Trump si jede pro pět procent HDP na obranu. V Nizozemsku začíná přelomový summit NATO
Raketový nárůst výdajů na obranu ze dvou na pět procent HDP a Trump se Zelenským u jednoho stolu – i když ne u stolu jednacího. To slibuje velký výroční summit NATO, který se ve středu odehraje v nizozemském Haagu. První akce a setkání se ale uskuteční už v průběhu úterka. Česko na summitu zastupuje prezident Petr Pavel. Vrcholnou schůzku státníků, která je letos kratší než obvykle, ještě ale může zastínit aktuální konflikt mezi USA a Íránem.
Více peněz na obranu, další podpora Ukrajiny a odstrašení Ruska, to jsou tři klíčová témata letošního summitu NATO, který začíná v úterý.
Obranná linie, zákopy i plot proti nelegální migraci. Jak Pobaltí a Finsko chrání východní křídlo NATO
Číst článek
Ovlivnit ho může také aktuální konflikt mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump totiž cestuje do Evropy v době, kdy se spekuluje o možné íránské odvetě za americké útoky na jaderná zařízení.
Tentokrát se lídři 32 členských zemí Severoatlantické aliance potkají v přímořském Haagu. Českou delegaci vede prezident Petr Pavel, doprovází ho ministryně obrany Jana Černochová (ODS), ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za ODS) a šéf armády Karel Řehka.
Oproti předchozím letům je výroční summit kratší. Místo obvyklých dvou dnů bude trvat jen jeden. Podle deníku Financial Times to je kvůli tomu, aby náhodou staronový americký prezident Trump neopustil vrcholnou schůzku předčasně.
V předvečer středečního jednání pohostí prezidenty a premiéry nizozemský královský pár v paláci Huis ten Bosch, kam má dorazit také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nebo zástupci Austrálie, Nového Zélandu, Jižní Koreje a Japonska. Svou večeři budou mít také ministři obrany a zahraničí.
Pětiprocentní meta
Hlavní bod programu, tedy samotné jednání hlav vlád a států, přijde ve středu dopoledne a podle programu má trvat dvě a půl hodiny.
Na něm by se prezidenti a premiéři měli shodnout na navýšení výdajů na obranu na pět procent HDP. Podle českých diplomatů by to mělo jít hladce, vše totiž členské země dojednávaly už týdny před summitem a jejich lídři to pak „jen“ potvrdí.
Kallasová: Jestliže nebudeme pokračovat v pomoci Ukrajině, měli bychom se všichni naučit rusky
Číst článek
Současný cíl, ke kterému se všechny členské státy zavázaly už v roce 2014, je vydávat na obranu dvě procenta HDP. Pro mnoho z nich to byl ale problém, Česko tuto laťku poprvé překonalo loni a třeba Kanada nebo Španělsko tento cíl stále neplní.
Generální tajemník NATO Mark Rutte teď navrhuje, aby novou metou bylo právě pět procent HDP na obranu, přičemž 3,5 procenta by měla jít čistě na ozbrojené síly a zbývající 1,5 procenta na výdaje související s obranou státu, jako je třeba dopravní infrastruktura nebo kyberbezpečnost, upřesnit se to má právě v Haagu. Stejně jako „deadline“. Nejčastěji se zmiňuje rok 2032.
Pět procent HDP na obranu je to, co opakovaně prosazoval i americký prezident Donald Trump a teď, jak to vypadá, ho dostane výměnou za potvrzení amerického závazku chránit při napadení ostatní.
„USA potvrdí svůj závazek ke kolektivní obraně Aliance a my jim za to nabízíme růst výdajů na obranu na pět procent HDP,“ shrnul navyšování peněz jeden český diplomat.
Přelomový summit
Pět procent HDP nespadlo z nebe, ale vyplynulo z kroků Aliance v posledních letech. NATO má nové obranné plány a také nové úkoly, čím má každá země přispět ke společné obraně. A protože těchto úkolů přibylo, je potřeba více i peněz.
3,5 procenta HDP pro vojáky se zdá jako realistická částka i českému prezidentovi Petru Pavlovi.
2:47
Požadavky NATO se zvýší. České armádě přibudou úkoly v logistice a protivzdušné obraně
Číst článek
„Když se spočítají všechny potřeby ozbrojených sil a veškeré požadavky, které se objevují v cyklu obranného plánování na roky 2025 až 2029, a když se převedou do řeči čísel, tak jsou někde mezi 3,5 a 3,7 procenta HDP. Podobné je to i v ostatních státech,“ řekl Pavel při své nedávné návštěvě sídla NATO v Bruselu.
Podle českého velvyslance při NATO Davida Koneckého nehrozí, že se státy k novému závazku postaví stejně laxně, jako k tomu současnému přijatému před více než 10 lety.
„V roce 2022 nastal naprosto zásadní přelom, který není možné v bezpečnostní rovině ignorovat, má to konkrétní bezpečnostní důsledky. A zadruhé se Aliance vrátila ke své klíčové misi, a sice obraně svého území na svém území, což v minulosti trochu překryly operace mimo její území, největší byla operace v Afghánistánu,“ popsal Konecký v podcastu Českého rozhlasu Bruselské chlebíčky.
„Až za několik let bude historie hodnotit, jaký měl tento summit význam pro vývoj Aliance, tak to bude summit, který bude označený za přelomový, kdy se NATO stalo více evropským, ale stále zůstalo transatlantickým,“ dodal Konecký.
Oproti minulým letům ale letos bude chybě jednání prezidentů a premiérů s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Toho potkají jen na společné večeři v úterý.
Kratší než obvykle by měla být také závěrečná deklarace, tentokrát se prý vejde jen na jednu stránku. Podle české diplomacie v ní ale budou ty důležité věci – závazek k další podpoře Ukrajiny a potvrzení Ruska jako hrozby.
Celou akci doprovází přísná opatření, o bezpečnost se starají tisíce nizozemských vojáků a policistů. Ještě před začátkem protestovaly v Haagu stovky lidí proti NATO, výdajům na obranu a potenciálnímu konfliktu s Íránem.
