Bez výjimek. Na obranu se bude v Alianci dávat celkem 5 procent HDP, očekává Jireš z ministerstva
V Haagu se chystá zásadní summit Severoatlantické aliance, který může přepsat její kontury. Buď spojenectví pevněji ukotví, nebo se ukáže, nakolik se chtějí USA oddělit od obranné spolupráce s Evropou. „Všech 32 spojeneckých zemí se ještě před summitem shodlo na závazku 5 procent HDP coby výdajů na obranu. Mají ale svobodu v tom, jak toho dosáhnou,“ říká pro Český rozhlas Plus Jan Jireš, vrchní ředitel sekce resortu obrany pro obrannou politiku.
Nakolik podle vás prostoupí do summitu dění na Blízkém východě? Předčí všechna ostatní témata?
Myslím, že nepředčí. Samozřejmě se tam částečně promítne a lídři se o tom v Haagu budou mluvit, asi často neformálně.
Co vše změní summit Severoatlantické aliance v Haagu? Český postoj shrnuje Jan Jireš, vrchní ředitel sekce ministerstva obrany pro obrannou politiku
Někteří to možná zmíní ve svých vystoupeních. Ale situace na Blízkém východě není formálně součástí programu summitu, nebudou se k tomu činit žádná rozhodnutí – protože to nepřísluší Severoatlantické alianci.
5 procent na obranu
Platí stále, že se Česká republika připojí k závěrům týkajících se dosažení cílů ve výši 3,5 procenta HDP na obranu a dalšího 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností? Celkem by to mělo být 5 procent HDP do roku 2035.
Ano, to platí.
Španělsko přitom tvrdí, že už si vyjednalo výjimku, Slovensko chce také zvolit vlastní tempo a o výjimku chce požádat i Belgie. Generální tajemník Aliance Mark Rutte ovšem tvrdí, že závazky platí pro všechny stejně a žádné výjimky neexistují. Máte o tom nějaké informace?
Myslím, že o tom mám všechny informace, které existují, a žádná španělská výjimka neexistuje. Mark Rutte má naprostou pravdu.
Izrael ani Írán nemají zájem na dlouhodobém pokračování konfliktu, tvrdí prezident Pavel
Číst článek
Všech 32 spojeneckých zemí se shodlo na jednotném znění tohoto závazku, který je obsažen v deklaraci summitu. Ta ale bude zveřejněna až poté, co summit proběhne.
Odsouhlasily to všechny země včetně Španělska. Text tohoto závazku nerozlišuje mezi jednotlivými zeměmi, platí pro všechny. Nikdo nemá výjimku.
Jak tedy rozumět tomu, o čem mluví premiéři Pedro Sánchez nebo Robert Fico?
Je pravda, že každá země má svobodu v tom, jakým způsobem této úrovně pěti procent dosáhne a jak své závazky splní. To se týká i budování vojenských schopností, k nimž se země zavázaly už před třemi týdny. Tohle si každá země může narýsovat sama. Může si to rozložit v čase, jak jí to vyhovuje.
Tohle bylo obsahem dopisu, který generální tajemník Rutte zaslal španělskému premiérovi Sánchezovi na jeho vyžádání. Španělský premiér se nicméně poté, zcela zjevně z vnitropolitických důvodů, rozhodl tento dopis interpretovat velice volným, až manipulativním způsobem. A začal tvrdit, že Španělsko má jakousi výjimku, ačkoliv to není pravda.
V případě španělského premiéra, potenciálně i slovenského premiéra se jedná, jestli to tak mohu říct, čistě o domácí politikaření. Prostě v tom vidí příležitosti, jak se nějak vymezit, aby to konvenovalo jejich domácím voličům.
Vodítko pro Česko
Jak si to rýsuje Česko? Už se hledá strategie, jak by se daly navyšovat zmíněné širší výdaje spojené s infrastrukturou a bezpečností? Už víme, kde máme největší mezery?
Do budoucna bude hlavním úkolem pro Českou republiku plnění závazků k výstavbě vojenských schopností. K tomu jsme se se všemi ostatními spojenci zavázali už před třemi týdny. Tohle bude pro nás absolutní priorita a vodítko, které určí, na co peníze půjdou, do jakých vojenských schopností a do jaké vojenské techniky budeme naše prostředky investovat.
Trump si jede pro pět procent HDP na obranu. V Nizozemsku začíná přelomový summit NATO
Číst článek
Mimochodem předtím, než tyto nové cíle výstavby schopností byly v Alianci schváleny, tak se tím zabývala i česká vláda. A schválila usnesení, ve kterém uložila ministryni obrany, aby do léta 2026 předložila detailní, konkrétní plán, jak bude Česko přistupovat k výstavbě těchto vojenských schopností, a to včetně finančního vyčíslení. To si samozřejmě vyžádá v příštích měsících detailní plánovací práci.
Co se týče výdajů souvisejících s obranou, což je 1,5 procenta, tak tam patří například kyberbezpečnost, duální dopravní komunikační infrastruktura, je tam podpora obranného průmyslu.
Interně počítáme, co by to znamenalo pro jaké oblasti České republiky a na co by se to ideálně mělo vztahovat. Samozřejmě platí, že značnou část tohoto závazku už dnes plníme, protože se jedná o investice, které musíme jako země činit v každém případě. A činíme je.
Ale ta úroveň je nastavená tak, aby tam byl i nějaký motivační faktor. Zkrátka aby všechny spojenecké země do těchto oblastí investovaly ještě víc. Vytváří se a v příštích měsících se budou vytvářet plány a hledá se pro ně podpora napříč politickým spektrem, aby se z nich neustupovalo ani po říjnových parlamentních volbách.
Příští měsíc končí vaše mise na ministerstvu obrany. Jste v tomto ohledu už druhou výraznou tváří resortu, která odchází. V březnu odešla ředitelka ekonomické sekce Blanka Cupáková. Co vede k odchodu vás?
Oba jsme usoudili, že je vhodný čas jít o krok dál.
