Americká vláda padesát let sledovala brazilského prezidenta Lulu. Vypracovala na něj 819 dokumentů

Americká vláda 50 let sledovala brazilského prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva, a to v době, kdy byl tento levicový politik předním odborářským vůdcem. Informovala o tom v pátek agentura EFE s odvoláním na brazilského novináře a spisovatele Fernanda Moraise, který píše Lulovu biografii. Lula byl prezidentem největší latinskoamerické země už od ledna 2003 do konce roku 2010 a nynější, třetí prezidentský mandát zahájil loni v lednu.

Brasília Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva

V dokumentech zasílaných do Washingtonu jsou také informace o vojenských či ekonomických plánech Brazílie | Foto: Ueslei Marcelino | Zdroj: Reuters

Podle Moraise bylo na Lulu vypracováno 819 dokumentů v letech 1966 až 2019, v nichž figurují zprávy vypracované americkou ambasádou v Brazílii, Ústřední zpravodajskou službou (CIA) a ministerstvem zahraničí Spojených států.

‚Demokratické instituce jsou křehké, lidé rozhořčení.‘ Amerikanistka rozebírá politickou situaci v Brazílii

Číst článek

Morais to ve čtvrtek řekl brazilskému deníku Folha de São Paulo a zdůraznil, že informace se týkají jen období do roku 2019, kdy o ně požádal. Novinář dodal, že podobné zápisy mohou existovat i z dalších let.

V dokumentech zasílaných z Brazílie do Washingtonu, které Morais získal, jsou informace nejen o Lulovi, ale také o vojenských plánech Brazílie, ekonomických projektech či o těžbě ropy v Brazílii. Většinu z dokumentů, konkrétně 613, vypracovala CIA, 111 americké ministerstvo zahraničí a zbytek další americké instituce.

Luiz Inácio Lula da Silva se narodil do chudé rodiny a už jako jedenáctiletý musel začít pracovat, mimo jiné jako čistič bot. Později se vyučil v tříletém kurzu v továrně kovodělníkem a brzy vstoupil do odborů. Jako charismatický lídr se v metalurgických odborech rychle vypracoval až na regionálního předsedu.

Do poloviny 80. let organizoval četné stávky ve snaze podlamovat tehdejší diktaturu, za což se dostal i do vězení. V roce 1980 založil Stranu pracujících, jejímž byl pak 15 let předsedou; nyní je jejím čestným předsedou.

V roce 1986 se stal poslancem a tři roky nato poprvé kandidoval na prezidenta, úspěšný byl až napočtvrté, a to v roce 2002.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme