Bojkot ze strany umělců, návštěvníků i Škodovky. Prestižní výstava pro děti budí na Slovensku rozruch
Prestižní výstava Bienále ilustrací Bratislava lákala posledních 30 let návštěvníky na to nejlepší z kreseb umělců z celého světa. Letošní ročník se však musí obejít bez většiny Slováků, nezúčastnili se ale ani Češi a vítěz ze Švýcarska odmítl cenu převzít. Důvodem je netransparentnost akce a účast ruských umělců.
Výstava Bienále ilustrací Bratislava, pro kterou se používá zkratka BIB, bývá na Slovensku velkou událostí. Přestože si umělci už delší dobu stěžovali, že koncept zůstává po desetiletí neměnný, dětská ilustrace vždy dokázala přilákat davy návštěvníků.
Letošní ročník, který začal 3. října, by však mohl být výjimkou. Umělecká obec se totiž rozhodla k bojkotu akce, kterou mnoho umělců pamatuje ještě ze svého mládí.
„Důvodem jsou nedemokratické praktiky vedení Bibiany a SNG, tedy organizací podílejících se na organizaci BIBu,“ cituje slovenský deník SME platformu Otvorená kultúra!.
Ta upozorňuje na kroky slovenského ministerstva kultury, které podle ní vedou k poškozování a ničení kultury na Slovensku. Nedemokratickými praktikami nazývají například výměnu vedení Bibiany jako organizace pořádající výstavu, které proběhlo bez vypsaného výběrového řízení.
3:00
Bez vědomí autorů. První velká výstava nového vedení Slovenské národní galerie vyvolala protest
Číst článek
Dalším důvodem je také účast ilustrátorů z Ruska. „Když někdo mluví o tom, že tvorba pro děti má přece stále pokračovat, stále je třeba ji prezentovat, tak je potřeba připomenout, že Rusko je ta země, která ztrpčuje život a ukončuje životy ukrajinských dětí na Ukrajině,“ řekla pro slovenský Denník N ilustrátorka Daniela Olejníková.
Umělkyně připomíná i mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí do Ruska.
V minulosti se BIB chlubila i mezinárodní porotou, která rozhodovala o vítězích a která dodávala akci na prestiži. Letos však ještě před začátkem několik porotců odstoupilo. Kdo je nahradil nebo kdo v porotě zasedl, není zřejmé. Pořadatelé se letos rozhodli tuto informaci nezveřejnit.
Před začátkem nebylo jisté ani to, kdo bude ve Slovenské národní galerii vystavovat. Většina slovenských umělců se rozhodla svá díla nepřihlásit, následovali je i čeští ilustrátoři – z nich se nezúčastnil ani jediný, na plakátech proto poprvé chyběla česká vlajka.
Registrace v 5.30
Informace nedodala ani slovenská média. Na tiskovou konferenci před začátkem akce se mohli totiž dostat jen ti novináři, kteří se včas zaregistrovali. To však mohli udělat jen ti, kteří zaznamenali výzvu vydanou v půl šesté ráno. Registrace končila ve stejný den v 8.00, píše slovenský deník SME.
„Kulturní zpravodajství se změnilo na žánr na pomezí investigativy a hackerství. O oficiálních událostech se často dozvíte až tehdy, když vám o nich řeknou tajné zdroje nebo když nemáte v půl šesté ráno nic lepšího na práci,“ napsala v komentáři reportérka deníku SME Soňa Jánošová.
K tichému protestu v době vernisáže se s žlutou maskou přidala i veřejnost. „SNG i Bibiana považuji za ukradené instituce a myslím si, že nemáme důvod platit vstupné a zvyšovat tak jejich návštěvnost,“ dodala Olejníková.
K bojkotu se později přidal také švýcarský ilustrátor Nando von Arb, jehož díla ve Slovenské národní galerii visí a za které byl porotou oceněn. Cenu ale nakonec odmítl převzít.
Z podpory akce couvla i slovenská pobočka Škoda Auto, tradiční sponzor akce, upozornil slovenský Refresher.
„Uvědomujeme si, že umění na Slovensku v současnosti prochází náročným obdobím, a právě proto jsme chtěli svojí podporou přispět k jeho rozvoji a k radosti dětí. Naší účastí jsme v žádném případě nechtěli společnost polarizovat. Je nám proto líto, že se v tomto roce okolo této dlouholeté události rozproudily silné společenské kontroverze a na tomto základě jsme se rozhodli zrušit další společné aktivity s Bienále ilustrací Bratislava a stáhnout zapůjčená vozidla ze Slovenské národní galerie,“ napsala společnost na sociální sítě.
Zásah Šimkovičové
Slovenská národní galerie, kde se BIB koná, čelí kritice odborné veřejnosti už od doby, kdy slovenská ministryně kultury Martina Šimkovičová odvolala z vedení dlouholetou ředitelku Alexandru Kusou.
Slovenské ministerstvo kultury nemá žádný ďábelský plán, chce jen ničit, myslí si exředitelka galerie
Číst článek
Následná výběrová řízení nebyla podle umělců transparentní, neprobíhalo ani odborné plánování výstav a dalšího programu galerie. Nakonec odešlo kolem sta zaměstnanců.
„Atmosféra v SNG po odchodu kolegů v loňském roce je bezútěšná. Zbývající tým se rozpadá. Klíčové pozice stále zastává jen hrstka lidí,“ popisuje situaci v galerii juniorní kurátorka Kaja Roško, která ve své pozici v SNG skončila k 1. říjnu.
„I když někteří z nás ‚přeživších‘ možná doufali, že se galerie bude i nadále rozvíjet, jejich naděje se nenaplnily,“ dodává.
Současné vedení je pod ředitelem Jurajem Králikem podle ní paranoidní a podezírá zaměstnance z veřejné kritiky.
