Lidskoprávní organizace poukazuje na některá prohlášení izraelské vlády, která podle ní vykazují vůli provést genocidu, a na snímky ze satelitů, které ukazují rozsah válečné zkázy v Pásmu Gazy.
Perzekuce pro něj nebyla nic nového. Při pokusu vycestovat do zahraničí ho policie zadržela a mučila tak dlouho, dokud se nedoznal ke smyšlenému obvinění. Na tři roky pak skončil v pracovním táboře.
„Genocida Romů a Sintů na území protektorátu patří k těm, které měly zásadní devastační dopad na celé komunity lidí, kteří tady po staletí žili,“ říká romistka Helena Sadílková.
„Nedokážu si představit, jak by měla vojenská operace pokračovat, aby Izrael splnil, co je po něm požadováno,“ říká Martin Faix, vedoucí Centra mezinárodního, humanitárního a operačního práva.
„Je dost pravděpodobné, že začíná ofenziva v Rafáhu. Tam ale teď bylo těžiště palestinské populace. Lidé se teď mají přesunout koridorem do Chán Júnisu,“ přibližuje Břetislav Tureček.
Zvláštní zpravodajka v úterý Radě OSN pro lidská práva předloží zprávu o situaci v Pásmu Gazy. Podle ní existují důvody se domnívat, že na Palestincích v Pásmu Gazy „byly spáchány činy genocidy“.
Podle právničky Veroniky Bílkové může totiž soud rozhodovat pouze na základě úmluvy o genocidě a nemůže tak hodnotit, zda ruská vojenská akce porušuje i jiná pravidla týkající se třeba použití síly.
„Existuje pravděpodobné riziko, že politika našich vlád přispívá k závažnému porušování mezinárodního práva, válečným zločinům a dokonce k etnickým čistkám nebo genocidě,“ uvádí dopis úředníků.
Fakt, že soud spatřuje riziko, že v Gaze by mohlo docházet ke genocidě, Izrael podle Milana Lipovského z Právnické fakulty UK cítí jako morální újmu. „To je ostuda pro každý stát,“ konstatuje.
„Genocida je absolutně zakázána za všech okolností a je zcela jedno, jestli k ní dochází v době míru nebo v době války,“ říká Veronika Bílková z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Exodus oživuje přízrak války mezi Armény a Ázerbájdžánci z let 1988-1994, která je součástí historie etnického krveprolití a vysídlování, jež se táhne po generace, napsal Reuters.
22:34
Náhorní Karabach||Ondřej Čížek|Zprávy ze světa|Svět ve 20 minutách
Jediný příjezdový koridor do oblasti je už několik měsíců zablokovaný, což má zničující následky pro tamní obyvatele, kterým dochází zásoby. Podle zpráv karabašských Arménů je situace katastrofální.
Félicien Kabuga, který čelil obvinění z financování genocidy Tutsiů ve Rwandě v roce 1994, nemůže být souzen. Podle agentury AFP o tom rozhodl jeden z trestních soudů OSN se sídlem v Haagu.
Za veřejné schvalování válečných zločinů ve čtvrtek Obvodní soud pro Prahu 1 potrestal jednatřicetiletého Jakuba Jaška půlroční podmínkou s odkladem na dva roky.
„Lidé se mě ptají, jestli bychom se i my dopustili masakrů,“ tvrdí Dzuro. „Že oni by to nikdy neudělali. Až vám někdo zabije manžela, znásilní dceru a zapálí dům, tak si o tom můžeme promluvit.“
Kniha Kokrhání kohoutů, pláč psů je obžalobou občanských válek. Trauma momentu, kdy se příslušníci jednoho politického či etnického uskupení snaží vyvraždit jiné lidi, se otisklo do dalších generací.
Hladomor byl podle Senátu uměle a záměrně vyvolán „zrůdným totalitním režimem“, aby vedení Sovětského svazu zlomilo odpor ukrajinského lidu k násilné kolektivizaci a zdeptalo jeho národní sebevědomí.
„Na jedné straně ženy a děti umírají kvůli ruskému ostřelování. Na druhé straně Rusko tvrdí, že je nezabíjí, ale stará se o ně,“ říká Mykola Kuleba, bývalý dětský ombudsman Ukrajiny.
O menšině Ujgurů, kteří jsou protiprávně drženi v převýchovných táborech, nepadlo na 20. sjezdu Komunistické strany Číny jediné slovo. Jejich utlačování však pokračuje.
Vzdělávací centrum se nachází v západní části Kábulu, kterou obývají převážně šíitští Hazárové. Tato etnická skupina se v minulosti stávala terčem pro radikální organizaci Islámský stát.