Podle Elišky Hronové, předsedkyně tamní odborové platformy zaměstnanců, mají totiž zaměstnanci ministerstva spravedlnosti menší platy: „Z informací, které máme k dispozici od ministerstva financí, tak průměrný plat na ministerstvu spravedlnosti je zhruba deset tisíc pod průměrem třeba právě na ministerstvu financí.“

S tím je podle Hronové spojená i velká fluktuace pracovníků. Z resortu podle ní lidé často odcházejí a nové se daří nabírat jen s obtížemi.

„Čerství absolventi také už nemají zájem u nás pracovat za těch stávajících platových podmínek. Přirozeně se to pak odráží ve velké fluktuaci. Za roky 2021-2023 odešlo z ministerstva spravedlnosti 232 zaměstnanců, což je více než polovina ze všech 420 zaměstnanců,“ dodává dále k situaci Hronová.

Odbory jsou od července ve stávkové pohotovosti, jednání s vedením resortu spravedlnosti se podle nich moc neposouvá. Příští týden mají proto odboráři rozhodnout, jestli budou stávkovat, nebo jaké další kroky podniknou.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) na začátku října řekl, že o fluktuaci ví a že ji bude řešit s ostatními ministry. Zmínil také, že průměrný plat v jeho resortu je 62 tisíc korun.

„Běžným obyvatelům se těžko vysvětluje, že ten plat, z vnějšku viděno, je dostatečný. Problém je ale v tom, že tohle ministerstvo zaměstnává hodně právníků, kteří, samozřejmě zejména v Praze, mohou odcházet jinam,“ vysvětluje ministr spravedlnosti Blažek.

Fronta na vyšší platy

Ministr Blažek dodal, že peníze na navýšení platů teď nemá. Podobně jsou na tom podle něj ale i jiná ministerstva: „Není možné, abychom navýšili pouze například na spravedlnosti a jinde ne. To bychom museli navyšovat všem a na to stát prostě prostředky nemá.“

Zaměstnanci ministerstva nicméně nejsou jediní, kdo by chtěl přidat. Ve frontě na vyšší platy stojí už pracovníci ze soudů, státních zastupitelství a teď také úředníci z Probační a mediační služby. I ti zvažují protesty. Žádají speciální tabulky, podle kterých by se jejich výplata počítala.

Probační úředníci dohlížejí na lidi, které soudy propustí na podmínku z vězení a nařídí jim dohled. Na starosti mají také alternativní tresty, třeba i systém elektronických náramků. „Odboráři vyčítají ministerstvu i nedostatečnou komunikaci,“ říká jejich předseda Ondřej Vyskočil.

„V tuto chvíli je to o tom, zda ministerstvo spravedlnosti chce nějakým způsobem jednat s naší odborovou organizací a dát nějakou informaci zaměstnancům, jak se o ně chtějí v tuto chvíli postarat a jak se chtějí vypořádat s požadavky, které jsme vznesli,“ dodává Vyskočil.

Schůzku už podle Vyskočila mají na ministerstvu přislíbenou. Ministr Blažek svolal zástupce odborů k jednání na příští čtvrtek. Pozval i další odboráře - zástupci soudních zaměstnanců se ale odmítli zúčastnit. Chtějí s Pavlem Blažkem jednat samostatně.

Státní zástupci a soudci totiž ze zákona stávkovat nesmí. Platy soudcům se mají podle rozhodnutí kabinetu zvýšit - stejně jako politikům - o 6,9 procenta. U státních zástupců hrozilo, že se podle návrhu ministerstva práce upraví výpočet, podle kterého by dostávali méně peněz. Minulý týden ale Unie státních zástupců oznámila, že budou i dále brát 90 procent platu soudců.

Marie Veselá Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít