V Austrálii roste čínská agresivita. Nejistotu ale vzbuzuje i Trump a nový směr americké politiky
Čínské válečné lodě kroužící v mezinárodních vodách nejsou v posledních letech tak překvapivé. Když se ale tři plavidla čínského námořnictva na konci února vydala do vod nedaleko Austrálie, dokázal Peking překvapit. O cvičení totiž australské úřady předem nevaroval a armáda se o přítomnosti lodí dozvěděla až díky pohotovosti pilota komerčních aerolinií, který si lodí čínského námořnictva všiml a úřady upozornil.
„Připluly tři válečné lodi najednou a vydaly se daleko na jih po australském pobřeží – bylo to nečekané. Pluly až za Tasmánii, nejjižnější bod Austrálie, a tam také udělaly něco, co se nikdy předtím nestalo: provedly cvičení s ostrou palbou těsně u australského pobřeží,“ říká Andrew Greene z australské veřejnoprávní stanice ABC.
Bezpečnost v Indo-Pacifiku i spojenectví Austrálie a Spojených států rozebere Marcel Faltys
Čínsko-australské vztahy v posledních letech poznamenala obchodní válka. Kvůli politickým sporům umocněným pandemií covidu-19, uvalila Čína cla na australské zboží. Například na ocel, ječmen, hovězí nebo víno. Podle Greena je Austrálie ve vztahu k Číně v paradoxní situaci.
„Austrálie a Čína mají za sebou několik krušných let. Austrálie je ve složité situaci, protože Čína je jejím největším obchodním partnerem, ale zároveň je považována za jejího největšího možného protivníka a vojenskou hrozbu,“ vysvětluje.
Trump je nevyzpytatelný
Diskuse o bezpečnosti v Austrálii také vyvolává nejnovější počínání amerického prezidenta. Když Donalda Trumpa v Bílém domě navštívil britský premiér Keir Starmer, zeptal se jeden z reportérů přítomných v Oválné pracovně, jestli bude předmětem jednání i dohoda AUKUS.
Australského učitele bojujícího za Ukrajinu mohli popravit Rusové. Canberra chystá odvetu
Číst článek
Trump ale nevěděl, co to znamená, vzpomněl si, až když mu reportér vysvětlil, že se jedná o vojenský pakt mezi Austrálií, Velkou Británií a Spojenými státy.
„Myslím, že mnoho lidí to vnímalo jako další známku, že Trump možná není tak oddaný tradičním spojenectvím jako jeho předchůdci,“ uvažuje Greene.
Nejen rostoucí agresivita Číny, ale i zpochybnění tradičních spojenectví může za to, že i Austrálie, podobně jako její evropští spojenci, čelí tlakům na zvýšení výdajů na obranu.
Výdaje na bezpečnost
„Náš obranný rozpočet se skutečně pohybuje pouze kolem dvou procent HDP. Z obou stran politického spektra existují snahy o jeho navýšení. Předpokládám, že s dalšími jednáními mezi Austrálií a USA bude na nás vyvíjen větší tlak, abychom své výdaje na obranu zvyšovali rychleji, než se zatím předpokládalo.“
Premiér Anthony Albanese dokonce připustil, že by mohla Austrálie vyslat na Ukrajinu své vojáky, a to jako součást mírové mise.
„V tuto chvíli si nemyslím, že je to příliš pravděpodobné. Austrálie ví, že britský premiér mluví o mezinárodní koalici vojáků, kteří by na Ukrajině hlídali mír, ale v této fázi se velmi soustředí na to, jak na to bude reagovat Evropa. Premiér Albanese řekl, že je této myšlence otevřený, protože chce, aby se ukázalo, že podporuje Ukrajinu. Mám podezření, že žádost o vyslání našich vojáků na Ukrajinu spíš nikdy nepřijde. Pokud ano, tak premiér naznačil, že by to byl ochoten zvážit,“ uzavírá Andrew Greene z australské veřejnoprávní stanice ABC.
Celý pořad Za obzorem najdete v audiozáznamu v úvodu článku.
