To není žádná dramatická částka, ze státního rozpočtu se na desítky tisíc neziskovek, které jsou mnohdy pofidérní, utratí mnohem více peněz.
Samozřejmě je primární prevence. Znám spoustu azylových domů a práci terénních pracovníků, kteří opravdu nemají lehkou práci. Když se jim někoho podaří obrátit na správnou cestu, tak je to pro ně velké vítězství. Mají můj velký obdiv. Vždy a v každém rozhovoru jsem říkal, že toto je prioritní, ale kritici mají rádi bulvární titulky, tak si vyberou malý segment toho, co jsem říkal.
Jak by senátor Hraba právně definoval žití na ulici a problémové bezdomovce? Poslechněte si celý rozhovor, audio je nahoře v článku.
