‚Rovnost zbraní.‘ Žalobci nemají možnost podat dovolání, když soud neuzná důkazy. Chystá se změna
Je to bolest, která žalobce trápí. Zvlášť při pohledu na kauzy údajné korupce na Vrchním soudu. Tam se o vině a trestu často definitivně rozhoduje a v případě, že soudci neuznají důkazy, to při aktuálním nastavení pro státní zástupce znamená konečnou. „Obžaloba a obhajoba nemají rovné postavení,“ řekl redakci Ondřej Šťastný z Unie státních zástupců. „Rovnost“ má nastolit novela, kterou podporuje ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Problém znovu nasvítila kauza soudce Vrchního soudu v Praze Zdeňka Sováka, konkrétně jeho květnové rozhodnutí o zproštění viny arménského podnikatele a akademického malíře Gagika Tonyana.
Soudce, který sedí ve vazbě a je obviněný z korupce, vysvětloval rozhodnutí o Arménovi nedostatkem důkazů. Podle policejního obvinění moc dobře věděl, že státním zástupcům tím výrazně zmenší manévrovací prostor.
Rozsudek nad Tonyanem
„Zjištěný skutečný stav věci vedl odvolací soud k jednoznačnému závěru, stávající důkazní materie neposkytuje zákonný podklad pro závěr, že obžalovaný G.T. se skutečně dopustil skutku,“ napsal soudce Sovák v rozsudku, který server iROZHLAS.cz získal pomocí zákona o svobodném přístupu k informacím.
„Chtěl jsem tam, jak bych to řekl, nastražit takové pasti pro státního zástupce,“ odposlechla Sováka policie v rozhovoru s přítelem Milanem Bíbou, kterého soud také minulý týden poslal do vazby.
V případě, že by žalobci pokládali odmítnutí důkazů za nesprávné, by se do „takové pasti“ opravdu chytili. Spor totiž nemůžou poslat dál a zkusit pravomocné rozhodnutí zvrátit ještě v Brně - u Nejvyššího soudu.
„Mezera v trestním řádu spočívá v tom, že pokud odvolací soud mylně vyhodnotí důkazy a obžalovaného zprostí viny, takové rozhodnutí je definitivní a není možné ho nijak opravit,“ řekl serveru iROZHLAS.cz viceprezident Unie státních zástupců Ondřej Šťastný.
Opisování, opilecká jízda i osvobozený prokurátor. ‚Působil lehkomyslně,‘ popisuje soudce Sováka exkolegyně
Číst článek
Druhé straně přitom tato možnost zůstává. „V situaci, kdy obžalovaný možnost dovolání má, lze konstatovat, že v tomto ohledu obžaloba a obhajoba nemají rovné postavení před soudem,“ míní Šťastný.
To za velký problém považuje také Michal Basík, šéf Odboru mimořádných opravných prostředků na Nejvyšším státním zastupitelství.
„Byly tam například případy, kdy Vrchní soud došel k jiným skutkovým závěrům, ale neprováděl dokazování. To dřív bylo možné namítat v rámci dovolacího řízení i v neprospěch obviněného,“ připomněl.
Jenže loni se situace na hřišti změnila, když soudy tuto možnost státním zástupcům vzaly. Do té doby byl totiž pohled na tento nástroj nejednotný a díky tomu žalobci na další šanci dosáhli.
Dvacítka případů
Případů, kterých se to dotklo, zatím není moc, o to jsou podle Basíka důležitější. „Kvalifikovaný odhad je, že jich je asi dvacet,“ přiblížil redakci.
Zároveň upozornil, že nejde o dvacítku případů, u kterých by došlo k zásadnímu ovlivnění. „Může jít třeba jen o pochybení soudce. Nejde nám jen o prevenci korupce, ale o možnost nápravy,“ dodal.
Mohl soudce Sovák ovlivnit vyšetřované kauzy? Odposlechy ukazují, že hledal, kdo k nim má ‚klíče‘
Číst článek
Svízelnou situaci má nicméně napravit připravovaná novela trestního řádu, která na začátku prosince ve sněmovně prošla druhým čtením. Cílem pozměňovacího návrhu poslankyně a bývalé ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO) je právě narovnání podmínek žalobců a obžalovaných.
„Nelze akceptovat existenci zcela zjevně nespravedlivého nebo svévolného soudního rozhodnutí jen proto, že tato svévole byla učiněna ve prospěch obviněného,“ píše se v důvodové zprávě.
Úpravu podporuje i ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). „S návrhem ministerstvo souhlasí. Jde o nastolení rovnosti zbraní v trestním řízení,“ napsal redakci mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
