Z Tokia ji chtěli odvléct domů, běloruská atletka se ale nedala. Příběh běžkyně, která se vzepřela režimu
Otevřená kritika režimu se v současném Bělorusku neodpouští, a to ani olympijským sportovcům. Příběh běžkyně Krysciny Cimanouské, kterou se vedení běloruské výpravy snažilo donutit odletět z Tokia bez jejího souhlasu, je toho posledním důkazem. Čtyřiadvacetiletá atletka čeká na cestu do Polska, od kterého obdržela humanitární vízum. Strachuje se ale o příbuzné v Bělorusku.
Tokio bylo pro Kryscinu Cimanouskou její olympijskou premiérou, do pondělního závodu na 200 metrů ale nenastoupila. Den před startem totiž čtyřiadvacetiletá běžkyně řešila místo finálních příprav hlavně to, jak se po otevřené kritice nadřízených nenechat zavléct zpátky do Běloruska.
5:23
Kritička Lukašenkova režimu je na olympiádě pod policejní ochranou. Žádá o azyl v Polsku
Číst článek
„Obávám se, že by mě mohli zavřít do vězení. Nebojím se toho, že mě propustí nebo mě vyhodí z národního týmu. Bojím se o svoji bezpečnost. A myslím, že Bělorusko pro mě v tuto chvíli není bezpečné,“ vysvětlila v rozhovoru pro sportovní zpravodajský web Tribuna krátce poté, co na tokijském letišti Henada požádala o pomoc japonskou policii.
Na letiště ji doprovodili dva funkcionáři běloruské olympijské výpravy, kteří měli dohlédnout, že Cimanouská nasedne na letadlo směřujícího přes Istanbul do Minsku. Běloruská sportovkyně ale místo toho zamířila k japonským policistům a natočila video, ve kterém požádala Mezinárodní olympijský výbor (MOV) o pomoc. Následně ho zveřejnila také na sociálních sítích.
„Byla jsem pod nátlakem, snaží se mě násilně dostat ze země bez mého souhlasu. Požádala jsem MOV, aby zasáhl,“ říká na videu běloruská sportovkyně, která o víkendu ostře kritizovala „nedbalost“ běloruských trenérů, už před rokem se ale vymezila také proti „nepřijatelnému postupu“ režimu Alexandra Lukašenka.
Pokyn z nejvyšších pater
Drama, které nyní sleduje nejen sportovní svět, odstartovalo už koncem minulého týdne. Běloruská reprezentantka zveřejnila na sociálních sítích rozhořčené video, kde kritizovala rozhodnutí trenérů zařadit ji do štafety 4x400 metrů, na kterou předtím netrénovala.
‚Rozpůlené‘ výškařské zlato. ‚Může být klidně deset olympijských vítězů,‘ říká šéf českých rozhodčích
Číst článek
Část běloruských sportovkyň totiž neprošla dopingovými testy, Cimanouská se tak měla stát náhradní posilou týmu. Spíš než výsledek rozhodnutí jí ale vadil styl komunikace Běloruského olympijského výboru, který ji do závodu přihlásil bez jejího vědomí.
„Ukazuje se, že naše ‚velice cool‘ vedení opět rozhodlo všechno za nás… Proč musíme platit za vaše chyby?“ stěžovala si na sociální síti Instagram sprinterka, která se olympijských her účastnila vůbec poprvé.
Po tomto vystoupení se do ní pustila nejen běloruská státní média, ale také funkcionáři Běloruského olympijského výboru.
Poté, co ji donutili video ze sítí smazat, se reprezentační šéftrenér Jurij Mojsevič snažil Cimanouskou přesvědčit, aby se pondělního závodu na 200 metrů vzdala, řekla veřejnosti, že je zraněná, a odletěla domů. V opačném případě jí hrozil vyhazovem z národního týmu. Nakonec se však s Mojsevičem domluvili, že závod poběží, nebude rozdávat žádné rozhovory a odletí do Minsku.
V neděli ale bylo všechno jinak. Najednou za ní přišel Mojsevič se zástupcem běloruské výpravy Arturem Šumakem, který ji následně vyzval, aby si do 40 minut zabalila všechny své věci, a nařídil jí odjezd domů.
Běloruská běžkyně a kritička režimu se musí z olympiády vrátit domů. Česko jí nabídlo vízum
Číst článek
Podle vyjádření Běloruského olympijského výboru ji trenéři stáhli z her na doporučení lékařů, a to kvůli jejímu psychickému stavu. „Bylo vidět, že s ní něco je. Buď se stranila ostatních, nebo nechtěla mluvit,“ řekl běloruské televizi Mojsevič.
Verze prezentovaná běloruskými úřady je podle Cimanouské ale naprostá lež. „Žádní lékaři za mnou nepřišli, nikdo mě nevyšetřil. Nemám žádné zdravotní potíže, žádná zranění ani duševní problémy. Byla jsem připravená, že (pondělní závod) poběžím,“ sdělila sprinterka běloruskému webu Tribuna.
V rozhovoru naopak naznačila, že rozhodnutí dostat jí z Tokia přišlo z nejvyšších pater běloruské politiky.
„Jak mi řekl Mojsevič, už to není otázka atletické federace ani ministerstva sportu, řeší se to na vyšší úrovni. Musela jsem být odstraněna, aby se všichni uklidnili a dál soutěžili,“ popsala čtyřiadvacetiletá sportovkyně.
Dřívější kritika Lukašenka
Na olympijských hrách v Tokiu to nebylo poprvé, co se Cimanouská nebála veřejně vystoupit proti běloruskému vedení.
Na instagramu má dodnes zveřejněnou společnou fotku s dalšími běloruskými atlety, která reagovala na dění z poloviny loňského srpna, kdy kvůli zfalšovanému výsledku prezidentských voleb vycházely do ulic desetitisíce Bělorusů denně. Masové protesty proti režimu Alexandra Lukašenka ale bezpečnostní složky tvrdě potlačily a tisíce lidí skončily ve vězení, kde podle lidskoprávních organizací čelily a dodnes čelí bití a mučení.
Zveřejněnou fotografii Cimanouská doprovodila popiskem: „Nemůžeme stát stranou, nemůžeme tolerovat násilí, které je používáno proti našim občanům, přátelům, kolegům a příbuzným. Postup mocenských struktur považujeme za nezákonný a nepřijatelný. Zastáváme svobodu slova a věříme, že každý občan Běloruské republiky má právo na svůj hlas. Jsme pro svět bez násilí.“
Tentokrát však její kritika nezůstala bez následků a na okraj olympijského dění probudila mezinárodní diplomatický skandál, do kterého se zapojilo hned několik zemí. Kromě Japonska a Běloruska to jsou také nejméně tři země, které běžkyni veřejně nabídly mezinárodní ochranu.
Japonské úřady nám právě potvrdily, že běloruská atletka Kryscina Cimanouská naši nabídku azylu dostala. Pokud se pro ni rozhodne, maximálně jí pomůžeme. Olympiáda nemá být o politice, postup Lukašenkova režimu je naprosto ostudný. Jsem rád, že Česká republika jednala rychle 🇨🇿
09:05 – 02. 08. 2021
Kromě Polska a Francie se jednou z nich stalo i Česko, které prostřednictvím ministerstva zahraničí nabídlo Cimanouské vízum, aby se tak vyhnula nucenému návratu do vlasti.
Podle zpráv skupiny aktivistů z běloruské nadace BSSF (Belarusian Sport Solidarity Foundation), která od loňských protirežimních protestů poskytuje běloruským atletům finanční a právní pomoc, sama Cimanouská nicméně chtěla požádat o ochranu Německo nebo Rakousko, právě trenér rakouské atletické reprezentace Philipp Unfried totiž Cimanouské s přípravou na olympiádu pomáhal. Šéf rakouských olympioniků Karl Stoss se ale nechal slyšet, že otázka udělení azylu není na pořadu dne.
Běloruská sprinterka tak nakonec obdržela polské humanitární vízum, které jí o víkendu oficiálně nabídl náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz. Do Polska, kde podle slov náměstka může svobodně pokračovat ve sportovní kariéře, má Cimanouská zamířit v následujících dnech.
Nadace pro pomoc běloruským sportovcům v pondělí oznámila, že Cimanouské zakoupila letenku do Varšavy na středu 4. srpna.
Strach o rodinu
V souvislosti s aktuální kauzou běloruské běžkyně zahraniční média často zmiňují případ květnového vynuceného přistání civilního letadla, ve kterém seděl opoziční běloruský novinář Raman Pratasevič. Běloruské úřady tehdy novináře a kritika Lukašenkova režimu donutily, aby spolu se svou přítelkyní vystoupili a následně oba skončili ve vězení.
Cimanouské se sice zavčasu podařilo dostat do bezpečí, jak ale v neděli uvedl Anatol Kotau z nadace BSSF, běloruská sportovkyně zůstává „vyděšená“ hlavně kvůli obavám o osud jejích příbuzných v Bělorusku.
„Má strach z represí namířených proti její rodině – to je pro ni aktuálně ten největší zdroj obav,“ přiblížil Kotau pro britskou televizi BBC.
Podle Franaka Viačorky, který působí jako poradce běloruské opoziční vůdkyně Svjatlany Cichanouské, se už obavy olympijské sprinterky začínají naplňovat.
„Režim se nyní snaží vyvíjet tlak na Kryscinu Cimanouskou tím, že vyhrožuje jejím rodičům. Babička Cimanouské říká, že Lukašenkovi silovici (příslušníci policejních a vojenských sil) míří k rodičům sportovkyně do jejího rodného města Klimavičy,“ napsal v pondělí odpoledne na twitteru Viačorka.
Přinejmenším o manžela Arsenije Zdaneviče už ale strach mít s největší pravděpodobností nemusí. Podle aktuálních informací se Zdanevičovi podařilo utéct i s jejich dítětem na Ukrajinu, nyní se nachází v Kyjevě a těší se, že se s manželkou v nejbližších dnech setká.
