Zločiny Ruska na Ukrajině nám zevšedněly. Může to být součástí ďábelské kalkulace, říká filozof
Ruská agrese na Ukrajině, od jejíhož začátku brzy uplynou tři roky, může být jen prvním krvavým tahem v tažení proti Západu a civilizovanému světu. Podle filozofa a pedagoga z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Václava Němce řadě lidí ruské zločiny na Ukrajině za tu dobu zevšedněly. „Původní otřesení ze strany mnohých občanů a politiků na Západě vyprchalo. Je to nebezpečné, zvláště v kombinaci, kdy se zlo stupňuje,“ usuzuje.
„Toto zevšednění může být součástí ďábelské kalkulace ze strany Ruska,“ obává se filozof. „Pokud oni v něčem vynikají, tak to je určitá vytrvalost v páchání ukrutností, které dělali velmi cílevědomě.“
Rusové podle něj počítají zčásti s tím, že otřes, který Západu pohled na ruské zločiny na Ukrajině způsobí, časem přejde a světová pozornost se přesune jinam.
„Jenomže právě to, že jsme otřeseni těmi zločiny, je zcela v pořádku,“ zdůrazňuje Němec. „Je to normální lidská reakce, která by v nás měla mobilizovat vůli pomáhat.“
Pokud ale Západu pohled na ukrajinské utrpení zevšední, stane se zločinné jednání normou a všedností. „A tím se dláždí cesta k tomu, aby se zlo dále šířilo,“ tvrdí filozof.
Ponížit a zastrašit. O sexuálním násilí muži nemluví i kvůli stigmatu, podotýká člen ukrajinské prokuratury
Číst článek
Podle něj navíc ruské zločiny nejsou jen tak ledajaké. „My sice mluvíme o válečných zločinech. Ale podle mě tohle patří do kategorie toho, co Hannah Arendtová nazývala zločiny proti lidskosti, proti lidstvu,“ míní.
„Jeden národ si osobuje právo rozhodovat o existenci jiného národa. To ale podrývá podmínky pro možnosti koexistence lidstva v jeho celku. Směřuje to vlastně proti samotné podstatě lidstva,“ soudí Němec.
„A pokud my jsme lhostejní vůči těmto zločinům, tak ztrácíme schopnost solidarity a empatie s oběťmi. A tím se pak sami podílíme na tomto ohrožení lidstva. Ne jen Západu, ale lidstva jako takového,“ podotýká.
Neliberální svět
Nedemokratické státy jako Rusko, Čína nebo KLDR jsou podle něj stále agresivnější a asertivnější. Příčinu vidí například v tom, že na světě ubývá stoupenců liberální demokracie. To umožňuje změnu, kterou můžeme pozorovat například na Slovensku nebo v Maďarsku a pravděpodobně se jí dočkáme i ve Spojených státech, kde za měsíc nastoupí prezident Donald Trump.
Kyjev viní Rusko z utětí hlavy ukrajinskému vojákovi. ‚Barbarství,‘ uvedl ukrajinský generální prokurátor
Číst článek
„Procházíme vývojem, který bychom mohli označit jako deliberalizaci. Nejde o bezprostřední přechod od demokracie k totalitě. Ale spíš k nějaké neliberální mutaci,“ vysvětluje Němec.
Pod pojmem liberální demokracie chápe demokracii, která se vyznačuje nejenom svobodnými volbami, ale také dělbou moci, právním státem, občanskou společností a nezávislými médii.
„A tady vidíme, že se o toto odehrává v řadě zemí zápas. Je tady velmi silná množina politiků a hnutí, kteří podkopávají pilíře liberální demokracie,“ tvrdí a zdůrazňuje, že tito lidé se k moci dostali po svobodných volbách.
„Demokracie může sama sebe zničit demokratickými prostředky,“ varuje filozof.
Ke se pořád berou obdivovatelé ruského prezidenta Vladimira Putina? Jak dopadne Sýrie po pádu režimu Bašára Asada? Rozhoří se ještě větší válečný konflikt? Poslechněte si celou Osobnost Plus, moderuje Barbora Tachecí.
