Podle znaleckého posudku byla vila oceněna na 5,5 milionu korun. Město by tedy zaplatilo 550 tisíc korun, zbytek by dalo do oprav a dalších investic. Záměr musí ještě schválit krajské zastupitelstvo.
Soutěž pořádá Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska a ministerstva kultury a pro místní rozvoj, která oceňují nejlepší uplatnění dotací na obnovu městských památkových rezervací a zón.
Deset miliard korun. Zhruba za tuto částku plánují investoři opravit barokní palác Savarin. V něm by mohla být v budoucnu k vidění také Slovanská epopej.
Zóna má ochránit hlavně vnější vzhled domů tak, aby se stavby neměnily při pohledu z ulice. Regulace má zabránit bourání budov nebo jejich necitlivé přestavbě, což se v minulých letech v Brně dělo.
Ještě před půl rokem bylo potřeba na opravu Obrazárny Pražského hradu několik desítek miliónů korun. Nové vedení chce ale dlouho zavřený objekt otevřít už v lednu.
Památková inspekce zhodnotila, že autor nové kopie kalendária se odchýlil od originálu a město a památkáři jeho práci dost nekontrolovali. Postih ale nehrozí nikomu.
Při pohledu od kostela na střechu, kde by měly být panely, vidět není. Zespoda se už do zorného pole turistů dostanou. A to se právě nelíbí památkářům.
„My jsme navrhovali původně dláždění z kamenných odseků, které má tu výhodu, že v okamžiku, kdy vznikne nějaká mezera, tak stačí menší kamenný odsek, kdy se ty mezery vyplní,“ vysvětluje Vít Pávek.
Zámek v Novém Městě nad Metují možná koupí stát. Dostal nabídku od majitelů památky. Je tu ale stát od toho, aby kupoval zámky? A nemůže případná koupě vyvolat řetězovou reakci?
„Pokud by poklesla úroveň ochrany památek v legislativě tak se všechny naše památky na seznamu UNESCO ocitnou na seznamu památek v ohrožení,“ říká Vlastislav Ouroda z ministerstva kultury.
Adriana Krnáčová chtěla změnou zrychlit stavební řízení. Národnímu památkovému ústavu vytýkala, že nerespektuje zákonem stanovené lhůty, které magistrát má pro rozhodnutí o daných projektech.
Zákon na ochranu památek nebude, také učitelé nebudou mít kariérní řád. Zákony propadly při hlasování ve sněmovně, i když je navrhla vláda a i když se strany zavázaly přijmout je v koaliční smlouvě.
Ze skály pod hradem Rotštejnem na Turnovsku už rok padají kameny na turistickou stezku. Spolek nadšenců, který se o skalní hrad uprostřed pískovcových Klokočských skal stará, zatím marně shání peníze na opravu. Raně gotický hrad ze 13. století je přitom oblíbeným cílem turistů.
Bývalá ředitelka Odboru památkové péče Správy Pražského hradu Ivana Kyzourová tvrdí, že čelila před výpovědí šikaně ze strany svého šéfa. Navíc nedostala žádné vysvětlení, proč musela funkci opustit. Prezidentská kancelář ale jakékoliv pochybení odmítá.
Zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček se vyslovil pro razantní přístup státu, pokud by vlastníci chátrajících památek byli liknaví k opravám nařízeným ve veřejném zájmu. Současný zákon k záchraně památek před zničením někdy nestačí. Podle Křečka by stát měl uhradit náklady na nejnutnější opravu nejohroženějších památek - a ty pak žádat po jejich majitelích. Pokud nebudou mít peníze, bylo by možné památku vyvlastnit.
Město Prachatice zvítězilo v krajském kole soutěže o cenu za nejlepší přípravu a realizaci programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón za rok 2012. Za sebou nechalo další skvosty jižních Čech, Slavonice, Vimperk, Písek i Tábor.
Soukromý developer přes výslovný zákaz Ministerstva kultury zboural vilu známého prvorepublikového architekta Františka Roitha na pražské Hanspaulce. Dům architekta, který například v Praze navrhnul budovu Ministerstva financí, České národní banky nebo Městské knihovny, úřady nejprve zbořit povolily. Ministerstvo kultury potom ale chtělo dům zachránit - zahájilo správní řízení, které mělo dům prohlásit za památku. Dva dny poté však investor dům zbořil.
Z pražského Václavského náměstí vyšel odpoledne k budově magistrátu neobvyklý průvod. Účastníci masopustu za „jasnější pravidla a méně korupce v pražské památkové péči“ se kriticky vyjadřovali především na adresu odcházejícího ředitele odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Jana Kněžínka. Iniciativy mu vyčítají řadu rozhodnutí, ve kterých údajně bránil spíše zájmy investorů než památky.
