‚Demokratické instituce jsou křehké, lidé rozhořčení.‘ Amerikanistka rozebírá politickou situaci v Brazílii
Brazilský volební soud minulý týden rozhodl, že exprezident Jair Bolsonaro nebude moci osm let kandidovat a nebude se tak účastnit příštího boje o prezidentské křeslo. Exprezident podle soudu nejen zpochybňováním volebního systému podrýval brazilskou demokracii a přispíval k polarizaci společnosti. „Boslonaro chce nyní požádat o amnestii Kongres, který má poslední slovo,“ komentuje v rozhovoru pro iROZHLAS.cz amerikanistka Kateřina Březinová.
Můžete, prosím, stručně shrnout, jak teď vypadá politická situace v Brazílii?
Začátkem tohoto roku se ujal svého již třetího prezidentského mandátu Luiz Inácio Lula da Silva. Jeho vstup do prezidentského paláce doprovázely dramatické okolnosti, kdy stoupenci předchozího prezidenta Jaira Bolsonara zaútočili na prezidentský palác, Kongres a sídlo Nejvyššího soudu. To je jeden z mnoha důkazů, jak výrazně je brazilská společnost v současnosti polarizovaná.
Při prezidentských volbách v loni v říjnu dělil vítěze a poraženého těsný rozdíl dvou milionů hlasů, připomeňme, že v Brazílii žije na dvě stě milionů lidí, Bolsonaro tedy prohrál tím nejtěsnějším rozdílem hlasů od konce vojenské vlády a prvních demokratických voleb v zemi v roce 1980.
Výsledky nedávných průzkumů veřejného mínění potvrzují, že více než tři čtvrtiny Brazilců subjektivně vnímají svou zemi jako politicky rozdělenou.
Lulova třetí administrativa je dost odlišná ve srovnání s první dekádou 21. století. Někdejší odborový předák a přistěhovalec z nejchudší oblasti Brazílie se vypracoval doslova od nuly. V prvních dvou administrativách v letech 2003 až 2010 se zasadil o sociální programy, které měly zlepšit životní situaci chudších obyvatel.
Jeho mandát však momentálně není zdaleka tak silný jako dříve. Kromě zmíněné polarizace společnosti ho oslabuje i významná politická protiváha v podobě brazilského Kongresu, který přesvědčivě ovládá konzervativní většina.
„Brazílii se nyní ekonomicky daří, což přináší zklidnění společnosti. Lidé, kteří odmítají výlsedky říjnových voleb, se však mohou dále radikalizoavt.“
Kateřina Březinvá (amerikanistka)
Brazílii se však nyní ekonomicky daří, což je pro prezidenta dobrou zprávou a přináší to celkové zklidnění ve společnosti. Země aktuálně prosperuje z komoditního boomu a hojné úrody, zejména ve srovnání se sousední Argentinou, kterou zasáhlo velké sucho. Přesto se analytikové shodují na tom, že jsou brazilské demokratické instituce křehké. Podle odborníků není ani vyloučené, že se lidé, kteří odmítají výsledky voleb, budou nadále radikalizovat.
Co teď s Bolsonarem bude? Může se proti verdiktu ještě odvolat?
Nejvyšší volební soud minulý týden rozhodl, že Boslonaro nesmí až do roku 2030 kandidovat v prezidentských ani v komunálních volbách. Podle verdiktu je exprezident zodpovědný za šíření nepodložených pochybností ohledně elektronických hlasovacích zařízení.
Toho se dopustil ještě jako úřadující prezident v červenci 2022, kdy před pozvanými velvyslanci explicitně zpochybňoval elektronický volební systém a jeho nedostatečnou odolnost vůči hackerským útokům. Podle soudu se Bolsonaro dopustil také zneužití úřední pravomoci a šíření dezinformací. Některá svědectví uvádějí, že si připravoval terén, aby pro něj bylo v případě prohry snazší popřít volební výsledky. Exprezident se soudu osobně nezúčastnil, podle jeho obhájců se chce odvolat.
Jak na to on sám reagoval? Co od něj můžeme čekat?
Odsouzený Bolsonaro označil rozhodnutí za „vraženou dýku v zádech“ a „neférovou politickou hru“. On sám svou volební porážku nikdy veřejně neuznal.
U soudu se hájil tím, že volební systém nijak nekritizoval, údajně se cizincům snažil vysvětlit, jak volby v Brazílii fungují. S odkazem na demokratické postupy dodal, že se pokusí požádat o amnestii Kongres, který má poslední slovo.
Někdejší prezident čelí několika dalším obviněním. Jedním z nich je i možné podněcování svých stoupenců k útoku na vládní budovy v lednu letošního roku. Za některá mu hrozí i trestní postih.
Těsně předtím, než se funkce ujal vítězný kandidát Lula da Silva a Bolsonaro ztratil imunitu, odjel do USA. To znamená, že v době útoku na sídla zásadních politických institucí v hlavním městě nebyl v Brazílii.
Kdo nahradí Bolsonara?
Najde si teď Boslonaro nějakého „zástupce“, kterého vyšle do boje o prezidentské křeslo, nebo jeho voliče pohltí někdo, kdo s ním nebude úplně spojený?
Spekulovalo se o případných nástupcích Bolsonara z řad extrémní pravice. Objevily se jména jako Tarcisio de Freitas, který je guvernérem São Paula, nebo Romeu Zemovi, guvernérovi státu Minas Gerais. Někdy se mluví i o manželce exprezidenta Michelle Bolsonaro. Další detaily však zatím nejsou známé. Sám exprezident říká, že má možnost dál pracovat v USA.
Jak důležitý soud to pro Brazílii byl?
Jednání se vysílalo na online na youtube a sledovalo ho více než deset tisíc zájemců. Komentáře na sociálních sítích vypovídají o tom, že jsou Brazilci z jednání exprezidenta rozhořčení, řada z nich ale zároveň podezírá soud z podjatosti.
Brazílie ve stopách USA. ‚Role sociálních sítí je nezpochybnitelná,‘ komentuje útoky odborník
Číst článek
V tomto případě se nejedná o trestní řízení, Bolsonarovi tedy nehrozí trestní postih či odnětí svobody. Rozsudek má přesto důležitý dopad na jeho další politickou kariéru. Podle vyjádření soudce nejvyššího soudu Alexandre de Moraese má rozsudek dalekosáhlé důsledky a představuje jasné odmítnutí „populismu, zrozeného v plamenech nenávistných a nedemokratických výroků, které šíří dezinformace“.
Můžeme čekat nějaké bouřlivé reakce jeho podporovatelů? Protože například po říjnových volbách jeho příznivci protestovali proti výsledkům voleb, blokovali cesty, a jak už zaznělo po Lulově inauguraci v lednu vnikli do budovy parlamentu, sídla prezidenta a Nejvyššího soudu. Může se dít něco podobného?
Lednový útok byl v mnoha aspektech podobný tomu z USA v lednu 2021. Výrazně se na něm podílela část brazilské společnosti popírající výsledky prezidentských voleb. Tato scéna je v Brazílii velmi silná a jejímu šíření napomáhá zejména aplikace whatsapp.
Jak jsem již zmínila, brazilské ekonomice se nyní daří, což zklidňuje společnost. Bolsonarovi stoupenci se rekrutují převážně z velkých měst jako je São Paulo nebo Rio de Jaineiro a patří k vyšším společenským třídám.
Nedávné průzkumy veřejného mínění ukazují, že s Lulovou vládou silně nesouhlasí asi čtvrtina obyvatel, což není tolik. Tři čtvrti Brazilců však cítí, že je země extrémně rozdělená a cítí, že politika proniká do všech sfér jejich života. Pozorovatelé z místa se shodují na tom, že v nejbližší době neočekávají nějaké násilné útoky či podobné akce. Tento soud přeci jen neměl pro Bolsonara žádné trestněprávní důsledky.
Nikdo se nyní neováží přesně odhadovat, co se v příštích týdnech stane. Brazilské instituce jsou však děním v posledním roce velmi oslabené. Všichni se shodnou na tom, že příští prezidentské volby v roce 2026 budou extrémně konfliktní.
