Zámek Český Krumlov je mimořádná památka, říká kastelán. Usiluje o jeho vyšší ochranu v rámci UNESCO

Národní památkový ústav požádal UNESCO o zápis hradu a zámku v Českém Krumlově mezi kulturní statky se zvýšenou ochranou. Vyšší stupeň ochrany vychází z Haagské úmluvy, podle které se mají kulturní statky zabezpečit v době míru a v době války se mají na základě mezinárodního humanitárního práva šetřit. „Jde o určitou prestiž. A taky, řekl bych, i rivalitu na mezinárodní úrovni,“ říká v rozhovoru pro Radiožurnál kastelán Pavel Slavko.

Rozhovor Český Krumlov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Před vyhlášením nouzového stavu bylo v Českém Krumlově několik zájezdů přímo z Wu-chanu. Asi 60 procent místních je závislých na cestovním ruchu, přesto byl počet nakažených v Českém Krumlově minimální

Řada států usiluje o nominaci do zvláštního seznamu už jenom z důvodu zdůraznění významu svého kulturního dědictví, míní kastelán (ilustrační foto) | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Pokud příslušný výbor UNESCO nominaci vyhoví, budou v Česku dvě památky v režimu zvýšené ochrany v případě ozbrojeného konfliktu. Tou první je od roku 2018 brněnská vila Tugendhat. Co přesně tato zvláštní ochrana znamená?
Tato ochrana především znamená zodpovědný přístup státu při správě kulturního dědictví. A především z důvodu, že je mezinárodně evidována, mezinárodně uznávána nejen ve společenských strukturách států a vlád, ale i ve vojenských strukturách, dává do budoucna vyšší stupeň ochrany, než je běžný postup.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zodpovědnost státu, ale také mezinárodní prestiž, popisuje kastelán přínos vyšší ochrany památky v rámci UNESCO

Musí se tedy jednat o statek kulturního dědictví největšího významu pro lidstvo, adekvátně chráněný na státní úrovni. Co vás, nebo Národní památkový ústav, k myšlence požádat o tuto zvýšenou ochranu přivedlo?
Především je to, jak jsem říkal, zodpovědnost státu, ale také mezinárodní prestiž. Jak jste sám řekl, jde o kulturní památky, které jsou charakterizovány tím, že mají pro lidstvo nejvyšší význam. Jakási mistrovská díla lidského génia. A toto renomé, tato reputace v mezinárodním měřítku znamená hodně. To je první záležitost.

A taky, řekl bych, jde i o rivalitu na mezinárodní úrovni. Řada států v současné době usiluje o nominaci do tohoto zvláštního seznamu už jenom z důvodu zdůraznění významu kulturního dědictví, které v tom či onom státě je.

Ochrana památek

Na seznamu se zvýšenou ochranou je momentálně asi 91 kulturních statků z celého světa. Jak velké vidíte vlastní šance?
Asi veliké. Zámek Český Krumlov je samozřejmě mimořádnou památkou, která je už od počátku charakterizována charakterem zápisu UNESCO, který jasně zdůrazňuje naprosto mimořádné přírodní, architektonické a umělecké hodnoty.

A co se týká prostoru, tak jednoznačně je možno jej jasně definovat, jeho hranice, přesně popsat celý areál a jednotlivé budovy, rozsah významného mobiliáře neboli umělecko-řemeslných předmětů v tomto areálu. V tomto ohledu je, myslím, Zámek Český Krumlov v první desítce nejvýznamnějších kulturních a historických objektů v Evropě.

Český Krumlov by měl získat vyšší ochranu v případě války. Památkový ústav o to požádal UNESCO

Číst článek

Jaké podmínky musíte splnit, co všechno vyžaduje taková žádost?
První a nejdůležitější je, co už zde padlo, že musí jít o kulturní památku, která je chráněna vnitrostátními právními a administrativními opatřeními, které uznávají jeho výjimečnou kulturní a historickou hodnotu.

Další stupeň je v tom, že památka musí odpovídat nejvyššímu stupni ochrany i v mezinárodním měřítku, což znamená, musí být v seznamu světových památek UNESCO.

A třetí důležitá podmínka je, že kulturní památka nesmí být využívána k vojenským účelům.

Pokud by UNESCO žádosti vyhovělo, co konkrétně by se změnilo v každodenní praxi? Zaznamenali by to návštěvníci, co by třeba i pro vás bylo jinak?
Návštěvník asi nezaznamená vůbec nic, jedině možná značku na přístupové cestě k objektům tak, jak to už vidíme na některých památkových objektech, v Německu, v Rakousku, nebo v případě vily Tugendhat.

Ale co se týká naší každodenní práce, tak ano, samozřejmě musí být učiněno spoustu dalších kroků. Rizikové plány, evakuační plány, vyhodnocení umělecko-řemeslných předmětů, příprava například na jejich evakuaci, která souvisí s řetězem souvislostí, vybrat ty nejcennější artefakty, připravit transportní prostředky, mít jasno v transportních cestách a místu jejich uložení a podobně.

Je to rozsáhlá odborně-administrativní činnost, která má směřovat k tomu, aby památky byly v případě nečekaných ozbrojených konfliktů chráněny.

Vladimír Kroc, jkd Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme