Papež po schůzce se Su Ťij: Barma musí respektovat práva všech etnických skupin. Přímo Rohingy nezmínil
Papež je poprvé v historii v Barmě. František vyzval k dodržování lidských práv. Řekl to po jednání s tamní vůdkyní Aun Schan Su Ťij. Jedním z hlavních důvodů Františkovy cesty do Barmy je snaha zastat se utlačované muslimské menšiny Rohingů. Nezmínil ale slovo Rohingové, název muslimské menšiny, proti které od léta barmská armáda vede násilnou operaci. Země ale tvrdí, že jen bojuje proti teroristům.
Papež řekl, že náboženské rozdíly nesmí být důvodem k nedůvěře a vykopávání příkopů. Mělo by podle něj spíš jít o sílu, která bude sjednocovat, přiměje lidi odpouštět a tolerovat ostatní. Podle Františka musí Barma respektovat důstojnost a práva všech částí společnosti a všech etnických skupin.
Před označováním Rohingů jejich názvem varovali papeže před odjezdem jeho poradci. Pokud by to udělal, mohl by některé radikální skupiny poštvat proti křesťanské menšině v zemi. V minulosti přitom papež o Rohinzích mluvil jako o svých bratrech a sestrách.
Papež má dilema. Odsouzením pronásledování Rohingů obrátí hněv na barmské křesťany
Číst článek
Otázka muslimské menšiny je v Barmě choulostivé téma. Převážná většina Barmánců, asi 88 procent, jsou buddhisté a s tímto náboženstvím je také do značné míry spojená barmská národní identita. Muslimské Rohingy vláda a do značné míry i obyvatelstvo považuje za nelegální migranty ze sousedního Bangladéše. Přestože v Barmě žijí už po staletí, Rohingové nemají ani nárok na tamní občanství.
Barma je neuznává za samostatnou etnickou skupinu s vlastní identitou a důsledně o nich mluví jako o Bengálcích, kteří žijí v sousedním Bangladéši a v Indii. Papež František prohlásil, že Barma kvůli těmto dlouhodobým konfliktům a nepřátelstvím, které vytvořily hluboké příkopy v tamní společnosti, trpí.
Su Ťij, podobně jako papež, uznala, že důvěra a porozumění mezi obyvateli státu Rakhine na severu Barmy utrpěla vážné šrámy. Nezmínila se ale o stovkách tisíc Rohingů, kteří kvůli údajně protiteroristické operaci barmské armády během posledních třech měsíců uprchli do Bangladéše. Oba státy se však minulý týden dohodly na jejich návratu.
Papež František míří na historicky první návštěvu Barmy. Chce se setkat i s Rohingskými uprchlíky
Číst článek
Barma dlouhodobě odmítá obvinění OSN, že se na Rohinzích dopouští etnických čistek. Konflikt ve státě Rakhine podle ní vyvolali muslimští povstalci, kteří útočili na policejní stanice.
Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen chce, aby Barma do půl roku předložila mimořádnou zprávu o sexuálních útocích vojáků na ženy z komunity Rohingů. Výbor požaduje údaje o ženách a dívkách zabitých během vojenské kampaně, volá po vyšetřování těchto zločinů a potrestání viníků.
Podle organizace Human Rights Watch armáda při operaci, která začala v srpnu, vypalovala celé rohingské vesnice, Amnesty International mluví o zločinech proti lidskosti, Spojené státy zase o etnických čistkách.
Na straně Barmy naopak zůstává Čína. Su Ťij ještě tento týden odletí na návštěvu Pekingu. Papež František naopak z Barmy zamíří do Bangladéše, kde se setká s rohingskými uprchlíky. Jeho cesta do regionu byla mimochodem naplánována ještě před zásahy barmské armády ve státě Rakhine.
