Brexit straší britské univerzity. Zvažují zřízení kampusů na kontinentu
Britské univerzity si lámou hlavu nad tím, jak zmírnit dopady brexitu. Některé vysoké školy, včetně těch nejprestižnějších, zvažují zřízení univerzitních „kampusů“ na evropském kontinentu, aby nepřišly o cenné zdroje financování i vědecké spolupráce. Už teď ostrovní univerzity zaznamenaly pokles zájmu o studium ze strany občanů členských států EU.
Pro měkčí „přistání“ v případě tzv. „tvrdého brexitu,“ kterému vše nasvědčuje, se nabízí cesta expanze do Evropy, kde by vysoká škola zřídila svoji pobočku. Patřila by tak pod tamní jurisdikci a pravděpodobně by neztratila nárok na čerpání štědrých grantů.
Britským vysokým školám už hodila udičku třeba Paříž, která velmi stojí o to, aby se v katastru hlavního města Francie postavil kampus, kde by svoje „satelitní“ pobočky mělo hned několik ostrovních univerzit. Není to ve stadiu úvah, už dokonce proběhla první jednání, například s vedením Oxfordské univerzity, byť její vedení zprávy o zřízení francouzského detašovaného centra popřelo.
Oxford ve Francii? Univerzita kvůli brexitu hledá cesty, jak nepřijít o unijní výhody
Číst článek
Už teď se množí případy, kdy univerzity přicházejí o projekty vědecké spolupráce v různých oborech, a hlavně je tu strašák v podobě ztráty výzkumných grantů z Evropské unie, ze kterých britské vysoké školy ročně čerpají 850 milionů liber.
Školy se také obávají poklesu zájmu ze strany evropských studentů a hrozícího exodu pedagogů. Ti už začali britské univerzity opouštět. Argumentují jednak změnou atmosféry ve společnosti, ale hlavně tím, že by mohli přijít o zmiňované projekty vědecké spolupráce.
Británie bude možná vyjmuta z Erasmu
Na nedávném slyšení v Dolní sněmovně zaznělo, že počet přihlášek ke studiu na britských vysokých školách klesl u zájemců z Evropské unie o sedm procent.
Prestižní Cambridgeská univerzita hlásí u bakalářských studijních programů pokles o 14 procent. Na londýnské UCL tvoří občané z členských států EU 12,5 procenta všech studentů, což je nejvyšší podíl ze všech britských VŠ. Independent napsal, pokud by tento trend pokračoval, britská ekonomika by ročně přišla o necelých 700 milionů liber.
Vedení britských univerzit pak hořekuje nad tím, že by mohlo přijít o velké talenty, a že by jejich kvalita a prestiž utrpěly.
Univerzity neuklidnil poslední velký projev premiérky Mayové k brexitu, který zcela jasně naznačil příklon ke tvrdě variantě odchodu z EU, a hlavně jim vadí, že londýnská vláda nedá jistotu unijním občanům, kteří už v Británii žijí, ve formě jednostranných garancí, že budou smět v zemi zůstat.
Je tu také strach ohledně vynětí Británie z populárního programu Erasmus. Rosie Birchardová z britské odnože tohoto studijního programu řekla, že je tu „velký rozpor mezi vizí globální Británie, kterou premiérka Mayová deklaruje, a jejími skutečnými kroky“.
