Palivová krize v Rusku nepolevuje. Mohou pokračující ukrajinské útoky zesílit tlak na Moskvu?
Řada ruských měst od západního Ruska až po Tichý oceán, ale také okupované oblasti Ukrajiny, se už několik týdnů potýkají s kritickým nedostatkem benzinu. Palivová krize způsobená především zintenzivněnými ukrajinskými útoky se přitom dál rozšiřuje a čerpací stanice na mnoha místech jsou na suchu. Otázkou však zůstává, zda pokračující útoky zesílí tlak na Moskvu natolik, aby dovedl Rusko k jednacímu stolu. Názory pozorovatelů se různí.
Ukrajinské drony dál bombardují ruské rafinérie a další ropná zařízení, palivová krize tak v Rusku nepolevuje. Naopak se dál prohlubuje a rozšiřuje do dalších oblastí, píše ukrajinský list Kyiv Post.
Ukrajina stupňuje útoky na ruské rafinérie ve ‚správnou‘ dobu. Rusové čelí palivové krizi
Číst článek
Ukrajinský server v úterý uvedl, že dopady krize byly začátkem tohoto týdne obzvlášť patrné v ruské Saratovské oblasti, která se v srpnu stala jedním z nejčastějších terčů ukrajinských dronových útoků.
Také z třímilionové Samarské oblasti přichází zprávy o vážném nedostatku motorové nafty a prázdných stojanech s benzinem, zejména toho s oktanovým číslem 92 nebo 95. S problémy se přitom potýká většina míst tohoto relativně bohatého regionu na jihu evropské části Ruska.
Nedostatek benzinu v minulých dnech hlásila také řada míst na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, kde o víkendu vzrostly ceny paliva o zhruba 20 procent, píše Kyiv Post. Většina čerpacích stanic v částech Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti se však ocitla bez paliva úplně.
Také řada míst v Chabarovském kraji na ruském Dálném východě hlásí, že je „zcela bez benzinu“. V následujících měsících tam proto má být veškeré palivo prodáváno na příděl.
„V Karélii není dost benzinu, v Chabarovském kraji není dostatek benzinu a ani na Dálném východě nebo v Přímořském kraji není dostatek benzinu. Cena je někde o 20 až 25 procent vyšší, než uvádějí oficiální statistiky, pro Rusy tedy jde o skutečné ztráty,“ říká pro server Politico analytik Ilja Neschodovskij z ukrajinské Sítě pro ochranu národních zájmů.
Správné načasování
Vzdálené dronové útoky namířené proti ruským rafinériím a dalším ropným zařízením Ukrajina zesílila na přelomu července a srpna, tedy v období sklizně a letních dovolených, kdy je spotřeba paliv na vrcholu. I díky načasování tak ukrajinské útoky dokázaly zasadit ránu nejdůležitějšímu sektoru ruské ekonomiky, díky kterému režim Vladimira Putina získává prostředky na válku vedenou proti Ukrajině.
Jsou ‚alfou a omegou‘ míru, naplánovat je ale jde těžko. Co víme o bezpečnostních zárukách pro Kyjev?
Číst článek
Agentura Reuters už minulý týden spočítala, že se kvůli tomu denní zpracovatelská kapacita rafinérií v Rusku snížila o 17 procent, tedy o 1,1 milionu tun. Velkoobchodní ceny benzinu zároveň od počátku letošního roku vzrostly o 40 až 50 procent, zdražuje se tak i cena pohonných hmot pro spotřebitele, přestože ceny ropy zaznamenaly pokles.
Kromě vyšších cen se však obyvatelé některých částí Ruska potýkají také s dlouhými kolonami u čerpacích stanic, které jsou kvůli nedostatku benzinu mnohdy mimo provoz. A v některých částech země jsou už nyní pohonné hmoty jen na příděl.
Odborník na Rusko a ruskou ekonomiku Sergej Vakulenko z Carnegieho centra poznamenává, že Rusko v minulosti čelilo celé řadě krizí kvůli nedostatku benzinu a dokázalo se vyrovnat také s ukrajinskými dronovými útoky na jeho energetickou infrastrukturu, kterou Kyjev zahájil v roce 2024. Současná situace je ale jiná.
„Ukrajina má dnes evidentně víc dronů a může tak posílat útočné roje dostatečně početné na to, aby přemohla ruskou protivzdušnou obranu. Drony také mají lepší navigační schopnosti,“ popisuje v komentáři na stránkách Carnegieho centra jeden z důvodů, proč jsou ukrajinské útoky nyní efektivnější.
Ukrajina podle Vakulenka zároveň upravila strategii útoků s cílem maximalizovat škody na rafinériích tak, aby je donutila k odstávkám. Snaží se také mířit na již zasažené rafinérie, a co nejvíce tím Rusku znesnadnit jejich opravy. Obnova poškozené infrastruktury je přitom už tak obtížnější kvůli mezinárodním sankcím uvaleným na Rusko.
6:23
Trumpova cla vhání Indii do náručí Ruska, vztahy s Čínou se výrazně nezlepší, míní indolog Štipl
Číst článek
Za zcela zásadní pak Vakulenko považuje to, že ukrajinská kampaň namířená proti ruským ropným zařízením nabrala na síle v době sklizně a letních prázdnin, kdy je poptávka po benzinu na vrcholu. „Nabídka je zároveň snížena kvůli každoročním údržbářským pracím v rafinériích,“ doplňuje analytik důvody, proč je ukrajinská kampaň úspěšnější než dřív.
Situace v Rusku se tak podle odborníka na Rusko jeví jako náročná, prozatím je ale zvládnutelná. Většina zasažených rafinérií produkuje benzin i nadále, i když v omezeném množství. Ruským úřadům se také podařilo přesměrovat benzin z regionů, které se nestaly tečem ukrajinských útoků, dopady krize však byly zmírněny i díky využití státních rezerv.
„Je důležité si uvědomit, že mnoho ruských vozidel a vojenské techniky jezdí na naftu, nikoliv benzin, a Rusko má nafty přebytek. Proto jsme stále ještě daleko k takové totální palivové krizi, která by mohla narušit fungování ekonomiky nebo armády,“ domnívá se Vakulenko.
Sílící tlak na Moskvu
Otázkou nicméně zůstává, jaký dopad by ukrajinské útoky ještě mohly mít, pokud budou v následujících týdnech pokračovat ve stejné míře nebo dokonce zesílí.
„Tento druh tlaku (na Rusko) funguje a my v tom musíme jen pokračovat a nevybočit,“ říká pro server Politico velvyslankyně Evropské unie na Ukrajině Katarína Mathernová a dodává, že přivedení války do života obyčejných Rusů je jednou z mála taktik, na kterou Kreml reaguje.
Útoky, které cílí na ‚životní mízu‘ války. Proč Ukrajina míří na ropné rafinerie v ruském týlu?
Číst článek
Podle bruselského serveru tak někteří evropští představitelé věří, že tlak plynoucí z ukrajinských útoků v kombinaci s protiruskými sankcemi mohou Putina nakonec donutit usednout k jednacímu stolu. Silný ekonomický tlak je totiž nejlepším způsobem, jak vládce Kremlu přimět k ukončení jeho válečného tažení proti Ukrajině.
Že se tak může stát už v příštích měsících, doufá i ředitel organizace Hope for Ukraine (Naděje pro Ukrajinu) Jurij Boječko.
„Pokud Ukrajina bude pokračovat ve svých úderech proti ruské ropné infrastruktuře až do poloviny podzimu, mohlo by to v Rusku vyvolat vážné ekonomické problémy. Problémy, které by mohly Putina donutit vyjednávat v dobré víře a ukončit válku,“ říká pro Politico.
Názory dalších oslovených pozorovatelů a odborníků jsou nicméně mnohem střízlivější. Například odbornice na Rusko a spolupracovnice Centra pro strategická a mezinárodní studia Tina Dolbaia se domnívá, že pokud budou ukrajinské útoky pokračovat až do podzimu, situace by se mohla z „dočasného zádrhelu“ pro Moskvu přeměnit v „rozpočtové dilema“, ruské příjmy by totiž významněji poklesly.
20:56
Bříza: Agresivita Ruska dál roste. Sériová výroba raket Flamingo vyvolává v Moskvě obavy
Číst článek
Krize s nedostatkem benzinu však pro Kreml není příznivá ani teď. Na konci srpna musela Moskva prodloužit zákaz vývozu benzinu, který měl původně přestat platit na konci srpna, a tím se podle Politica připravil „o tolik potřebnou cizí měnu“.
Právě to je také jeden z cílů ukrajinské dronové kampaně. Jak pro bruselský server vysvětluje nejmenovaný zástupce ukrajinské tajné služby SBU, vzdálené útoky namířené proti rafinériím jsou formou sankcí, které mají „snížit příliv cizích měn, které Rusko potřebuje pro vedení války“.
Podle bývalého důstojníka britské armádní rozvědky Philipa Ingrama tak ruská ekonomika sice „zatím není na pokraji kolapsu“, Ukrajina však v současném tlaku nesmí polevit a musí naopak přidat.
„Pravděpodobně mluvíme o dalších dvanácti až osmnácti měsících, než se Putin začne opravdu znepokojovat… Ale pokud Ukrajinci svou aktivitu posílí, mohl by se (tento odhad) velmi, velmi rychle snížit,“ říká pro Politico.
