Americké noviny o Bushově vojenské zkušenosti
Prezident Bush se snaží přesvědčit Američany, že v době války ve Vietnamu plnil svou vlasteneckou povinnost v armádě. Obrázek odvážného pilota bojového letounu ale narušují některé nově objevené dokumenty. O tom, jak to skutečně bylo, píše britský deník Guardian.
V roce 1973 se americké jednotky vracely z Vietnamu domů. Na Houstonské základně v Texasu cvičil tehdy šestadvacetiletý Bush. Alespoň se to veřejnosti snaží namluvit armádní zdroje. Při podrobnějším studování jejich dokumentů se ale ukazuje, že poručík George Bush nebyl tehdy hodnocen. Jednoduše proto, že ho v Houstonu už několik měsíců nikdo neviděl. Někdo ale tvrdí, že dokumenty potvrzují prezidentovo prozření: když viděl závažnost situace, vrátil se na základnu a dokončil výcvik.
Proč Bílý dům vyvolává duchy Vietnamu? Proč se zoufale snaží popřít, že se Bush - prominentní synek senátora - vyhýbal vojenské povinnosti? George Bush junior se považuje za válečného prezidenta. Poté, co pózoval před televizními kamerami jako pilot bojového letadla, by nevypadalo dobře, že se v armádě flákal, myslí si deník. Navíc Bushův protivník ve volbách, demokrat Kerry, ve válce byl - a to dokonce přímo ve Vietnamu. Působil jako kapitán na lodi v deltě Mekongu. Svou kampaň tak mohl obohatit o srdceryvné setkání s přítelem zachráncem ověnčeným hrstí medailí.
Bushova administrativa se spoléhala i na prezidentova otce. Bývalý prezident Bush senior byl totiž také členem elitní Národní gardy, a proto syna podržel. Nakonec ale potvrdili jen to, že Bush senior využil konexí, aby mladý George nemusel do boje. To už stejně všichni dávno věděli. Rozruch kolem Bushovy vojenské služby mu tedy zase tolik neublíží. Tolik britský Guardian.
Také deník New York Times se vrací ke zveřejněným výplatnicím amerického prezidenta George Bushe z doby, kdy sloužil v Alabamě v Národní gardě. Zveřejnění dokumentů chtěl Bílý dům dokázat, že současný prezident se tehdy vojenské službě nevyhýbal.
Jak zaznamenal zpravodaj Miroslav Konvalina, vyvolalo to v americkém tisku jen nové pochybnosti.
Zmizení ruského prezidentského kandidáta Rybkina, bude možná jediným vzrušením ve frašce tamních prezidentských voleb. To si myslí deník International Herald Tribune. Prezident Putin prakticky nenašel soupeře. Jeden z těch, kteří se nesměle pokoušeli o opozici, pak ve čtvrtek přišel domů se sáčkem ovoce, odvolal bodyguardy, vypnul telefon a zmizel. Někteří věřili tomu, že v tom má prsty tajná policie v čele s Putinem. Pak se ukázalo, že Rybkin je v pořádku. Kandidovat už ale nejspíš nebude. Jeho manželka prohlásila, že lituje Rusy, pokud si ho zvolí. A Rybkinův mecenáš Boris Berezovskij si nad stydlivým kandidátem umyl ruce.
Americký prezident Bush by mohl závidět. Putin svou dlouhou a úspěšnou kariéru v Kremlu završí dalším vítězstvím. Zatímco ve světě vyvolává jeho postava rozpaky, Rusové ho milují. Hlavně proto, že důchody se vyplácejí včas, rubl je stabilní a Putin si hledí národních zájmů. Problém je v tom, že skoro autokratický Putin nevyužívá svou moc, aby podpořil demokracii v zemi, ale spíš naopak.
Možná teď Rybkinovo zmizení Putina přesvědčí, že bojovat proti malým a bezejmeným kandidátům mu autoritu nedodá. Skutečnou moc by mu přinesl spravedlivý zápas se stejně silným protivníkem, myslí si deník International Herald Tribune.
