Zákonodárci zřejmě přijdou o výhodu doživotní imunity
Členové parlamentu a ústavní soudci by mohli přijít o doživotní trestně právní imunitu. Ústavně právní výbor Poslanecké sněmovny jednomyslně doporučil přijetí změny ústavy, která zavádí omezení imunity jen po dobu mandátu.
„Znamená to, že i když se komora rozhodne nevydat zákonodárce trestnímu stíhínání, tak to nebude znamenat, že už nikdy nebude vydán, tak jak byla současná, poněkud kuriózní úprava Ústavy České republiky," popsala úpravu místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za Věci veřejné Kateřina Klasnová.
Na návrhu novely ústavního zákona spolupracovali zástupci všech sněmovních politických stran. Změna má tedy i podporu opozice.
„Věřím, že to Poslaneckou sněmovnou projde, protože pod změnou ústavy je podepsáno celé vedení sněmovny, všichni předsedové všech poslaneckých klubů. Účinnost má být k 1. 1. 2013,“ oznámila Klasnová.
Imunita by platila jen po dobu mandátu. Ke schválení změny je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách.
Podle místopředsedy ústavně právního výboru za ČSSD Stanislava Křečka už nemá doživotní imunita žádný smysl.
O omezení imunity zákonodárců diskutovali v Ozvěnách dne místopředsedkyně sněmovny a VV Kateřina Klasnová a Stanislav Křeček, místopředseda ústavně právního výboru za ČSSD
„Je to naprosto nesmyslné ustanovení. Imunita má chránit zákonodárce v době výkonu mandátu; jestli mandát nevykonává, není žádný důvod, aby nebyl stíhán nebo vyšetřován jako kterýkoliv jiný občan.“
Naposledy se o omezení imunity jednalo ve sněmovně loni na podzim. Koaliční návrh, který tehdy rušil i přestupkovou imunitu, ale poslanci neschválili. Sociální demokraté ji chtěli částečně zachovat.
Přestupková imunita odolává
Současný návrh, který se bude ve sněmovně projednávat ve druhém čtení, se týká jen zrušení doživotní imunity. Dál by mělo platit, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu jejich parlamentních komor. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasila, mohl by být zákonodárce stíhaný po zániku svého mandátu.
Obdobně by to platilo i pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. Tak vysvětluje záměr navržené ústavní předlohy i poslanec za vládní TOP 09 a Starostové Stanislav Polčák. Také on zároveň předpokládá, že přijetí normy ve sněmovně nic nebrání.
„Na to je snad již shoda celé politické reprezentace. Jdeme systémem postupných kroků. Myslím, že úprava by mohla být i mnohem tvrdší.“
Obavy KSČM
Předloha je ale v jistém smyslu polemická, řekl Rádiu Česko místopředseda ústavně právního výboru za KSČM Stanislav Grospič.
„My máme jedinou obavu, aby se z verbálních vystoupení poslanců, potom po skončení mandátu, nezačala vyvíjet snaha perzekuovat je za určité názory, projevy učiněné v průběhu mandátu.“
Podle Stanislava Křečka jsou však podobné názory ve sněmovně v menšině. "To jsou zcela ojedinělé výkřiky a nemají žádný smysl. Jsme v demokratickém státě a nikdo nebude stíhán bezdůvodně, jak pevně doufám, nebo bude stíhán do té míry jako kterýkoliv jiný občan. Takže důvod k takovému opatření už není,“ poznamenal Křeček v Ozvěnách dne.
